Stránka 1 z 1

Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: stř 08. pro 2010 21:07:34
od xristie9

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: stř 08. pro 2010 22:03:40
od olaw
To ano a zajímavý kruštík. Zvláštní co dokáží. Tak nejen sexuální šálení u tořičů, ale i lákání na kořist u kruštíků. To mě mile překvapilo.....

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: čtv 09. pro 2010 0:57:56
od xristie9
mna aj tak najviac zaujalo, ze u to vedie vlastne k zvysenemu uhynu hmyzu, ktory je vlastne pre ne zivotne potrebny... je to nejaky evolucny skrat, alebo to ma nejaky skryty zmysel ktory sa zatial nepodarilo odovodnit...

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: čtv 09. pro 2010 9:09:36
od pavelheger
No, nemyslím si, že by v tom elovučním "zkratu" byl nějaký smysl. Orchideje se jen prostě naučily (celkem sobecky) maximálně využívat to, co jim může poskytnout současnost. Budoucnost opylovačů je v tomto ohledu moc nezajímá. Nejsou schopny, tak jako šachoví velmistři, myslet mnoho tahů dopředu. Ještě tak zvládnou postarat se o nadprodukci semen, aby zajistily možnost existence další generace, která se už ale o svoje opylovače musí postarat sama :P
Hezký den
Pavel

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: čtv 09. pro 2010 12:57:18
od xristie9
no to je sice pravda, ale vacsinou to v zdravom prostredi funguje tak ze sa vyvija urcita dlhodoba rovnaha napr.dravec-koryst, populacie od seba zavislia dlhodobo, jedna ovplyvni druhu... napr.: jelene sa premnozia o rok az dva nasleduje premnozenie vlkov, to sposobi vyssi uhyn jelenov a nedostatok potravy vlkov zase vrati tam kde boli...

alebo ked si vezmeme nejakych parazitov ktory vycucaju svoju obet na smrt...

ale nemam v hlave priklad na to, že by sa tu viac menej priamo zamedzovalo vyvinu dalsej generácie... pretoze teoreticky: s muskami sa vytvori a vyssia populacia krusnikov, ktory ziju dlhsie ako musky. to ma za nasledok, ze nasledujuca generacia musiek, bude o urcite percento mensia ako prva pritom krusnikov bude vdaka ich uhynu o cosi viac... kedze krusniky budu zit niekolkonasobne dlhsie a jeden krusnik moze "zabit" aj viacero generacii musiek, vznika uplne nerovnovaha... uz by tu vlastne tieto druhy ani nemuseli byt...

Podobny priklad sa v prirode hlada len tazko... preto...

aj ked su orchidey pomerne mlade, moja otazka je, ako teta prezili doteraz, ja osobne si myslim, ze krusnik si nejko musi poistit, ze sa narodi dostatocne vela musiek... ano moze to tak byt, ze sa to len naucili, ale pozname taky priklad z evolucie?

preto sa podla mna jedna o raritu ktoru sa oplati skumat :)

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: čtv 09. pro 2010 21:16:50
od tommy
Hm, a co když to je jinak - u orchideje se vyvinula schopnost syntetizovat ty poplašné feromony kvůli tomu, aby nebyla masivně napadána mšicemi, a lákání opylovače je sekundární, "nezamýšlený" (protože do evoluční pasti vedoucí) důsledek této schopnosti? Takovýchhle slepých uliček už bylo - příroda přece není neomylná a dělá chyby.
T.

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: čtv 09. pro 2010 22:37:20
od xristie9
tommy píše:Hm, a co když to je jinak - u orchideje se vyvinula schopnost syntetizovat ty poplašné feromony kvůli tomu, aby nebyla masivně napadána mšicemi, a lákání opylovače je sekundární, "nezamýšlený" (protože do evoluční pasti vedoucí) důsledek této schopnosti? Takovýchhle slepých uliček už bylo - příroda přece není neomylná a dělá chyby.
T.
:idea: aj to je jedna z moznosti, ale kazdopadne je to zaujimave :)

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: čtv 09. pro 2010 22:44:33
od olaw
A co tmavé bradavice, které se podobají mšicím a jsou vosičkamy napadány? Já bych se také přikláněl k názoru Pavla, že v tom nebude vyšší záměr, než si podrobit opylovače i když zajímavým způsobem.....

Re: Eastern marsh helleborine (Epipactis veratrifolia)

Napsal: pát 10. pro 2010 1:30:31
od tommy
olaw píše:A co tmavé bradavice, které se podobají mšicím a jsou vosičkamy napadány? Já bych se také přikláněl k názoru Pavla, že v tom nebude vyšší záměr, než si podrobit opylovače i když zajímavým způsobem.....
Ano, to je samozřejmě možné. Úplnou odpověď by asi dalo zjištění, co vzniklo dřív - jestli schopnost syntetizovat poplachové feromony, nebo tvorba "mšic".

Ale já bych se o opylovače stejně nebál. Vždycky asi bude velká většina samic pestřenek, které se ošálit nenechají a nakladou vejce opravdu do blízkosti mšic, a tak bude ta populace "blbých" pestřenek, opylujících kruštíky, stále doplňována potomky "chytřejších" jedinců...
T.