Malá vychytávka při navazování s namočeným suchým rašeliníkem, aby se nerozsypával, překrývá ho pan Duchoslav jutovou síťkou, co používají vazači kytek na výrobu alias zdobných mašlí. Je to přírodní a za čas se rozpadne. I vodu snad trochu saje. Koupili jsme ten oddělek s jedním kořínkem, je to tak 2 měsíce.

Já ho prekryvam kokosovým vlaknem,udela takový bochánek a drží pěkné vlhko

Teda ty se s tím fakt nemažou
https://www.youtube.com/watch?v=793WhTynuys

Nemažou se s tím, protože v tropech jsou orchideje mnohem tolerantnější k přehmatům. Koukám kytka tam na videu byla položená jen tak, pak střih a už měla na kořenech rašeliníkový bobek.
Rašeliník je do značné míry mýtus, omyl. Vychází to z neschopnosti porozumět nárokům epifytických orchidejí a opuštění zaběhlých praktik používaných téměř všude. Je zde jistý předpoklad, že orchideje na kůře mají problém s vlhkostí a td a td. Realita je ale jiná u jednotlivých druhů s skupin. Například katleje, dendrobia, encyclie, brassavoly jsou vyloženě kůrové epifyty, potřebující rychlé osychání balu a nesnáší vrstvy mechu, naproti tomu mnoho druhů subtribu pleurothallidinae nějakou podložku ocení. To že někomu s mechem rostou ale není argument ve prospěch mechu! Podívejte se na fotografie z přírody! Tam mech uvidíte jen málokdy, pokud se nejedná o rostliny z mlžných lesů. Celé je to ale složitější, poněvadž kytky v přírodě, rostoucí někdy v mechu, mají něco co v kultuře nezajistíte a to je pohyb vzduchu, vír! Ten tomu totiž dává další rozměr a pokud tento faktor chybí, je lépe se rašeliníku naprosto vyhnout a používat jej pouze v nejnutnějších případech, v tenkých vrstvách, např. při zachraňování uhnilých rostlin a td. I tam má jen své krátkodobé, účelové použití. Rašeliník působí krátkodobě pozitivně, ale později se stává obtížným, škodlivým. Když vidím jak např. někdo navalí spoustu rašeliníku pod Brassavola nodosa, říkám si chudák kytka. Ta chce vyloženě volnost, slunce, prosychání a ne nějaké balíčky mechu. Dáváte pak houbám a bakteriózám šanci. Argument že rostlina pak neporoste je chybný, protože problémy nastávají pouze při extrémně nízké vlhkosti(hodně pod 40 %), nebo při zasolení z vodovodní vody. Z podložek je nejvhodnější osladič, nebo jiné kořeny kapradin, případně jiné druhy mechů a to jen v tenoučkých vrstvičkách. Rašeliník, pokud jej účelově použijeme při vázání vlhkomilnějších druhů, rozprostíráme pouze do tenoučké vrstvy, doslova stélka vedle stélky. Nevytváříme tlusté vrstvy, nebo kombinované vrstvy.

Mám doma můrovec (Phalaenopsis) a v květináči se mu moc nedaří. Vršek květináče je již vyprahlý a spodek stále vlhký... Chtěl bych ho přesadit a rád bych ho zavěsil. Původně jsme chtěl na kůru, ale na začátku se od toho odrazuje, že se musí v bytových podmínkách hrozně často zalévat, dále v debatě se ale objevuja na kůře miniphalaenopsis. Také jsme se dočetl o keramice a košík je také klasika, ale nevím, zda by mi vyřešil můj problém. Dovedl by mi někdo prosím poradit?

z toho, co píšete, je vhodné rostlinu přesadit, ať už se rozhodnete pro jiný květináč nebo vyvázání. Kořeny již nebudou v dobrém stavu. Po vysypání z květináče odstraňte uhnilé a mrtvé kořeny, vše omyjte pod vlažnou vodou a doporučuji ošetřit, zasypat rány např. skořicí. Květináč bude potřeba pravděpodobně menší, než stávající (píšete, že špatně vysychal), substrát - středně hrubá kůra, případně můžete smíchat s kousky polystyrenu. Pokud budete navazovat, tak na kůru, nedávala bych žádný mech pod kořeny, jen navázala přímo na kůru. Namáčení musíte vyzkoušet podle svých podmínek, ale odhaduji jednou za 5-7 dní. Phalaenopsisy nejsou na zálivku až tak náročné a mezi zaléváním by mělo vše (v květináči substrát) dobře proschnout. Navázaná rostlina je samozřejmě moc pěkná, ale moc praktické to v bytě není.

A malý dodatek - jestli je v pořádku substrát i kořeny, pomůže udělat po obvodu květináče v dolní části díry, které to tam odvětrají. Ale spíš to bude, jak píše Eva.