Dendrobium senile

[zaruba]

zaruba: S D. senile držím palce. S tou ZZ to je prostě výborný nápad. Říkám jí to už dlouho a kytek přibývá a přibývá a ona drží a drží. No snad vidím světélko na konci tunelu, rozhodující ale, jak už to většinou bývá, budou zase jenom finance .

Ta investice se vyplatí když se tím byt stane opět obyvatelný
Musíte ta okna zaskládat kytkami tak, aby v bytě byla tma. Pak už to bude jako v opravdovém bordelu a to by ji mohlo zlomit
Mě včera přítelkyně ukazovala na počítači jak ta naše ZZ byla krásná před pěti roky. Kytek tam byla tak čtvrtina . Lehké to s námi ty ženské nemají- mají můj obdiv!

Já doufám, že to letos vyjde a snad několik kvítků uvidím. Letos tu kytku zimuji podstatně tepleji. Loni jsem sice dodržoval teploty jako má kytka v Laosu ale nějak jsem při tom neuvažoval zvýšení teploty rostliny slunečním svitem v přírodě. Nyní když bylo venku 17°C a pálilo sluníčko tak jsem sahal na listy L. specios venku a byly teplé. Odhadl bych to na 35°C a více. A jaký je rozdíl intenzity slunečního svitu u nás a v Laosu. Tam po celé období kdy svítí slunce tak může mít ta rostlina během dne také alespoň několik hodin teplotu těla také přes 30°C. Já sice napodoboval teplotu měřenou v meteorologické budce ale ta je jek známo značně nižší nežli ve dne na slunci. Celková suma teplot u mne byla tedy možná o polovinu nižší a tím i poměrně pomalý opad listí. Zářivky mají docela studené světlo takže rostlinu moc neohřejí. Dnes když svítilo slunce tak u kytky bylo 32°C.
Prostě člověk se snaží pořád něco napodobovat ale mnohdy dosti nedokonale. Myslím že i tohle by mohl být jeden střípek, kromě jiného, do mozaiky ke kvetení

[Gabin]

Vizir: s tím bordelem máte pravdu. Já jsem autobusák a jezdím pod okny našeho paneláku - nemusím hledat naše okno. Má to i svá pozitiva. Když mám odpolední, vím, jestli je manželka doma. Ale jeden dotaz, z fotek to tak nevypadá - výrobce uvádí, aspoň u té moji žárovky, 60cm nad rostlinou. U Vás to vypadá, že ji máte podstatně blíž.

[vizir]

zaruba: Já doufám, že to letos vyjde a snad několik kvítků uvidím. Letos tu kytku zimuji podstatně tepleji. Loni jsem sice dodržoval teploty jako má kytka v Laosu ale nějak jsem při tom neuvažoval zvýšení teploty rostliny slunečním svitem v přírodě. Nyní když bylo venku 17°C a pálilo sluníčko tak jsem sahal na listy L. specios venku a byly teplé. Odhadl bych to na 35°C a více. A jaký je rozdíl intenzity slunečního svitu u nás a v Laosu. Tam po celé období kdy svítí slunce tak může mít ta rostlina během dne také alespoň několik hodin teplotu těla také přes 30°C. Já sice napodoboval teplotu měřenou v meteorologické budce ale ta je jek známo značně nižší nežli ve dne na slunci. Celková suma teplot u mne byla tedy možná o polovinu nižší a tím i poměrně pomalý opad listí. Zářivky mají docela studené světlo takže rostlinu moc neohřejí. Dnes když svítilo slunce tak u kytky bylo 32°C.
Prostě člověk se snaží pořád něco napodobovat ale mnohdy dosti nedokonale. Myslím že i tohle by mohl být jeden střípek, kromě jiného, do mozaiky ke kvetení

To si myslím, že je velice dobrá úvaha. Zavěsil jsem min.-max. teploměr přímo na mřížku u zářivek a druhý nechal dole na parapetu. V noci je teplota stejná, teď 17°C až začne mrznout klesá k 15°C. Podstatný rozdíl je v okamžiku, kdy se rozsvítí zářivky.U zářivek 26°C na parapetu do 21°C. Ten rozdíl teplot by v tom mohl hrát významnou roli .

[vizir]

Vizir: s tím bordelem máte pravdu. Já jsem autobusák a jezdím pod okny našeho paneláku - nemusím hledat naše okno. Má to i svá pozitiva. Když mám odpolední, vím, jestli je manželka doma. Ale jeden dotaz, z fotek to tak nevypadá - výrobce uvádí, aspoň u té moji žárovky, 60cm nad rostlinou. U Vás to vypadá, že ji máte podstatně blíž.

Vzhledem k účinnosti přisvícení, se snažím dát světlo ke kytkám co nejblíže. Pak samozřejmě musím kytky pozorovat a reagovat na to, co mi říkají. Některé druhy snesou světla více, jiné méně. Pokud začnou listy rostlin červenat a žloutnout příliš, musím dát kytku od světla dál. Nároky jednotlivých druhů se dnes dají velice snadno dohledat( např. zde http://www.orchidspecies.com/). Základem všeho ale musí být vlastní pozorování, často se rostliny, i v rámci jednoho druhu, chovají dosti odlišně. Jako příklad uvedu druh Rhyncholaelia glauca. Jednu rostlinu mám dole, na stole a žloutnou a červenají jí listy. Druhá je zavěšena až nahoře u zářivek, pod tím samým světlem, a po žloutnutí a červenání není ani stopy. Obě jsou ve stejné fázi vývoje, tvoří nové výhony.
Vy jste přisvícení řešil, tuším, pro rostliny druhu Schomburgkia. Tam bych se určitě nebál to světlo dát blíž, tyto druhy toho většinou, co se týká světla, snesou docela dost.

[zaruba]

Vizir píše: Vzhledem k účinnosti přisvícení, se snažím dát světlo ke kytkám co nejblíže. Pak samozřejmě musím kytky pozorovat a reagovat na to, co mi říkají. Některé druhy snesou světla více, jiné méně. Pokud začnou listy rostlin červenat a žloutnout příliš, musím dát kytku od světla dál.

Omlouvám se za vstup do Vašeho tématu. Já jsem vždy postupoval přesně obráceně. Nejprve dám světlo radši dále a pokud se nic neděje tak světlo postupně přibližuji až do doby kdy se začnou projevovat známky přesvícení. Obráceně bych měl obavu že kytky světlem nevratně poškodím. V tom umělém světle se zas tolik nevyznám, ale u přirozeného světla také nejprve stíním více a pak postupně rostliny odstiňuji. Postupné zvyšování intenzity světla mi přijde logičtější než obrácený postup.

Ještě pokud se mohu zeptat na to D. senile které je u mne v kategorii největšího zájmu . Když Vám kytka udělá dva stonky na rhizomu kvete potom z obou nebo výhradně z posledního?

A ještě Vizir, vidím že máte kytky všude, nejenom v oknech

[vizir]

Vizir píše: Vzhledem k účinnosti přisvícení, se snažím dát světlo ke kytkám co nejblíže. Pak samozřejmě musím kytky pozorovat a reagovat na to, co mi říkají. Některé druhy snesou světla více, jiné méně. Pokud začnou listy rostlin červenat a žloutnout příliš, musím dát kytku od světla dál.

Omlouvám se za vstup do Vašeho tématu. Já jsem vždy postupoval přesně obráceně. Nejprve dám světlo radši dále a pokud se nic neděje tak světlo postupně přibližuji až do doby kdy se začnou projevovat známky přesvícení. Obráceně bych měl obavu že kytky světlem nevratně poškodím. V tom umělém světle se zas tolik nevyznám, ale u přirozeného světla také nejprve stíním více a pak postupně rostliny odstiňuji. Postupné zvyšování intenzity světla mi přijde logičtější než obrácený postup.

Ještě pokud se mohu zeptat na to D. senile které je u mne v kategorii největšího zájmu . Když Vám kytka udělá dva stonky na rhizomu kvete potom z obou nebo výhradně z posledního?

A ještě Vizir, vidím že máte kytky všude, nejenom v oknech

Já si nejdříve orientačně zjistím, jak náročná kytka na světlo je. Podle toho ji umístím pod světly a pozoruji. To poškození není hned, listy začnou postupně červenat a pak žloutnout. Na případnou reakci je tedy dostatek času. Tedy v mém případě, pokud tam někdo dá světelné dělo, pak může samozřejmě dojít k poškození velice brzy a pak je na místě Váš postup.
D. senile mi kvete na rhizomu na obou nových pahlízách, tedy na čtyřech každý rok, pokud to nepodělám, tak dvěma květy na pahlíze. Vždy ale nějaké poupě upadne, v loni bylo květů tuším šest.
A k těm kytkám. Jsou prostě všude, místa je málo a nabídka je obrovská. Už jsem se naučil objednávat i od zahraničních prodejců, vždy se dá ještě najít rostlina, která se vejde a vyhovět přitom jejím požadavkům na kulturu .

[zaruba]

Díky za vysvětlení.
Vizir píše: pokud tam někdo dá světelné dělo, pak může samozřejmě dojít k poškození velice brzy a pak je na místě Váš postup.

No já hlavně nějak nepoznám co mohu od umělého světla očekávat. U té své úsporky dokáži měřit alespoň intenzitu. Jak ale psal kdysi MílaJ. tak pálí hlavně modré světlo. Tahle červenofialová světla jako máte Vy tam ale nepoznám kolikanásobně více kytky světla využijí a co to s nimi udělá je u mne "Španělská vesnice" . Ani bych asi neodhadl co se spálí rychle a co bude pomalu.
Proto jsem opatrný a radši postupuji od nižších hodnot k vyšším. U Vás to ale funguje i jak píšete tak je to v pořádku.

Také údajům na tom odkaze bych ani moc nevěřil. U Dendrobium senile tam píší že nemá téměř žádnou sušší periodu a chce chladné zimování. Takže to jak ho pěstujeme je podle nich úplný nesmysl Pochybuji že by bylo až tak variabilní že by to někde fungovalo podle jejich návodu.
Studnička zase o něm píše: "na podzim po žloutnutí listů vyvolaném krátícími se dny zálivku omezíme".... . Mě ale listy žloutnou až po určité době sušení a Vám také . Do jaké míry se dá věřit jiným údajům těžko říci.

[vizir]

Také píši: orientačně. Ty údaje se skutečně mnohdy značně liší. Naprostou nutností je vlastní pozorování rostlin a reakce na vypozorované .

[Gabin]

Mi se víc líbí Zárubův způsob. Raději dál a pak postupně přibližovat. Takovou představu jsem měl i já. Schomburgkie fakt snesou světla hodně. Letos pálilo slunko po celé dny a hodně dnů, na schomburgkiích žádné škody, naopak narostly větší pseudobulby. Pozorovat rostliny, jak snášejí přisvěcování, by mělo být samozřejmosti a včas reagovat. Škody na rostlinách bolí

[zaruba]

V pátek odjíždím na týden mimo ČR a doufám že až se vrátím bude rostlina podstatně žlutější než nyní. Nové pahlízy začínají sesýchat a žloutnutí se vrací.