Dobrý den.
Zakládám nové téma, neboť čistě o plesnivění substrátu a prevenci proti plesnivění zde moc informací není.

Rovněž bych se tímto zeptal a poradil se zkušenými pěstiteli, kteří již vědí, jak na plesnivění substrátu.
U některých phalaenopsisů mi kůra občas začne plesnivět, a to i přesto, že některé vysychají vcelku dobře. Jak všichni víme, tak samozřejmě spory plísní se kolem nás vyskytují všude, takže samozřejmě se může usadit i v substrátu (kůře) a pak je poměrně obtížné uhlídat její výskyt.
Já osobně používám piniovou kůru s kokochipsy (bez rašeliníku) a substrát ještě od drobných kousíčků prosyji přes síto. Zajišťuji tak maximální vzdušnost substrátu a pokud možno vybírám i květináč, který má zespodu vhodné otvory pro vysychání zespodu.
I přesto se mi u některých phalaenopsisů vyskytuje v kůře plíseň, která určitě kořenům a celkově i rostlině neprospívá. Nemáte někdo nějaký trik na to, jak zamezit výskytu této plísně?

Mě osobně pomáhá občas zředěný roztok peroxidu vodíku (ten mimochodem pomáhá i dobře na hnilobu srdíčka), případně pak občas smíchat do zálivkové vody živočišné uhlí a nebo živočišné uhlí rovnou do květináče zasunout. To má ale pouze dočasný účinek, neboť po pár zálivkách se samozřejmě částice živočišného uhlí uvolní z květináče ven, stejně tak nelze stále připravovat roztok peroxidu vodíku. Růst plísně to pouze pozastaví, nikoliv zastaví úplně či zcela odstraní.

Proto budu rád za jakékoliv rady a typy, jak předejít výskytu plísně (spíše než rady moc nezalévat, aby nebyl substrát stále mokrý), spíše, prosím, o nějaké věci, které mohu přímo aplikovat (jako zmiňované živočišné uhlí) a podobně. Díky moc!

Co já vypozoroval, tak záleží na kvalitě kůry a také na pohybu vzduchu. Někde v rohu má substrát tendenci plesnivět a stejný substrát je o kousek dál naprosto v pořádku. Plíseň neřeším, pokud to nejsou nějaké chomáče.

Celkem nesmyslné začátečnické téma. Plíseň většinou neškodí, dokonce často prospívá. Úletu nezdravých spor do okolí zabráníme například pokrytím substrátu rašeliníkem apod. Patologenní houby napadající listy jsou samozřejmě něco jiného, než mikroflora subsatrátu.

Výtečný je na takovouto plíseň Previcur . Namočit substrát aby Previcur prosákl a je po problému. Nevěřil jsem tomu dokud jsem to neviděl.

Šíření plísní a hub omezuje také rozmanitost substrátu. Zejména podíl neorganických příměsí (polystyren,molitan aj.)

Tak tohle jsem za celou dobu nezažil. Pokud je v substrátu podíl dřevěného uhlí, tak to částečně substrát dezinfikuje.

Ale prospívá. Teda alespoň většinou, pokud substrát není příliš jemný a rozložený, a nedostane se k němu vzduch. Pak to jsou ovšem bakterie, které působí hnití. Když rostlina dobře roste, není potřeba propadat panice.

Viděl jsem že zvláštní houbě podléhají cocochipsy. Ty jsou k tomu háklivé, pokud tam ta houba je. Doslova to ten chips proleze skrz naskrz a substrát pak i blbě přijímá vodu. U klasické kůry to problém opravdu nebývá a už vůbec ne na parapetu.
Zálivka je tedy samozřejmě základ, volba vhodné velikost květníku také. Kdo chce s houbami zatočit, ať použije zmíněný previcour, Ortivu, Ridomil. Je to ale zbytečné.

Cocočipsy se neosvědčily u Paphiopedil, jak je psáno. To je tím, že moc drží vodu a pak není nejspíš problém houba, ale následné anaerobní (hnilobné) bakterie když se houba moc "zahustila". Lepší je kokosové vlákno, které je vzdušné a do dolní části substrátu se hodí s dřevěným uhlím, korkem a polystyrenem. Je ovšem drahé a těžko ve větším dostupné. Obecně jemnější a více nasáklivé součásti substrátu lze použít do horních vrstev.

Když jste nakousl korek, tak bych měl otázku. Dá se použít místo piniovky kousky korkové kůry? Ještě existuje korková drť různé frakce. Přemýšlím, že bych v tom něco vyzkoušel pěstovat, ale zatím nevím s čím to vhodně namíchat.