Cyrtopodium punctatum ?

[Zdenka]

Já ošetřuji tím desidentem. Byla to taková ta suchá hniloba krčku, co není pod obaly vidět Přišla jsem na to pozdě a už to bylo v rhizomu. Šlo to z jedné pahlízy do druhé, až zbyla půlka poslední. Ani to nebylo měkké, nic mne nevarovalo.

[zaruba]

Já ošetřuji tím desidentem. Byla to taková ta suchá hniloba krčku, co není pod obaly vidět Přišla jsem na to pozdě a už to bylo v rhizomu. Šlo to z jedné pahlízy do druhé, až zbyla půlka poslední. Ani to nebylo měkké, nic mne nevarovalo.

U rhizomu to je problém, většinou stačí chvíle a několikaletá kytka se rozpadne. Lepší je, když hnije špička pahlízy. U těch Cataset a Cyrtopodií se snažím mimo vegetační dobu namáčet košíčky nebo květináče pouze do poloviční výšky, aby báze pahlíz zůstaly suché. Také v té době vůbec nerosím. Na mokré krčky a rhizom jsou v období klidu tyto rostliny v kultuře obzvláště citlivé.
Já mám spíše jako kaktusář odzkoušený ten líh, nebo peroxid a nerad něco měním Po tom 3% peroxidu ta nemocná tkáň přímo vyšumí až na zdravé pletivo. Je jasné, že i tak jsem měl veliký strach jestli se to nerozleze rhizomem dále. Pahlízy jsou těsně vedle sebe a mnohaletý trs mohl být za chvíli pouze hromádkou pahlíz. Měl bych pak sice hodně rostlin, ale žádnou v květuschopné velikosti- což by mne mrzelo.

[Zdenka]

No, snad jsem to zastavila. Uvidí se.

[Zdenka]

Tady ještě jedna podobná záchrana - Galeandra minax. Musela jsem ji taky uříznout, přišla už nahnilá. Zbyla mi jedna malá pahlízka a tahleta uřezaná. Obě tři roky opatruju a obě letos narašily. Tahle je opravdu raritní. Ošetřeno desidentem.

[zaruba]

Dobré je, že je to takhle viditelné a je tudíž dobře patrné kdyby se to rozšiřovalo. Ty všelijaké fleky jsou vždycky problematické. Může se i stát, že se to zastaví a pak za horších podmínek to pokračuje. Každopádně bych se snažil nesmáčet to vodou. Já také občas zkouším pahlízy zlehka jestli se nebortí další. U mne to šlo v úrovni substrátu a pod ním.
Na každý zbytek shnilé pahlízy jsem nalil cca 1cm3 lihu a pak to zasypal dřevěným uhlím. Nyní už rostlina roste normálně a zbytky pahlíz uschly. Dopadlo to nakonec dobře, protože veliký trs to moc neoslabilo protože je květuschopný a z každé pahlízy budu mít novou rostlinu.

[zaruba]

Nad těmi Cyrtopodii jen kroutím hlavou. Když jdu ze ZZ do skleníku tak je to jak procházka rozpálenou pecí. Ve stínu za květníky je přes poledne 38°C. Rostliny jsou bez stínění na plném slunci. Zbytky uhnilých pahlíz se doslova upekly na té výhni. Věřím tomu, že takové prostředí si houba nepředstavovala. Dostává co proto a tak doufám, že květináče opustí jednou pro vždy

[zaruba]

Rákosí jménem C. punctatum začíná tvořit pahlízy

[zaruba]

Dnes jsem se rozhodl přesadit nejmenší z těchto Cyrtopodií. Také jsem při té příležitosti zkontroloval kořeny. Rostliny, ač to jsou terestrity, tak je mám zasazené v čisté piniové kůře s troškou mramorové drtě. V přírodě roste totiž na vápencových skalách v humosní zemině. U největší rostliny už listy sahají 80 cm od okraje květináče.

[zaruba]

Dnes jsem kontroloval probouzení starých pahlíz Cyrtopodií a také Cataseta schunkei. Jedna pahlíza Cyrtopodia se po 3/4 roce docela snaží, druhá po 1/2 roce nic nedělá, ale je pořád v dobrém stavu
Catasetum schunkei -stará poškozená pahlíza se probudila asi po 4 měsících a tlačí výhonek i minikořínky. V tomto ročním období i když kořínek dosahuje cca 1 mm tak pravidelně rosím, což je patrné i ze zeleného rašeliníku.

[zaruba]

Některé orchideje si vůbec neváží práce pěstitele. Jedna pahlíza Cyrtopodia pustila očko u substrátu tak jak jsem předpokládal. Myslel jsem, že ta pahlíza nějak cítí vlhkost zeminy a také pozná kde je dole a kde nahoře Oběma jsem zbudoval drátěné držáky aby byly ve svislé poloze.
U druhé pahlízy je ale vše popřeno. Očko se probudilo v půli, tedy asi 8cm nad substrátem. Tak ji budu zakořeňovat naležato. Alespoň uvidím, který způsob je lepší. Myslím, že přirpzenější je ten na ležato, protože asi v přírodě ukouslá pahlíza spíše padne na zem než aby zůstala stát