forum.orchidej.cz

Lenko,to je dobrej příklad...
Je třeba pochopit mechanizmus nákazy a nepanikařit když někdo řekne "virus".
Vzpomeňte si na miliardy vyhozené nedávno za zbytečně vyrobenou vakcínu proti viru ptačí chřipky.
Ten virus používá příroda od nepaměti na redukci přemnožených stavů ptáků,ne pro likvidaci člověků
Nakazilo se pár slabých a starých lidí,nic víc.A nezabil je virus,ale následné-tzv. sekundární infekce (virus je málokdy smrtelný sám o sobě,vyjímkou je např. virus vztekliny.Ve většině případů se o konec postarají bakterie-např. HIV u lidí).
A jedna poznámka na závěr- k vypuknutí nákazy je zapotřebí určité dávky infekčního agens (virus,bakterie).Říká se tomu "infekční dávka".Takže nestačí pár virových částic,musí jich být určitý minimální počet aby k nákaze mohlo vůbec dojít...
Za nejrizikovější faktor pak považuji hnojení ,protože pomocí něj "saháme" dovnitř do rostliny,někdy velmi necitlivě.Správná a vyvážená výživa je rozhodující pro pevné zdraví a dobrou obranyschopnost a odolnost všech organismů,nejen kytek.Proto jsem to ve svém úvodním příspěvku zmínil,a tím také skončím...

Stále se nemohu smířit se srovnáváním obratlovců a rostlin. Je to hrozně zjednodušující. Ty mechanismy jsou sice podobné, ale ve finále je to něco jiného.
Chtěl bych zmínit důležitou věc!:
Teorie o uzavření viru v buňce, o zdravých kytkách je celkem k ničemu, protože zavirovaná kytka už nikdy zdravá nebude! Takto to u orchidejí prostě nefunguje. Nikdy nevíte co všechno spustí symptomy, nemusí to být jen hnojení, záleží i na počasí a dalších mikroorganismech. Viry zvyšují citlivost na kdejaké bakterie a houbovky, to už víme. Kytky se neumí zahřát, mít horečku a vyléčit se. Kdo může posoudit, která kytka je od přírody odolná a která je jen přenašeč?
Už jsem tu psal o phalaenopsisu, který jsem na jaře nakazil listem cymbídia. Ta kytka je už na vyhození, přitom do té doby vypadala velmi dobře a rostla vitálně. Na květu samozřejmě nic vidět není.
Pokud se někdo chce smířit s chřadnoucími mrzáky....budiž.
Škoda že množení semenem je tak problematické a zdlouhavé. To je asi jeden z hlavních důvodů, proč je v kultuře orchidejí tolik virů. Vegetativní množení.

Já to vidím trochu jinak, dokud se množili všechny kytky jen výsevy nebyly žádné virové problémy.
Problémy s viry začaly až meriklonovým množením. Snaha o ty nejlepší klony na řez se množili Cattleje, Cymb. Dendr. atd naprosto bez kontroly na viry. Z Thajska se dali koupit virozní Cattleje v každé zásilce. Pak samozřejmě došlo k nápravě ale spousty virozních malých !!!! rostlin zaneřádilo trh a je těžko zlikvidovat celé obrovské skleníky na řez orchidejí. V USA kde se množili kytky na řez dělením se viry začali šířit dost masivně. Rozdíl mezi výsevem a klonaváním je přibližně 1 rok. Je to doba po kterou semeník zraje a klíčí semena. Vždy jsem byl přesvědčen a literatura
to potvrzovala, že výsevy jsou vždy bezvirozní. Ale co je internet dá se zaznamenat , že tomu tak nemusí být. ALE !!
teď jen záleží jak vědecké týmy které informace pouští na internet a do literatury mají propracované postupy. Pokud nejsou postupy jednotné výsledky mohou být různé.

marťan píše:Na virus chřipky zemřelo podstatně více lidí,než ve všech válečných konfliktech dohromady...
Když se ale podíváte podrobněji zjistíte,že umírali slabí a nemocní.

Tak tohle není úplně přesné, "španělská" chřipka 1918/1919 zabíjela právě ty nejsilnější; příčinou byla pravděpodobně přemrštěná reakce imunitního systému. Další část zemřelých pravděpodobně doplatila na rychlý sestup viru do endokardu (nitroblána srdeční) a následný akutní zánět tohoto, takže zde příčinou úmrtí byl přímo virus a nikoli nasedající bakteriální infekce.

marťan píše:Žádné vakcíny ani léky tomu nikdy nezabrání...
Poté,co člověk vyvine vakcínu na jeden sérotyp viru,objeví se jiný...
Tak to je,protože to tak má být,i když se nám to nelíbí a mnohdy to nechápeme...

Zapomínáte na virus pravých neštovic...
T.

To jsme mimo, kytky se nedají očkovat.

to Paphio-souhlas.
to tommy-čekal bych něco smysluplnějšího od člověka,který o tom možná něco ví... (nevím,jakou máš odbornost,možná by bylo fér ji tady zjevit... )
Každý pravidlo má vyjímky,raději bych si početl o tom,jak je to obecně jinak...
Třeba tě něco napadne...
p.s...virus neštovic (variola vaccinae) řešíme pořád.Je to ten,z kterého se vyrábí humánní vakcína proti černým neštovicím.Máš zájem o podrobnosti...
Léčím krávy v tomhle stádiu už 30 let,zajímalo by mne,co o tom víš ty-třeba interakce u koní...
Paphio to řekl jasně-řešíme odolnost orchidejí,ne jestli některé sérotypy chřipky poškozovaly endokard.Jestli o tom něco víš,tak určitě víš,že během epideme-pandemie se virulence mění,virus nabírá na síle- a pak slábne.Nechtěl jsem tyhle podrobnosti uvádět,ale tvůj příspěvek k tomu vyzývá...
Budu se těšit na tvoje vysvětlení...
P.S.S..a nevykej mi,když ti tykám,všem tady prostě budu tykat,protože jsem starej pes...

marťan píše:to tommy-čekal bych něco smysluplnějšího od člověka,který o tom možná něco ví... (nevím,jakou máš odbornost,možná by bylo fér ji tady zjevit... )

Co je málo smysluplného na tom, že jsem doplnil a poopravil informace, které zde byly uvedeny? Moje specializace je molekulární biologie a mikrobiologie.

marťan píše:p.s...virus neštovic (variola vaccinae) řešíme pořád.

Já ale mluvil o viru pravých neštovic, tedy o variola maior, a ten byl právě očkováním eradikován a momentálně je (oficiálně) udržován jen ve dvou laborkách (USA a Rusko, možná se něco změnilo, nesleduju to).

marťan píše:Zdravé kytky se umí s viry také poprat-drží je na "uzdě",virus je v nich přítomný,ale nedokáže proniknout do DNA květin a rozmnožit se,takže kytce nijak neškodí.A tím pádem tato orchidej není infekční
Aby se stala infekční,musí dojít k tzv. virémii-rozmnožení virů,propuknutí nákazy.

Pokud vím, tak k internalizaci genomu viru do genomu hostitelského organismu dochází jen u retrovirů, a to rostlinné viry myslím nejsou. Naprostá většina virů pouze využívá replikační, transkripční a translační aparát hostitelské buňky; vedlejším produktem činnosti viru bývá někdy degradace DNA hostitelské buňky (to je ale typické hlavně pro bakteriofágy, viry parazitující na bakteriích).

marťan píše:Vzpomeňte si na miliardy vyhozené nedávno za zbytečně vyrobenou vakcínu proti viru ptačí chřipky.
Ten virus používá příroda od nepaměti na redukci přemnožených stavů ptáků,ne pro likvidaci člověků

Tohle by platilo, pokud by byl nezměněný status quo. Jenže v JV Asii, kde většina chřipkových virů vzniká, je na jednom prostoru nahloučeno příliš mnoho ptáků, prasat a lidí. Virus chřipky obsahuje v kapsuli 5 (nebo 7? - nepamatuji se) samostatných segmentů nukleových kyselin a je velmi nachylný k rekombinaci - zjednodušeně řečeno pokud se prase, které má prasečí chřipku, nakazí virem ptačí chřipky, může dojít k tomu, že v těle toho prasete se zkombinuje v jedné virové partikuli třeba segment 1, 3 a 5 z viru ptačí a segment 2 a 4 z viru prasečí chřipky a vznikne velice virulentní "monstrum", kombinující zabijácké schopnosti se schopností rychle se šířit lidskou populací. Takže z mého soukromého pohledu ty miliardy nebyly vyhozeny, jde o tzv. předběžnou opatrnost.

marťan píše:P.S.S..a nevykej mi,když ti tykám,všem tady prostě budu tykat,protože jsem starej pes...

Marťane, klidně mi tykejte, ale prosím ponechte zase na mém uvážení, jakou formu zvolím já...

Abych to (za sebe) nějak uzavřel: vznášíte provokativní otázky, což je dobře. Odpovídáte na ně, což je taky dobře. Ale když s chce někdo diskutovat nebo polemizovat s Vaším názorem, začnete se durdit, nebo odkazovat do patřičných mezí - Vy sám jste otevřel problematiku chřipky, uvedl jste podle mne nesprávnou skupinu lidí s nejvyšší úmrtností, a když jsem na to upozornil a připojil podle mne správnější "cílovou" skupinu plus způsob, jak virus zabíjel, abych oddemonstroval, že Vaše kategorické tvrzení, že viry si vždycky vybírají svoje oběti mezi "slabými a nemocnými", je mylné, tak mě najednou okřikujete a vracíte diskusi do "správných" kolejí - viz:

marťan píše:Paphio to řekl jasně-řešíme odolnost orchidejí,ne jestli některé sérotypy chřipky poškozovaly endokard.

Nejsem příznivcem názoru, že délka praxe nutně souvisí s úrovní odbornosti, ale možná by opravdu nebylo od věci si přečíst nějakou obecnou učebnici fyziologie rostlin (úplně postačí Fyziologie rostlin od Procházky a kolektivu z roku 1998, i když recenze nebyly úplně nejpříznivější) a pak teprve odvozovat některé zde vyslovené závěry.

T.

to tommy-díky za odpověď.

ještě k těm puchýřum na listech (jakoby flek z bublinek) na mem prvním phalu když jsem ještě neveděla jak se o něj starat a přelila ho tak mi poklesly listy a udělalo se tam tohle. Pak jsem ho nechala chvili být (nižší teplota a meně častá zalivka) listy se narovnaly a jsou silné a pružné, přirustají kořeny i listy, a flek je tam stale, a nic se s ním nedeje již nekolik měsíců.

Mohl by to být tzv. edém, obvykle zaviněný zálivkou http://translate.google.cz/translate?hl ... CCoQ7gEwAQ