Zdravím.
Nechci vyvolat ani diskusi ani hádku a nemohu říci, že vše, co tady napíšu je na vědecké bázi ale jen na bázi selského rozumu. Všichni trpíme problémy s kytičkami v podobě mizerného růstu, růstových anomálií, chorob, které přičítáme virozám , bakteriozám a podobným věcem ale což se takhle zamyslet nad něčím jiným což je výživa nebo možnosti rostlin v rámci pěstebních podmínek.
Jen tak náhodou jsem opět měřil PH a to dešťové vody a studniční. Dešťovka měla 9,7 -9,8 a studniční voda 10,1. Porovnám-li to s rokem 90 tak studniční měla 7 a dešťovka 6. Jak je to možné, když zelenáči nám tvrdí, že CO2 ohrožuje planetu, když se velice ochotně spojuje s vodou na kyselinu uhličitou a tudíž je to kyselina, kde se bere ta zásada? Přece fabriky v okolí i elektrárny Chvaletice nebo Opatovice mají filtry proti CO2 i síře. Proč a z čeho je PH na mezních hodnotách žití rostlin, kdy PH nižší jak 3 a vyšší jak 9 znamená úhyn rostlin. Jak je možné, že nám tvrdí něco o kyselosti a je to právě naopak. Špatné PH ohrožuje nejen růst rostlin ale i působení jejich ochrany. Kde se bere to zásadité PH? Že by chemtrails nebyl hoax? A nepůsobí to náhodou i na zdraví populace? A neumírají lesy jen kvůli suchu, škůdcům a nebo i právě změně PH? To si prosím zodpovězte každý sám i po přečtení přílohy.

Význam pH pro dostupnost živin

Je známo, a v části věnované jednotlivým živinám uvedeno podrobněji, že hodnota pH je významným faktorem příjmu živin, resp. dostupnosti živin pro rostlinu.

Na neutrální až alkalická půdě jsou nejdostupnějšími živinami N, P, K, S, Ca, Mg, dostupný je i Mo jako jediný mikroprvek. Na kyselých půdách je nejdostupnější Fe, Mn, B, Cu, Zn, Al. Z výše uvedeného lze usoudit, že na půdách s určitými hodnotami pH bude nutno věnovat pozornost nejen živinám, které zde mohou být v nedostatku, nejen faktickém, ale vznikajícím na podkladě obtížného uvolňování těchto živin, ale také nadbytku až toxicitě některých prvků. Typickým příkladem může být nutnost vápnění na vysoce kyselých půda jako prevence toxicity Al a Mn.

Udržení pH 6-7 je nutné pro vikvovité rostliny, jelikož výkyv oběma směry má za následek snížení činnosti hlízkových bakterií.



Rozdělení rostlin dle nároků na pH půdy

· acidofyty (acidofilní rostliny) vyžadují kyselé půdy s pH < 6,7, do této skupiny patří vřesovištní rostliny . Velmi silně acidofilní rostliny vyžadují pH 3,5-4 (kostřava ovčí, brusnice borůvka), silně acidofilní rostliny pH 4,1-4,5 (vřesovec), acidofilní rostliny pH 4,5-5,4 (lupina) a slabě acidofilní rostliny pH 5,5-6,4 (žito, pohanka, brambor).

· neutrofyty (neutrofilní rostliny) rostou na půdách s hodnotami pH ±7. Pro většinu rostlin je optimální pH 6-7,5.

· bazifyty (alkalofyty, alkalofilní, bazofilní rostliny) vyžadují zásadité půdy s pH > 7,2 (např. ostřice nízká, třemdava bílá, ječmen, vojtěška).



Hodnota pH vyšší než 9 a nižší než 3 způsobuje úhyn rostlin!



Vliv pH na zdraví rostliny

K poškození kyselou půdou může v závislosti na druhu rostliny docházet při pH<7. Zpravidla je poškození způsobeno vyšší rozpustností solí v kyselém prostředí, dochází k blokování příjmu živin rozpuštěnými solemi a tak k projevům nedostatku živin. Do půdního roztoku se mohou uvolňovat i těžké kovy Cd, Pb, Cu, Hg, Zn, Ni a dochází tak k jejich toxickému působení na rostlinu.

Poškození rostlin zásaditou půdou se projevuje při pH>7, opět se zde promítají druhové nároky rostlin. Poškození způsobuje nadbytek solí Na, zejména chlorid sodný, síran sodný, uhličitan sodný. K příznakům poškození patří např. chloróza, zakrnělost, popálení listů, vadnutí až odumírání semenáčků. Okyselování půdy se provádí jen k okrasným rostlinám, kdy se přidává vrchovištní rašelina, při pěstování některých okrasných rostlin se provádí tzv. 100% výměna půdy.

Zatím jen krátce: Dendrobium phalaenopsis by patřilo mezi acidofyty, zatímco mnohá Paphiopedila (např. Brachypetala) mezi kalcifyty (bazifyty) . Ano, sodík bývá hlavní příčinou špatné kvality zálivkové vody (nehledě na pH), proto je tvrzení, že orchideje (např. Brachypetala) nesnášejí tvrdou vodu scestné. Tedy pokud nemluvíme o cukrovce, ta má blízko k halofytům (sodík snáší). Při nízkých vodivostech (solnosti) zálivkové vody (nejlepší voda pro orchideje) má pH minimální význam (ani mnozí odborníci to nedokáží pochopit).

Míra: toto jsou dost šílené hodnoty. Když jsem nedávno v létě měřil pH při dešti, mělo to 5,6. Jsem z valašska, 550 m.n.m.
Na netu jsou studie, kdy se měřila kvalita dešťovky v oblastech deštných lesů i horských mlžných lesů And a pH se obvykle pohybovalo dost nízko, Často i pod 5. Samo záleží na ročním období, vydatnosti deště a td.
Někdo vodu i upravuje sírovkou. Zkušenosti s tím má třeba uživatel Mácha. Hnojivo obvykle pH srazí mírně dolů, teda jak které. Upravovat se prý dá i citronovkou, jakkoliv efekt není dlouhodobý.

Úprava pH u vody nejvhodnější pro orchideje (kolem 50uS) nedává většinou smysl. Pokud pH nedosahuje extrémních hodnot ( 3 nebo 9), což je prakticky vyloučeno, jeho hodnota se v/na substrátu rychle mění v závislosti na tom, jaké soli jsou v roztoku. Pokud by se nám nelíbilo příliš vysoké pH, je nejrozumnější ho upravit pomocí CO2 (třeba ze sifonové lahve). Přidáváním minerálních kyselin si hrajeme s ohněm. Marně se to snažím vysvětlit, stejně jako to že tvrzení "orchideje nesnášejí tvrdou vodu" je poněkud "mimo mísu".