Míra
Registrován: stř 03. lis 2010 20:23:55 Příspěvky: 2935
|
Zamyšlení
Zdravím. Nechci vyvolat ani diskusi ani hádku a nemohu říci, že vše, co tady napíšu je na vědecké bázi ale jen na bázi selského rozumu. Všichni trpíme problémy s kytičkami v podobě mizerného růstu, růstových anomálií, chorob, které přičítáme virozám , bakteriozám a podobným věcem ale což se takhle zamyslet nad něčím jiným což je výživa nebo možnosti rostlin v rámci pěstebních podmínek. Jen tak náhodou jsem opět měřil PH a to dešťové vody a studniční. Dešťovka měla 9,7 -9,8 a studniční voda 10,1. Porovnám-li to s rokem 90 tak studniční měla 7 a dešťovka 6. Jak je to možné, když zelenáči nám tvrdí, že CO2 ohrožuje planetu, když se velice ochotně spojuje s vodou na kyselinu uhličitou a tudíž je to kyselina, kde se bere ta zásada? Přece fabriky v okolí i elektrárny Chvaletice nebo Opatovice mají filtry proti CO2 i síře. Proč a z čeho je PH na mezních hodnotách žití rostlin, kdy PH nižší jak 3 a vyšší jak 9 znamená úhyn rostlin. Jak je možné, že nám tvrdí něco o kyselosti a je to právě naopak. Špatné PH ohrožuje nejen růst rostlin ale i působení jejich ochrany. Kde se bere to zásadité PH? Že by chemtrails nebyl hoax? A nepůsobí to náhodou i na zdraví populace? A neumírají lesy jen kvůli suchu, škůdcům a nebo i právě změně PH? To si prosím zodpovězte každý sám i po přečtení přílohy.
Význam pH pro dostupnost živin
Je známo, a v části věnované jednotlivým živinám uvedeno podrobněji, že hodnota pH je významným faktorem příjmu živin, resp. dostupnosti živin pro rostlinu.
Na neutrální až alkalická půdě jsou nejdostupnějšími živinami N, P, K, S, Ca, Mg, dostupný je i Mo jako jediný mikroprvek. Na kyselých půdách je nejdostupnější Fe, Mn, B, Cu, Zn, Al. Z výše uvedeného lze usoudit, že na půdách s určitými hodnotami pH bude nutno věnovat pozornost nejen živinám, které zde mohou být v nedostatku, nejen faktickém, ale vznikajícím na podkladě obtížného uvolňování těchto živin, ale také nadbytku až toxicitě některých prvků. Typickým příkladem může být nutnost vápnění na vysoce kyselých půda jako prevence toxicity Al a Mn.
Udržení pH 6-7 je nutné pro vikvovité rostliny, jelikož výkyv oběma směry má za následek snížení činnosti hlízkových bakterií.
Rozdělení rostlin dle nároků na pH půdy
· acidofyty (acidofilní rostliny) vyžadují kyselé půdy s pH < 6,7, do této skupiny patří vřesovištní rostliny . Velmi silně acidofilní rostliny vyžadují pH 3,5-4 (kostřava ovčí, brusnice borůvka), silně acidofilní rostliny pH 4,1-4,5 (vřesovec), acidofilní rostliny pH 4,5-5,4 (lupina) a slabě acidofilní rostliny pH 5,5-6,4 (žito, pohanka, brambor).
· neutrofyty (neutrofilní rostliny) rostou na půdách s hodnotami pH ±7. Pro většinu rostlin je optimální pH 6-7,5.
· bazifyty (alkalofyty, alkalofilní, bazofilní rostliny) vyžadují zásadité půdy s pH > 7,2 (např. ostřice nízká, třemdava bílá, ječmen, vojtěška).
Hodnota pH vyšší než 9 a nižší než 3 způsobuje úhyn rostlin!
Vliv pH na zdraví rostliny
K poškození kyselou půdou může v závislosti na druhu rostliny docházet při pH<7. Zpravidla je poškození způsobeno vyšší rozpustností solí v kyselém prostředí, dochází k blokování příjmu živin rozpuštěnými solemi a tak k projevům nedostatku živin. Do půdního roztoku se mohou uvolňovat i těžké kovy Cd, Pb, Cu, Hg, Zn, Ni a dochází tak k jejich toxickému působení na rostlinu.
Poškození rostlin zásaditou půdou se projevuje při pH>7, opět se zde promítají druhové nároky rostlin. Poškození způsobuje nadbytek solí Na, zejména chlorid sodný, síran sodný, uhličitan sodný. K příznakům poškození patří např. chloróza, zakrnělost, popálení listů, vadnutí až odumírání semenáčků. Okyselování půdy se provádí jen k okrasným rostlinám, kdy se přidává vrchovištní rašelina, při pěstování některých okrasných rostlin se provádí tzv. 100% výměna půdy.
|