LED osvětlení

[zaruba]

Haki: Já jsem koukal na to bulbo a to evidentně nespinká ač má pahlízy a osvětlení mu asi nepřidalo. Tak jak to píšete tak to vypadá že je nutnou obětí kvůli tomu aby pafíčka měla optimální podmínky.
Každá mince má ale rub i líc. Tím že přisvětlujete tak (jak píšete) pafíčka trochu rostou i v zimě, ale pletiva která přirůstají jsou nevyzrálá což může dělat problém v nevětraném prostředí právě nejvíce teď v zimě. Je to i o té rovnováze. Světla je dost, ale přírustek se nachází v nevětraném prostoru s vlhkým vzduchem a spoustou spor plísní která čekají pouze na to, až je vnitřní ventilace přemístní na vhodný list. A pletiva nabitá vodou chutnají více jak ta svraštělá . Možná to zní trochu jako pohádka, ale možná na tom je také trocha pravdy.
Můj předchozí příspěvek měl sloužit pouze k malému zamyšlení, nikoli k tomu abychom se trumfovali kdo má či nemá pravdu.
Pokusy se mi také líbí a sám jich dělám také dost a chápu, že občasný úspěch je vykoupen i neúspěchy. Tak to v životě chodí.
Mám rád lidi kteří expedimentují a nekopírují pouze ostatní Bez různých pokusů by to nebylo vůbec zábavné.

[HAKI]

Ono to s tím větráním není tak zlé. Když zrovna nemrzne větrám trochu stále( když už se netopí ).Přes okno domu nebo pootevřenými dveřmi. Všude mám teploměry dá se ohlídat. Horní okna ani mřížky dole se otevřít nedají kvůli námraze.Zatím zima přeje větrání.

Bez různých pokusů by to nebylo vůbec zábavné.

Mě tedy trvalo delší čas než jsem se do nějakých pokusů vůbec pustila .Třeba jednou zůstanu jen u pěstování těch salátů ha ha...

[zaruba]

Haki: Také se snažím větrat co to jde, zejména v noci. Když je ale venku teplo tak k vysušování vnitřního prostoru ZZ dochází daleko méně nežli kdyby mrzlo. Takže téměř stále mám vlhkost nad 80% r.v. a to je myslím hodně. Větrání teď je ale pouze zlomkem toho jak větrám v létě. Některé orchideje nezalévám vůbec a přesto jsou napité.
Pafíčka mám pouze okrajově a sice ty obyčejné. Letos jsem je zanedbával a tak jsem je nechal vyschnout vícekrát až tak, že pletiva ztratila turgor, substrát přeschl a listy ztratily lesk a zmatovatěly. Myslel jsem, že odejdou. Dva dny po zálivce však se listy zase leskly a vše se spravilo. Teď ale krásně nasazují na květ a tak mi připadá, že tohle vysušení až na samou hranu jim udělalo dobře. Nesmí se to ale přepísknout.
Pod květináči se mi od nich motají kořeny tak, že se některé naklánějí. Kdybych je ale měl v oblibě tak bych to nikdy nenechal dojít tak daleko- k jejich škodě Člověk pořád sbírá zkušenosti po celý život.
Proto také senátoři nejsou dvacetiletí usmrkanci
Už jako malý kluk jsem stále odpaloval nějaké rachejtle. Babička říkala "tobě to jednou utrhne ruce" - naštěstí se to nevyplnilo. Zkoušení různých novot mě ale baví stále.

[HAKI]

Dva dny po zálivce však se listy zase leskly a vše se spravilo..

Jak který. Od p.Kalouse mám Paph.insigne(přírodní sběr)Dvě stejný rostliny . Když jsem řekla, že to je na pokusy bylo jedno zadara. No jedno pafíčko sušení trošku odpískalo .Musí člověk zkoušet ,jasný není to jen o sušení No ale ty rachejtle abyste Miloši nelítal i z kytkama .

[zaruba]

Haki: To jsem byl ještě malý kluk, teď odpaluji pouze na silvestra kupovanou pyrotechniku .
S těmi pafíčky to souhlasím, bude určitě mnoho druhů, které si takovéhle zacházení líbit nenechají. Každý druh vyžaduje trochu jiný přístup.
Nejlepší je, když mi někdo klade otázku jak se má pěstovat orchidej bez bližší specifikace.
Třeba Coelogyne cristatu nyní stále testuji venku co vydrží. Několikrát již měla -2°C a je v pohodě. Včera jsem na ní napočítal 13 květních stvolů, které jsou v zárodku ale již se klubou. Na rostlinu která má asi 40cm v průměru je to docela úspěch. Ten čtrnáctý jsem jí odstřihl společně s dvěma pahlízama a utvořil jsem vzorek, který chci nechat venku dokud nezmrzne. Jsem zvědavý jak to dopadne. Vidíte že také pokusničím
Cyrtopodium punctatum zase mám již 2 měsíce bez kapičky vody a teprve teď se začalo zbarvovat do žluta a shazovat listy. Bez zálivky ho nechám až do dubna. Někde jsem četl, že jinak nenasadí na květ, ale pouze listový výhon. Je vysoké skoro metr a tak už by se mohlo ukázat. Snímek přikládám.
Pafíčka také přikládám snímek těch obyčejných. Dokonce jsou všechny kytky u mne zalévány vodou ze střechy, která teče měděnými okapy. Snažím se ale chytat vodu pouze při prudším dešti kdy voda ve styku s mědí je pouze krátce.
Zatím se mi ale ještě na listech orchidejí měděnka nevytváří
Z těchto příkladů je vidět jak rozdílné musí být pěstování v závislosti na druhu.

[Karlos]

Haki: Zrovna pafíky toho světla moc nepotřebují.
Zaruba: jsem rád, že tu nejsem jedinej pyroamatér . Pěkně napsáno s těmi přísušky. Pafíky vypadaj skvěle.
Někde jsem četl, že ve skleníku plném kytek klesá CO2 poměrně rychle, takže větrání je i přes zimu poněkud nutnost i za cenu tepelných ztrát.

[Pavel Kolodin]

Co způsobuje nedostatek CO2?

[zaruba]

Kolodin: Při fotosyntéze je mimo jiné spotřebováván CO2 ze vzduchu a vydechován rostlinami kyslík. Možná v nějaké přehuštěné, extra utěsněné a nevětrané ZZ by nedostatek mohl nastat.
Karlos: Děvčata holt mají jinou zábavu než kluci. Rachejtle pálím rád i dneska Také jsem si rád hrál se sirkami jako dítě v dřevěné kůlně. Babička to pak žalovala matce a já občas dostal výprask. Vždy jsem jim vysvětloval že mám vše pod kontrolou. Myslím že to ale byla spíše náhoda že nic neshořelo
Haki: Ještě posílám snímek toho, co dokáže pěstování vysokohorských orchidejí venku až do prvních větších mrazíků, tedy tady v Praze téměř až do vánoc. Na snímcích je Laelia speciosa od pěstitele ze skleníku. Jelikož vím že je to tvrdá kytka pocházející z nadm. výšky cca 2300m, kde je v zimě až -5°C tak jsem ji letnil až do teď. Ač je nezalévaná cca 2měsíce tak je stále napitá z ranních mlh. Ty malé pahlízy jsou ze skleníku od pěstitele a ty obrovské narostly venku. jsou dokonce větší než v přírodě. Jsem zvědavý kolik to vytlačí na jaře květů. Minulý rok jsem udělal velikou chybu, když jsem na jaře začal rostlinu rosit. Poupata, která se začala vyvíjet v paždí listů nových výhonů uhnila. Teď už vím, že na listy nesmí přijít voda minimálně do doby než vylezou poupata nad výhony.

[Mila.J]

Karlos

skleníku to rozhodně není ptřeba

Každý má skleník , verandu či co jiný. Rozhodně ne vždy vyhovující. I tak si myslím, že optimální skleník pro všechny kytky v ČR není.
Haki

V zimním období bude určitě lepší přisvítit do dormance se paph. nehodí dostat. Musí trochu růst důležitý je i rozdíl teplot

No paráda. Velmi rozumná úvaha. Nemyslím , že se to týká jen papučů. Dost kytek tuto nucenou dormanci nesnáší.Těch rostlin, co by chtěli víc světla v zimě je podstatně víc. V každé zimě , i v lepších sklenících, je dost dnů s velmi malým přirozeným světlem. Prostě v této krajině nezasvítí a nezasvítí. To , že rostliny přímo nechcípnou, neznamená, že by že je vše v pořádku.

[Mila.J]

Co způsobuje nedostatek CO2?

Byly pokusy s přidáváním CO2. Ale bez větších pozitivních výsledků. Několik dní na začátku rostliny přirůstali rychleji, pak se přírůstek vrátil do normálu.
Osobně to interpretuji jako naplnění požadavků. Domnívám se, že rostliny fungují na principu nejslabšího faktoru. Pokud rostlině nejvíc chybí jeden prvek, bude růst jen pokud jí to ten nedostatek umožní, ostatní prvky se hromadí nevyužité. Tedy nadbytečný CO2 už nemohl vést k rychlejšímu růstu, rostliny brzdil zase jiný faktor.
Závěr toho pokusu byl, že v běžných sklenících je jakési přiměřené množství CO2.