forum.orchidej.cz

Před několika lety jsem byl v Mexiku na více lokalitách druhu Stanhopea tigrina. Mimo jiného jsem si všímal i mechů v kterých tyto rostliny vegetují. Překvapilo mne, že je to takový velmi řídký a vzdušný mech, který dlouho neudrží vodu. Po návratu jsem v lese při procházce objevil podobně vypadající mech i u nás ve smrkovém lese. Jelikož ho tam byla spousta, tak jsem si trochu odebral a přinesl domů. Expedimentálně jsem do něho přesadil několik Stanhopejí a zkoumal, jak se jim to bude líbit. Zjistil jsem, že po zálivce je mech promočený, ale pak velmi rychle vysychá, což se kořenům těchto rostlin velmi líbilo. Je také odolný vůči rozpadu vlivem vlhka. Jako substrát pro orchileje u kterých je potřeba aby kořeny rychle oschly se mi osvědčil. Občas ho míchám i s trochou cocochipsů. Snažil jsem se zjistit o jaký druh se jedná. Nakonec jsem dopátral, že asi půjde o Pleurozium schreberi, který se v hojném množství vyskytuje ve smrkových lesích na mnoha místech v ČR. Jako substrát ho po několika letech zkoušení mohu vřele doporučit. Přikládám snímky jak v něm Stanhopeje krásně koření.

Super, i já mám stanhopeje v mechu a vyhovuje mi to moc, no mě kytkám

Stanhopeje obecně snesou více vody než většina epifytů a někdy se doporučují doslova cymbídiové směsi, ale v Brně pěstují tyto rostliny navázané a rostou jim myslím si pěkně.
Zaruba: nemáte foto z lokality? Kolik je v tom balíku cocochipsů? To s tím mechcem to jste mě potěšil, protože tohle říkám stále, že i když jsou v přírodě mechy, není to vododržné sphagnum!
Ono to je často matoucí, prtože mechy, podobně jako orchideje prostě osidlují vhodný(podobný) substrát, ale málokdy je mech skutečnou podmínkou úspěšného růstu orchideje. Rostliny většinou klíčí na kůře, v mechu by neměly moc šanci.

Karlos: Cocochipsů tak do 20%, u jiných ale je mech pouze samotný bez příměsi a rostou skvěle. Rašeliník je moc vododržný, ale tenhle mech rychle prosychá, což rostlinám vyhovuje.
V přírodě je největší problém dostat se k rostlinám. Co je na dosah tak orvou domorodci a po odkvětu vše zahodí. Duby jsou obrovské a nedá se na ně vylézt a tak něco nafotit je problém. Něco ale posílám.

Zaruba: pane jo, super! Vypadá to celkem vysychavě. Díky. To je nějaké Epidendrum vedle? (difforme?)

Tak takto stanhopey rostou v přírodě. No to abych se vydala do hor pro trochu mechu a přidala jim, asi je suším. Dík za inspiraci.

Kamarád Stanhopey sbíral také v přírodě a podle přírodního vzoru je dal na kůru. Tím má menší vzrůst ale jaksi mu nekvetou. Já je pěstují v košících a to tak, že jen košík vystelu slabou vrstvou rašeliníku a rostlinu obsypu hrubším substrátem . Povrch potom opět zakryji rašeliníkem. Kupodivu ten rašeliník takto vydrží i 6-7 let, kdy je většinou přesazuji a rozsazuji. Nedá se říci, že by byly přemokřené což je vidět na růstu i bohaté násadě květů defakto každý rok. Některé druhy mi dokonce rozkvetly do roka dvakrát na což jsem docela koukal.

lipo: S tím mechem bych to zas až tak nepřeháněla. V přírodě, oproti skleníkům také fouká vítr, což daleko více vysušuje. Není to tam až zas tak mokré jak to vypadá. Navíc je to focené v červnu, tedy období dešťů. Spíše bych se při zálivce řídil napitostí či svraštěním pahlíz. Ve vegetaci napité pahlízy a v zimě svraštěné. To platí ale pouze v případě že mají rostliny zdravé kořeny. Bavíme se ale pouze o skupině Stanhopejí okolo S. tigrina.
Míra: Souhlasím s Vámi. Na kůře to asi vysýchá tak rychle, že rostliny strádají. Stanhopeje jsou mohutné a tak potřebují po zálivce dostatek vody aby se napily a to na kůře asi není dostatečné.
To jak pěstujete Stanhopeje Vy dává smysl. Nejdříve vysýchají koše na povrchu a tam máte vododržný rašeliník. Nejhůře to vysýchá uprostřed a tam máte substrát, který je vzdušný a zadržuje vody méně. To bude asi pro kořenový systém to nejlepší.
Nikdy bych neměnil techniku pokud jsem s dosavadními výsledky spokojený.
Důležitá je také hloubka košů. Mně připadá optimální tak něco okolo 7cm, protože substrát v této síle zadržuje dostatek vody po zálivce a zároveň dobře prosýchá v celém objemu.
Příroda se dá kopírovat v něčem, ale snažit se kopírovat vše určitě k dobrému výsledku nevede.
Já jsem na ten svůj mech přešel z několika důvodů:
1/ Po zálivce se v jeho struktuře drží hodně vody, která se nemá kam vsáknout a mají ji k dispozici kořeny, takže se rostlina dobře napije.
2/ Po spotřebování této vody ale vše velmi rychle vyschne, protože tento druh mechu je prakticky nenasákavý.
3/ Mech tvoří strukturu v které je množství mezer a je krásně poddajný, takže květní stvoly se nemohou poškodit.
4/ V lese si ho jednoduše opatřím a nemusím mísit poměrně drahé substráty.
5/ Vše vypadá dobře i z estetického hlediska
6/ při namáčení v sudu se nic nevzdouvá ani když potopím celý koš.
7/ Jelikož není téměř nasákavý tak se z něj při letních deštích snadno vyplavují živiny a nedochází tolik k zasolování.
8/ Tím, že je v něm hodně mezer tak je tam i mnoho místa pro bující kořenový systém.
Bez rozkladu vydrží také několik roků jako rašeliník. Mám ho již odzkoušený i u takových druhů jako je Encyclia citrina, pochopitelně na větvi v tenké vrstvě.
Nikomu ho samozřejmě nevnucuji, jenom jsem se chtěl podělit s návštěvníky tohoto fóra o svou zkušenost

zaruba píše: Jako substrát ho po několika letech zkoušení mohu vřele doporučit.

Musím ty moje koše zmenšit uznávám jsou moc velký .Průměr košů 25cm výška koše 12cm ale substrát je tak do 7cm. Hrubý substrát. Současný problém je rašeliník který nemám. Líbí se mě tvoje kombinace z mechem.
Miloši můžeš mě poradit-ráda bych se opičila. :)Menší Stanhopeje přesadím.
Otázka se nabízí -
Na jakou velikost mám ty moje koše zmenšit.
Mícháš vše z coco chipsem jaký velikosti .Nebo namíchat z kůrou .V jakým poměru asi tak.
Jo co breberky v mechu.
Pleurozium schreberi je běžný mech myslím že roste všude.
Až budeš mít čas-děkuju.

Ahoj Hanko, nevím jestli ten můj experiment je ve stadiu kdy by byl hodný následování . P. Míra má více úspěchů s kvetením a pěstováním Stanhopejí nežli já i přesto, že substrát má zcela jiný. Oba máme ale společné to, že používáme menší nádoby. Ty navíc neletníš a psala si, že v ZZ máš poměrně vlhko, takže nádoby by měly být ještě menší než ty naše.
Na otázky není jednoduchá odpověď. Já spíše volím velikost nádoby podle velikosti zdravého kořenového systému, než podle velikosti rostliny. Pokud ale kořeny jsou uhnilé, tak by nádoba měla být úplně minimální, aby mezi zálivkami vysychala- což je důležité. U zdravého kořen. systému nechávám okolo pahlíz u tigrin okraj v průměru tak na jednu pahlízu. Hloubku substrátu mám také cca 7cm.
Většinu tigrin mám pouze v čistém mechu bez jakýchkoli příměsí. Koukal jsem na ten druh mechu a myslím, že to je on. Okolo rostlin ho při sázení trochu stlačuji, ale ne nijak výrazně. Před sázením ho na čtrnáct dní rozprostřu na chodníku kde neprší aby proschnul a uteklo z něj vše živé. Jinak nic neřeším a sázím do suchého aby poškozené kořeny nechytily infekci. To je asi vše.

Myslím, že ty tigriny jsou takové, že v období vegetace a vyšších teplot potřebují hodně vody a živin a pahlízy nemusejí téměř mezi zálivkami scvrknout. V období klidu ale zalévat pouze tak, "aby substrát nebyl trvale suchý"- jak se píše na té oskenované stránce co jsem posílal. Já bych dodal pouze to, že v té době by se pahlízy neměly zcela napít, protože pak hrozí rašení výhonů v zimě.
Vidíš co mám informací, ale v kvetení se to zatím moc neprojevilo Uvidíme letos