forum.orchidej.cz

Jo tak to bych taky chtěla.

Hledal jsem info k D. nobile a klimatu na stanovištni, no mrkněte třeba sem na tuto stránku:
http://www.mail-archive.com/orquidea@ya ... 16467.html
Klimatická data ukazují, že nejteplejším měsícem je květen a že teploty jsou vlastně celkově poměrně vysoké v průběhu roku s výjimkou období od podzimu do jara, kdy dochází především k nočním poklesům, které jsou asi s přísuškem pro indukci nejvýznamnější. V tabulce je uveden průměrný denní rozsah, tedy jak teplota kolísá během dne.
Otázkou je, jak to vypadá se suchou periodou a jak to kytky snáší na stanovištích, protože množství srážek v mm je jedna věc, ale vzhledem k poklesům teplot je třeba vzít v úvahu rosu, která může být významným zdrojem vody.
Další zajímavou stránkou pro místní pěstitelky může být:
http://www.yamamotodendrobiums.com/html/hints.html
Tohle jsou vyloženě zahradnická data, která vychytali zahradníci komerční zahraniční, ale myslím si že se z toho dá cosi vyčíst.
Rostliny chtějí v době vegetace určitě teplo, takže bytová kultura není problém, je tu ale otázka letnění. V posledních asi 3 letech, jsem ty svoje kytky pěstoval od června do září ve skleníku na valašsku, ale výsledek nebyl dobrý. V červnu může být stále chladno, teploty klesají i pod 10 °C a to rostliny určitě brzdilo v růstu. Pak následuje nejteplejší červenec, který je pěstitelsky + - v normě a pro letnění asi vhodný, ale srpen již tak ideální není. Může se ochladi, teploty ráno bývají nízké, může týden v kuse pršet, což bude jiné v Praze a v Bruntále např., ale i tak si myslím, že to nemá co dělat s původní domovinou Dendrobií. U těch rostlin co jsem letnil, došlo asi vlivem teplotních šoků v srpnu k nastartování nových výhonů, i když ty staré ještě nebyly dorostlé, což se vám v bytě nestane, nebo by nemělo. Kytky přenášené koncem září do obýváku pak byly růstově aktivní a popletené, samozřejmě nekvetly. Letos jsem měl D. nobile normálně v obýváku celoročně a veškeré pahlízy narostly pěkně a poslední ukončila růst někdy koncem října což je v pořádku, pak následovalo postupné opadávání listů, nyní již narůstají malá poupata. Letnění ale asi nelze úplně zavrhnout, protože provede-li se ve správnou dobu, možná co nejpozději, může mít pozitivní vliv na indukci, nemluvě o významu slunce a zlepšení kondice bytových, často slabších kytek. Prý i u Cymbídií má podzimní slunce a noční klesající teploty zásadní vliv na nasazování. Teplota se má ale má u D. nobile a příbuzných ze sekce Eugenanthe snižovat až po vyzrání pahlíz!.

Pak je tu ještě často zmiňovaná otázka zálivky. Mají se rostliny sušit, aby se efekt indukce květních pupenů zvýšil? Těžko říct, jak moc může zalití usušené kytky s květními pupeny blokovat jejich vývoj, nebo je transformovat keikies. Komerční pěstitelé určitě nesuší, ne významně, jen nezalévají v indukční fázi. Četl jsem tu pár postřehů, o absenci zálivky do vyvinutí poupat...... taky na tom asi něco bude.
Podle druhého odkazu, jsou k indukci nutné nízké noční teploty pod 14°C po dobu aspoň jedné hodiny v období trvajícím minimálně 25 dní.
Denní teploty přitom mohou být normální pokojové. Po úspěšné indukci je již jen otázkou teplot, jak rychle rostlina vykvete. V textu je zmíněn též faktor světla, tedy co nejvíce a faktor výživy a zásada hnojit dusíkem jen při nastartování růstu nových výhonů na jaře.
Velmi nízké teploty jsou určitě nežádoucí, blokují růst a kytka nemusí ani nasadit na květ, proto 0 - 10°C už je asi mimo optimum. Ideál bude možná okno otočené na jih či západ, s vypnutým topným tělesem, s teplotou kolísající od 10 - 20°C. Profíci určitě hnojí K a P v létě to je tutovka, na nakvétání to bude mít také vliv, ale na druhou stranu jsou pěstitelé, kteří nehnojí vůbec, a taky se nějakého toho květu dočkají.
D. nobile podle mě nepatří vyloženě do kategorie chladnomilných, nebo studených, jak se občas píše, ale spíš temperovaných. Jak někdy píšou na zahraničních stránkách Warm to cold. V růstu teplo, pro indukci chladněji.
Sorry za tohle lehké shrnutí x-krát omletých informací, ale nemohl jsem si pomoct.

Je to fajn shrnutí, některé moje poznatky mi to jen potvrdilo. Je pravda, že něco jiného je vysušený panelák a něco jiného přírodní podmínky. Podle toho posuzuju období indukce jen jako období přísušku, nikoliv přísného sušení, protože moje kytky by byly na troud. Zimní zahrada má zas asi jiní podmínky, takže jiné množství vody. Rozhodně nechci riskovat, že vysušenou pahlízu už neprobudím.Mám pocit (a Karlosovo shrnutí to potvrzuje), že základem je teplota. Dík za rady ohledně letnění, to mi taky dost pomohlo si ujasnit, proč kytky nasazovaly nové růsty místo toho, aby se chystaly k odpočinku,
Díky Karlosi

Dendrobia neletním venku. Je pravdou, že potřebují k růstu teplo. Chce je to hnát do růstu co nejdříve aby do konce října dorostla. Mám skleník s výklopnými postranními okny, takže přes léto jsou jako venku jen pod střechou. Typem něco jako bývaly Japany. Pokud je ale chladno, tak boky zavírám, aby bylo tepleji. Od září, kdy je většina pahlíz dorostlá nechávám boky otevřené nemilosrdně po dobu 24 hodin až do poklesu nočních teplot k +10°C.
V tomto období zalévám mírně 1x za 14 dní. I během roku je ale lepší, když Dendrobiím typu nobile substrát mezi zálivkami proschne. Lépe a ochotněji koření. Zvýšení teploty a zálivky provádím až tehdy, když je evidentní, že z puků budou poupata. Pokud se člověk neudrží a začne dříve, má hodně mladých rostlinek. Na tato Dendrobia používám speciální korkový substrát, který dobře prosychá a rostou v něm jako z praku. Jamamota dosahují délky pahlíz i 80cm.

Možná bude také podstatné odkud která rostlina pochází. Areál výskytu je značný. Ne, že bych tam byl, ale z cest známých vím, že rostou i v mrazových lokalitách. Konečně je to naznačeno v obou odkazech.