Mexické laelie

[zaruba]

Ten jeden z dvojice do toho stačilo ťuknout prstem a otevřel se. Druhý ještě nezměnil barvu takže uvidím zítra nebo pozítří. Na tom stvolu co jsou čtyři je jeden sice deformovaný ale květy se budou otevírat tak za týden až 14 dní. V tomto období bych vodu nerad používal. K otvírání to napomůže ale také to může být konečná pro květ . L. autumnalis se mi otevírala v minulosti dobře i bez vody. Horší je to s těmi ancepskami. Ty ale pokvetou až na jaře a to už budu rosit tak snad jim to pomůže. Zatím s vodou raději vyčkám.
Co L speciosy. Myslíte že nám na jaře vykvetou? Ty trsy co jsem na jaře přilepil na kůru neskutečně zakořenily. Šampus mám od jara nachystaný a zatím nic .

[ESTRACA]

Na tie speciosy mám celkom spľahlivý návod:
Zbaliť, najlepšie ešte tento týždeň a zavesiť na strom niekde v Mexiku nad 2000 m. Potom, asi za 3 mesiece tam skočiť pre ne a doma nechať rozkvitnúť. Ale asi to aj tento rok spravím inak. Teraz ich mám v studenom skleníku na plnom slnku (keď náhodou zasvieti). Zatienim až vo februári.
Miro.

[zaruba]

Návod je dobrý. Cestou tam by mě určitě nikdo nechytil. Nazpět to může být i za 10 roků kriminálu . Možná bych si je mohl nechat na letišti okolkovat.
Já je mám bohužel docela teple. Noc 11°C a den tak cca 17°C. Je to proto, že je mám těsně pod zářivkami kterými přisvěcuji a ty jsou pochopitelně pod stropem kde je nejtepleji. Loni ale v těchto podmínkách nasadili na květ. Pak ale ta poupata shnila když jsem byl na dovolené. Tím teplem se mi budí dříve a v ZZ bylo vlhko. Letos tedy podmínky neměním a doufám že nasadí znovu. Nechám je ale v kakt. skleníku i na jaře. Je tam nižší r.v. a větší střídání teplot. Také průměrné teploty nižší což růst poupat zpomalí. Když rostou nad kaktusy v Mexiku tak ať jsou nad kaktusy i u nás . Ještě uvažuji o nějakém teplotním šoku. Třeba dát je v lednu na týden úplně ven pokud bude teplo a nebude mrznout. Dát je na chráněné místo aby na ně nepršelo. Hlavně je pak nezapomenout uklidit .
Nyní je mám již dva měsíce zcela na sucho a ani moc neseschly a ani neodpadl jediný list. Myslím že do násady na květ vydrží úplně v pohodě.
PS: Vo februári bych nestínil. Myslím že by se pouze zbarvily do fialova a jinak nic. Hůře by dopadly asi ostatní orchideje

[Paphio]

Jeden již zesnulý orchidejář mi tvrdil, že je potřeba dát kytku (úplně suchou) na hodinu na mráz. Nevím už o které mluvil. Ale u kytek které mráz v přírodě občas potkají by to mohlo pomoci. Asi bychom ale k tomu potřebovali dost pokusného materiálu...
Prý je to s orchidejí jako se ženskou- je potřeba šetrně použít násilí...

[zaruba]

Jeden již zesnulý orchidejář mi tvrdil, že je potřeba dát kytku (úplně suchou) na hodinu na mráz. Nevím už o které mluvil. Ale u kytek které mráz v přírodě občas potkají by to mohlo pomoci. Asi bychom ale k tomu potřebovali dost pokusného materiálu...
Prý je to s orchidejí jako se ženskou- je potřeba šetrně použít násilí...

Ono různých nápadů a pokusů bych mohl dělat spousty . Je fakt, že na lokalitách když jsem si dohledával údaje tak se lehký mrazík v zimě po ránu občas vyskytne. Mě by spíše zajímalo, jak někdo přijde na to, že když mu vykvetla tak to bylo zrovna tím hodinovým zmrazením a ne úplně něčím jiným. Málokdo si totiž takové věci ověřuje vícekrát. Já mám u sebe problém v tom, abych zjistil že něco je tím či oním. Mnohdy si něco myslím a pak se ukáže, že to je jinak. To zamrazení letos určitě zkoušet nebudu, zvláště ne na importech . Napadla mne ale jiná věc, na kterou jsem ale zase líný. Na noc je odnášet do lednice, kde by měly asi +4°C a pak ve dne do kakt. skleníku na +16°C. To by asi odpovídalo nejlépe tomu co se děje na lokalitě. Kdo by se s tím ale denně zabýval? Místo toho ale asi zkusím až nastane teplejší počasí vynést je na několik dní ven na místo chráněné před deštěm, kde budou mít chladněji a kde je ofoukne i vítr a pak je zase dát zpátky a celý postup několikráte za zimu opakovat. Do kakt. skleníku chodím denně a tak nehrozí to, že bych je venku zapomněl. Myslím, že by to mohlo prodloužit dobu spánku třeba o měsíc. Doba dormance je u tohoto druhu v Mexiku podstatně delší nežli u nás. Mě letos ta co jí zaschla poupata udělala na rhizomu dokonce dvě pahlízy, zatímco v Mex. udělá pouze jednu.

[Karlos]

Já bych to moc nekomplikoval zase. Hlavní bude max. světla, takže v zimě zavěsit na nejsvětlejší místo a snažil bych se to na podzim hnojit hodně fosforem a draslem. Přenášení a promrzání se mi nezdá jako dobrý nápad. Pane Záruba vždyť Vám už skoro kvetla!

[Paphio]

Řekl bych že kytky přenášení moc nesnášejí. Pokud se jim daří je lepší s nimi nehýbat. I v místnosti je u stropu vyšší teplota nežli na zemi a světelné podmínky se taky liší. Někdy stačí dát kytku o 2 metry dál či výš a už se změní- nerostoucí obživne či naopak. To mám ověřeno i známá to taky zjistila.

[ESTRACA]

U endemitov je to naozaj ťažké. Sú prispôsobené na určité podienky a ťažko sa adaptujú na iné. Ak by akceptovali veľkú zmenu podmienok, boli by viac rozšírené.
L. speciosa dobre rastie aj v nižších polohách v Mexiku, rastie dobre, ale nechce tam kvitnúť. Má tam viac vlahy a tepla, naopak, kratšie obdobie sucha a slnečného svitu, a vplyvom výšky aj UV žiarenia. Naopak, nad 2000 m má nižšie teploty, väčší rozdiel medzi dennou a nočnou teplotou, viac UV žiarenia... Ťažko povedať, ktorý faktor najviac vplýva na indukciu kvitnutia, asi to bude kombinácia. U nás sa určite ani zďaleka nepodarí dostatočne napodobniť originálne podmienky. Môže byť dôležitá napr. aj pripustnosť skla pre UV žiarenie. Dĺžka dňa v zime u nás a v Mexiku ťažko znesie porovnanie.
Napr. Cattleya mossiae (nár. kvet Venezuely) sa tiež nazýva Flor de mayo, rovnako ako L. speciosa - pre pravidelnú dobu kvitnutia. U C. mossiae indukuje kvitnutie krátky deň v zime. Ak sa pestuje pri umelom osvetlení s dlhším "dňom", rastie, ale nekvitne. Mám tiež prípad C. lobata, už roky rastie, ale nekvitne. Je to endemit z pobrežných skál pri Rio de Janeiro. Radil som sa s domácimi, či ten problém nebude v slanej vlhkosti, ktorú tam prináša vietor z oceánu. Vraj áno. Skúsil som postrek slanou vodou, videl som určité zlepšenie, až kým som asi neprehnal koncentráciu a rastlina prišla o korene. Takže s experimentami opatrne.
Miro.

[Paphio]

Mossiae v. wageneri mám v zimě při přisvětlování na dlouhém dni a je fakt že letošní pahlíza často nevykvete. Ale často vykvete ta loňská a někdy i obě- letošní i loňská. Totéž mi dělá C. trianae právě teď- nejdřív vykvetla loňská a teď jde na květ letošní. Snad když je kytka hodně silná a nadržená tak rozkvete i když by neměla. Nebo jestli je třeba přísušek, nevím.
O C. (L.) lobata jsem četl že kvete až když oddenek přerůstá okraj nádoby. Jak na klacku nevím- snad když je předek už mimo.

[zaruba]

Já bych to moc nekomplikoval zase. Hlavní bude max. světla, takže v zimě zavěsit na nejsvětlejší místo a snažil bych se to na podzim hnojit hodně fosforem a draslem. Přenášení a promrzání se mi nezdá jako dobrý nápad. Pane Záruba vždyť Vám už skoro kvetla!

No jo, já právě proto nechci moc experimentovat a budu se snažit nastavit podobné podmínky jako loni. Akorát myslím, že snížení teploty by vedlo k pozdějšímu probuzení a tak uhnití poupat by se tím minimalizovalo. Letos oproti loňsku zkusím zkrátit dobu svícení na nějakých 9 hod. To je sice o něco méně než mají v Mexiku ale možná to napomůže tomu spánku.
Já považuji za hlavní faktory násady na květ také světlo v kombinaci se sušením a zkrácením dne. Mám je cca 25cm pod zářivkou. Svítím od rána do večera nyní cca 10hod. Nové listy i pahlízy mi pod zářivkou lehce sfialověly, takže intenzita snad ok.
Trubice mám z druhé strany polepené alobalem aby se světelný tok k rostlinám ještě zvýšil. Samozřejmě Mexiko ve výšce 2300m to není. Barvu jsem zvolil 2700°K, protože modré světlo u nás v zimě převládá, ale žluté složky se nedostává. Navíc v období sucha se u rostlin v přírodě podíl slunečního svitu, tedy žluté složky, výrazně zvyšuje oproti modré která převládá v období dešťů. Také tato žlutočervená složka podporuje násadu na květ.
Rostliny mám již více jak dva měsíce na sucho a zatím seschly pouze trochu. Budu se snažit aby byly na sucho až do násady poupat, což myslím hravě zvládnou. Vlastně je mám ve stejných podmínkách jako loni. I to Dendrobium senile mám podobně s tím rozdílem, že visí nad radiátorem v proudu teplejšího a suššího vzduchu. Bohužel teplotu musím volit pro všechny druhy podobnou a když speciosy musí být u zářivek tak mají zároveň vyšší teplotu než třeba Cyrtopodia která stojí na zemi. Doufám, že letos to již klapne, protože ty kytky rostou ok a tak snad když jsou v plné síle tak při těchto šocích musí něco vytlačit