forum.orchidej.cz

Je to dost problém. Vlhkost musí být akurátní, aby nedocházelo k vysychání, nebo naopak hnití. Někteří autoři uvádí zavěšení hlavou dolů, jako prevenci proti hnití a prý pomůže přepólování fytohormonů...
Nevím nakolik pomůže stimulátor růstu. David Grove, autor asi nejlepší knihy o pěstování vandoidních kytek, doporučuje namočení v roztoku glukózy nebo sacharózy. On osobně když ještě pěstoval, používal sacharózu každé třetí hnojení a to asi gram na litr, normálně jako součást hnojivého roztoku. Prý i thajci to aplikují na semenáče.
Zpočátku, když kytka udělá kořeny, je růst pomalý a první rok živoří třeba jen s jedním nebo dvěma kořeny. záleží na síle rostliny.

Ahoj Pavle,jsi kouzelník jak se Ti to povedlo.Klasicky dám procházet vyberu fotku dám nahrát apokud mám štěstí a fotka se mě nahraje tak jí zmenšuju thumbmail do fora a nakonec to vložím do odpovědi a dám odeslat a místo abych tam měla fotku tak tam akorát to psaní.ted se mě nic nehce nahrát i když fotku mám zmenšenou pokaždé mě to ukáže původní velikost.[img][/im

P1050337.JPG (1 MB)Stáhnout

[img]http://www.imagehosting.cz/thumbs/p105

url=http://www.imagehosting.cz/?v=p1050347.jpg]














Ahoj všem,konečně se mě povedlo vložit fotky díky Zdenky.Ze záčátku jsou to kořeny té vandy od holek z práce a ta druhá ta je od manžela,kterou jsem dostala ke 30tému výročí svadby.Prosím o radu ta nová mě včera odkvetla pa Ivča

takhle vypadá ta nová Vanda co jsem dostala 30tému výročí svadby pa Ivča

Karlos píše:Je to dost problém. Vlhkost musí být akurátní, aby nedocházelo k vysychání, nebo naopak hnití. Někteří autoři uvádí zavěšení hlavou dolů, jako prevenci proti hnití a prý pomůže přepólování fytohormonů...
Nevím nakolik pomůže stimulátor růstu. David Grove, autor asi nejlepší knihy o pěstování vandoidních kytek, doporučuje namočení v roztoku glukózy nebo sacharózy. On osobně když ještě pěstoval, používal sacharózu každé třetí hnojení a to asi gram na litr, normálně jako součást hnojivého roztoku. Prý i thajci to aplikují na semenáče.
Zpočátku, když kytka udělá kořeny, je růst pomalý a první rok živoří třeba jen s jedním nebo dvěma kořeny. záleží na síle rostliny.

klidně tu glokozu zkusím, není tu co zkazit...jen se zeptám co mám shánět klasický glukopur???

Glkopur je čistá glukóza(použitelná), ale dal bych asi klasický kuchyňský cukr, sacharózu, nevím co je lepší. Gram na litr nic nepokazí, ale nejspíš ani moc nepomůže:-) Autor oné knížky to dost vychvaluje, že byl příjemně překvapen pozitivními výsledky a tak začal "sladit" své kytky každé třetí hnojení. Při následné zálivce druhý den je prý dobré ty kytky zalít proudem a smýt zbytky hnojiva a cukru z rostliny a hlavně listových bází.
Dopručuje cukr u stresovaných kytek, které nemají ono napětí v listech (turgor). Rostliny, které přišly o kořeny, je prý lepší přímo namočit do roztoku. Kdo má jednu, nechť ji silně pomlží a zabalí do sáčku. Roztok cukru by se ale neměl dostávat do substrátu. Používá se raději u metody v košíčku.
Vandy se daj pěstovat i v hliněných květnících jen tak bez substrátu. Rozprašovačem se pomlží kořeny a nestříká se kolem na koberec, nebo parapet. Hlavní je nezničit jim kořeny přeléváním, nebo postupným zasolováním. Málo se to zmiňuje, ale obalování kořenů i listů krustami solí, způsobuje postupnou ztrátu tvrdosti, zavadání až postupný úhyn, který je pochopitelně pomalý. Jak David Grove píše, Vandy rostou pomalu a taky hynou pomalu. Vandy snesou podobně jako různé jiné příbuzné monopodiální druhy poměrně dost sucho, ale to platí pokud je kytka zdravá. Zasolené kytky pak vypadají, že jsou málo zalévány, což budí doem, že v baráku se to prostě nedá uzalévat. Naopak v bytě, narozdíl od skleníku, nejsou rostliny přehřívány a tolik stresovány změnami teplot a vlhkosti, takže snesou i méně vody. V květináči jsou k zasolování vandy nejméně citlivé, protože se zalévají málo a tudíž se tak rychle nezasolí, jako když se musí denně mlžit.
Málokdo taky zmiňuje potřebu pořádné saturace velamenu při zálivce rostlin v košíčcích. Prosté lehké pomlžení kytce nic moc nedá. Má se opakovat v určitém intervalu, aby byl kořen opravdu mokrý a zelený. Až pak je rostlina dostatečně zalitá. Před hnojením se má kytka prý pmlžit v intervalu nejméně 5 minut.

Karlosi díky moc za vysvětlení

nadějně to s vandou nevidím, ale proč něco nezkusit.....rovnou ji hodit do koše je mi líto

Děkuji za rady ohleně pěstování vandoidních kytek a roztoku cukru, sice nevím jak budu odvažovat ten gram, ono to ale nějak půjde.
Paní Ivče bych doporučila držet se Vašimi radami kytku bych normálně strkla do subsrátu. Koupila jsem si před rokem a půl Paraphalenopsis a kořeny šli v bytě též do háje v kůrovém subsrátu je mu lépe, sice nevím jak ho budu pěstovat za pár let, asi v lavoru, ale jinak to s ním doma nepůjde.

Dnes jsem si vzpoměla, že roztok cukru a jiných minerálů se prodává jako výživa k řezaným kytkám aby déle vydrželi.
Možná je toto možnost ajk poskytnout našim chcípáčkům poslední záchranu bez složitého přepočítávání 1g cukru na litr vody.
Ale vzhledem k přidaným minerálům bych nedávala jako součást hnojiva, ale samostatně aby se ty chuděry nepřehnojily.
Možná se je to omyl co na to zkušenější???

Ahoj všem,díky za rady,taky nevím jak odměřovat cukr na gram když namáčím kořeny ve vaničce protože ty kořeny měří 58cm zatím jsem je namáčela lignohumátu,protože jsem si myslela že je to přírodní a podporuje to růst kořenů a listů.Ale pokud neuvidím žádný pokrok do konce měsíce tak na ten cukrný rostok přejdu pa Ivča