A čo škodci ? Taká třásněnka to s poupaty vie pekne zatočiť ...

Vzhledem k tomu, že jste předpokládám velmi zkušená, byste mohla vědět, že třásněnka napadá poupata (květy) zcela jinak. Třásněnky jsem kdysi právě měl a většinou okusovala a vysávala převážně rozvinutá poupata, která bledla, schnula a vyskytovaly se v nich vyžrané cestičky.
Tohle je zcela jiná situace. Třásněnky rozhodně dlouhodobě nemám, rovněž i protože i preventivní opatření jsou zajištěna. Tohle je čistě jen u koncových poupat, jiných dalších poupat, než těch posledních, se to netýká.

Díky za tip, třásněnkami to není

Popravdě řečeno, třásněnka právě klidně naklade vajíčka do poupat. Larvička pak devastuje ještě nerozvinutá poupata. Ty pak buď upadnou nebo se stihnou otevřít a jsou v nich pak vidět docela typické požery larev.

Draslík je velmi pohyblivý a orchideje mívají značně vyšší spotřebu, než bývá v kombinovaných hnojivech. Zjistil jsem to tak, že jsem velmi kyselou borovou kůru nastavoval na pH nad 5 se spotřebou v gramech KOH a v přítomnost kristalonu plod a květ. Rostlo to dobře, ale po čase bylo nutné doplňovat kombinované hnojivo značným kvantem draslíku, používal jsem citronan draselný. Zpomalení růstu, zkroucené listy, snížené květení společně s harmonikou na Miltoniích nedostatek draslíku bezpečně ukázaly, Dusík je v substrátu vázán na mikroorganizmy, draslík se vyplavuje a ubývá. V půdě je to jinak, draslík se navazuje na zeolity v minerální složce substrátu, jenže ty v orchidejových substrátech chybí.