marťan píše:to tommy-čekal bych něco smysluplnějšího od člověka,který o tom možná něco ví...
(nevím,jakou máš odbornost,možná by bylo fér ji tady zjevit...
)
Co je málo smysluplného na tom, že jsem doplnil a poopravil informace, které zde byly uvedeny? Moje specializace je molekulární biologie a mikrobiologie.
marťan píše:p.s...virus neštovic (variola vaccinae) řešíme pořád.
Já ale mluvil o viru pravých neštovic, tedy o variola maior, a ten byl právě očkováním eradikován a momentálně je (oficiálně) udržován jen ve dvou laborkách (USA a Rusko, možná se něco změnilo, nesleduju to).
marťan píše:Zdravé kytky se umí s viry také poprat-drží je na "uzdě",virus je v nich přítomný,ale nedokáže proniknout do DNA květin a rozmnožit se,takže kytce nijak neškodí.A tím pádem tato orchidej není infekční
Aby se stala infekční,musí dojít k tzv. virémii-rozmnožení virů,propuknutí nákazy.
Pokud vím, tak k internalizaci genomu viru do genomu hostitelského organismu dochází jen u retrovirů, a to rostlinné viry myslím nejsou. Naprostá většina virů pouze využívá replikační, transkripční a translační aparát hostitelské buňky; vedlejším produktem činnosti viru bývá někdy degradace DNA hostitelské buňky (to je ale typické hlavně pro bakteriofágy, viry parazitující na bakteriích).
marťan píše:Vzpomeňte si na miliardy vyhozené nedávno za zbytečně vyrobenou vakcínu proti viru ptačí chřipky.
Ten virus používá příroda od nepaměti na redukci přemnožených stavů ptáků,ne pro likvidaci člověků
Tohle by platilo, pokud by byl nezměněný status quo. Jenže v JV Asii, kde většina chřipkových virů vzniká, je na jednom prostoru nahloučeno příliš mnoho ptáků, prasat a lidí. Virus chřipky obsahuje v kapsuli 5 (nebo 7? - nepamatuji se) samostatných segmentů nukleových kyselin a je velmi nachylný k rekombinaci - zjednodušeně řečeno pokud se prase, které má prasečí chřipku, nakazí virem ptačí chřipky, může dojít k tomu, že v těle toho prasete se zkombinuje v jedné virové partikuli třeba segment 1, 3 a 5 z viru ptačí a segment 2 a 4 z viru prasečí chřipky a vznikne velice virulentní "monstrum", kombinující zabijácké schopnosti se schopností rychle se šířit lidskou populací. Takže z mého soukromého pohledu ty miliardy nebyly vyhozeny, jde o tzv. předběžnou opatrnost.
marťan píše:P.S.S..a nevykej mi,když ti tykám,všem tady prostě budu tykat,protože jsem starej pes...
Marťane, klidně mi tykejte, ale prosím ponechte zase na mém uvážení, jakou formu zvolím já...
Abych to (za sebe) nějak uzavřel: vznášíte provokativní otázky, což je dobře. Odpovídáte na ně, což je taky dobře. Ale když s chce někdo diskutovat nebo polemizovat s Vaším názorem, začnete se durdit, nebo odkazovat do patřičných mezí - Vy sám jste otevřel problematiku chřipky, uvedl jste podle mne nesprávnou skupinu lidí s nejvyšší úmrtností, a když jsem na to upozornil a připojil podle mne správnější "cílovou" skupinu plus způsob, jak virus zabíjel, abych oddemonstroval, že Vaše kategorické tvrzení, že viry si vždycky vybírají svoje oběti mezi "slabými a nemocnými", je mylné, tak mě najednou okřikujete a vracíte diskusi do "správných" kolejí - viz:
marťan píše:Paphio to řekl jasně-řešíme odolnost orchidejí,ne jestli některé sérotypy chřipky poškozovaly endokard.
Nejsem příznivcem názoru, že délka praxe nutně souvisí s úrovní odbornosti, ale možná by opravdu nebylo od věci si přečíst nějakou obecnou učebnici fyziologie rostlin (úplně postačí Fyziologie rostlin od Procházky a kolektivu z roku 1998, i když recenze nebyly úplně nejpříznivější) a pak teprve odvozovat některé zde vyslovené závěry.
T.
