forum.orchidej.cz

Rozhodoval jsem se po přečtení všech Vašich rad, jestli "svítit" nebo ne a nakonec to zkusím s tímto: https://www.bioflower.cz/p/2055/led-zar ... o-rostliny. Raději pomalu a nabrat sám nějaké zkušenosti. Večer zkusím udělat fotku a dát ji sem.

Slíbené fotky s bleskem

zaruba píše:

P1310757a.jpg

vizir píše:Je velký rozdíl v tom, kdy zálivku uskutečníte. Pokud pere slunce, stejně jako teď na podzim, kytka rychle oschne a vše je v pořádku. Navíc i teplota je někde úplně jinde, než když je pod mrakem. Navíc tady hrají roli i ventilátory, což jsem v začátcích podceňoval. Je to prostě o zkušenosti, pokud se zalije více v nevhodnou dobu, může nastat problém. Je to vše o zkušenostech a citu. Myslím, že Vás se tento problém netýká, bylo to jen varování pro méně zkušené, tak to jistě myslel i pan Mandlík. Pokud ne ,tak se omlouvám.

Já bych řekl, že 90% úspěchu je ta ventilace. Ani nemyslím že bych měl nějaký cit pro zálivku. U těch ventilátorů je důležitý i pohyb a nikoli pouze přerušované spínání. Již jsem to psal, že při otáčení ventilátorů vzniká něco co se více podobá větru v přírodě než při jednosměrném foukání což se spíše blíží průvanu o kterém zahradníci vždy psali že je škodlivý. Dostal jsem se k tomu náhodou když jsem nakupoval stolní ventilátory které mají otáčení o 90°. Pak jsem jimi vychytával prostor v ZZ. Na kytky tak fouká ale pouze okamžik a pak to jde zase jinam. Navíc je spínám přerušovaně.
Že nyní nehnije to D. senile tomu se nedivím. Rostlina je pořád v růstu a do večera vždy oschne. Že ale nezačala hnít ta rostlina co byla na jaře úplně zdecimovaná sušením a já jí hodil na počátku rašení do vody to mi hlava nebere. Někdy je to ale i o štěstí a o tom nebát se brutality .
Nyní mám venku ještě L. speciosy. Odpoledne jsou rozehřáté sluníčkem a já je sprchuji studenou vodou ze sudu a vidím jak se jim to líbí. Venku ale ty kytky vydrží hodně a jsme zase u té cirkulace.
Byl jsem na lokalitě kaktusů v Mex. Lilo jak z konve, 10°C a prudký vítr. Z nosů nám kapalo. Kaktusy ve skalních miskách pod vodou. Jednu rostlinu jsme vytáhli a zjistili jsme že má kořeny obalené kořenovkou- tedy poraněné sáním. Za dva roky u stejné mísy, kaktusy v pořádku a kořenovka se asi utopila .
Nasimulovat vítr v přírodě není jenom o stacionární ventilaci. Nám ten rozdíl nepřipadá veliký ale rostlinám asi ano.

U D.senile jsou nové výhony, do určité velikosti, skutečně náchylnější k hnilobě a musí se zalévat velmi opatrně.
K tomu průvanu. Ono se toho napíše ...... Pokud řeknu, že průvan je škodlivý, tak musím ještě dodat, že studený průvan.Pokud je vzduch odpovídající teploty, a starám se o dostatečnou zálivku, nevidím nikde jeho škodlivost, ba naopak. Vystavuji své rostliny v létě průvanu naprosto běžně a nevím, že by jim to uškodilo.
Pohyb ventilátorů rozhodně nebude na škodu. Asi bych to ale nepřeceňoval. Nejdůležitější je , aby rostlina po zálivce co nejdříve oschla. Minimalizují se tím i škody způsobené zálivkou v nevhodnou dobu, kdy rostlina, bez ventilace, zůstane dlouho mokrá a nastoupí hniloby, bakteriozy a různá jiná svinstva.

Vizir píše:
U D.senile jsou nové výhony, do určité velikosti, skutečně náchylnější k hnilobě a musí se zalévat velmi opatrně.
K tomu průvanu. Ono se toho napíše ......
Pokud řeknu, že průvan je škodlivý, tak musím ještě dodat, že studený průvan.Pokud je vzduch odpovídající teploty, a starám se o dostatečnou zálivku, nevidím nikde jeho škodlivost, ba naopak. Vystavuji své rostliny v létě průvanu naprosto běžně a nevím, že by jim to uškodilo.
Pohyb ventilátorů rozhodně nebude na škodu. Asi bych to ale nepřeceňoval.
Nejdůležitější je , aby rostlina po zálivce co nejdříve oschla. Minimalizují se tím i škody způsobené zálivkou v nevhodnou dobu, kdy rostlina, bez ventilace, zůstane dlouho mokrá a nastoupí hniloby, bakteriozy a různá jiná svinstva.

1/ Já to nerozporuji, ale u mne se to nepotvrdilo a nikdy nic za několik roků na tomto druhu nezačalo zahnívat. Spíše se snažím najít příčinu co mám jinak než ostatní že u mě je ta kytka co se týče růstu zcela bezproblémová. Že je to citem pro zálivku si nemyslím. Někdy se k rostlinám chovám brutálně a často zalévám když mám čas a ne když je to pro rostliny optimální.

2/ Já rozlišuji dva pojmy: průvan a vítr. Každé je něco jiného a je jedno jestli je studený nebo teplý. Studený je samozřejmě škodlivější. V létě je úplně jiná situace než na jaře při rašení kdy jsou rostliny zesláblé po naší nepříznivé zimě. Takže to že v létě to rostliny tolerují a proto to škodlivé nebude se mi moc nezdá

3/ Mě ty kytky po zálivce zas tak rychle neosýchají. Když ve vegetaci vše pokropím tak je v ZZ téměř 100%r.v. Pak ještě hodinu po zálivce neventiluji a pak ventilátory běží časově na 50%. Vše oschne až odpoledne a dosuší se to večer. Když kytky rychle oschnou tak se nestačí napít. V přírodě v monzunové oblasti prší celý den a pak to bůhvíjak dlouho v tak nacucaném prostředí osychá a nic nehnije.
Bohužel i po tomto logickém rozboru mi v mé kultuře nevychází nic jiného než že tím "úspěchem" je cirkulace vzduchu která je o stupeň blíže k přirozenému prostředí než tam kde vzniká průvan byť je teplý. Nechci se přít, jen popisuji jak to vidím já při hledání příčiny proč u mne ty kytky nehnijí. Těch "náchylných" druhů k hnilobě mám více. Cataseta a nejvíce Cyrtopodia.

1/ Já to nerozporuji, ale u mne se to nepotvrdilo a nikdy nic za několik roků na tomto druhu nezačalo zahnívat. Spíše se snažím najít příčinu co mám jinak než ostatní že u mě je ta kytka co se týče růstu zcela bezproblémová. Že je to citem pro zálivku si nemyslím. Někdy se k rostlinám chovám brutálně a často zalévám když mám čas a ne když je to pro rostliny optimální.

2/ Já rozlišuji dva pojmy: průvan a vítr. Každé je něco jiného a je jedno jestli je studený nebo teplý. Studený je samozřejmě škodlivější. V létě je úplně jiná situace než na jaře při rašení kdy jsou rostliny zesláblé po naší nepříznivé zimě. Takže to že v létě to rostliny tolerují a proto to škodlivé nebude se mi moc nezdá

3/ Mě ty kytky po zálivce zas tak rychle neosýchají. Když ve vegetaci vše pokropím tak je v ZZ téměř 100%r.v. Pak ještě hodinu po zálivce neventiluji a pak ventilátory běží časově na 50%. Vše oschne až odpoledne a dosuší se to večer. Když kytky rychle oschnou tak se nestačí napít. V přírodě v monzunové oblasti prší celý den a pak to bůhvíjak dlouho v tak nacucaném prostředí osychá a nic nehnije.
Bohužel i po tomto logickém rozboru mi v mé kultuře nevychází nic jiného než že tím "úspěchem" je cirkulace vzduchu která je o stupeň blíže k přirozenému prostředí než tam kde vzniká průvan byť je teplý. Nechci se přít, jen popisuji jak to vidím já při hledání příčiny proč u mne ty kytky nehnijí. Těch "náchylných" druhů k hnilobě mám více. Cataseta a nejvíce Cyrtopodia.

1/Běží ventilátory a kytky Vám do večera v pohodě oschnou, hniloba při správné teplotě nemá šanci. Psal jsem, že v začátcích jsem ventilaci podceňoval. V této době mi skutečně došlo k zahnití nového výhonu u tohoto druhu a to v bytových podmínkách. Proto na to upozorňuji a vychází mi ztoho, že příčinou byla nedostatečná ventilace, zálivka v nesprávnou dobu či něco dalšího. Zkrátka stalo se, tak před tím varuji ostatní.
2/Domnívám se, že je jedno pokud jde o vítr nebo průvan, pokud je studený. Tedy pokud jde o teplomilné druhy, škodlivé to bude vždy. V létě, pokud je teplá noc, vždy otevřu okna a intenzivně větrám až do rána. Průvan je po celém bytě.Řekl bych, že kytkám to nejen že neškodí, ale dokonce jim to prospívá v tom, že rostliny i pěstební prostor se ochladí a kytky pak snesou daleko více slunce a nespálí se.
3/V monzunovývh oblastech je v období děšťů teplo, myslím, že kdyby se zde ochladilo, tak toho shnije asi dost. Tím rychlým oschnutím myslím samozřejmě zejména na noc, v tom se snad shodneme. Přirozené prostředí napodobit zcela v našich podmínkách nejspíš nejde, spíše je to souhrn tak nějak toho všeho a buď to funguje nebo ne.
Toto vše samozřejmě neberu jako při, ale jako výměnu názorů na věc, prospěšnou pro ostatní .

Vizir píše: Toto vše samozřejmě neberu jako při, ale jako výměnu názorů na věc, prospěšnou pro ostatní.

No vždyť to já také . Každý máme jiný názor v této oblasti a každý najdeme stovky argumentů proč má jeden či druhý pravdu.
Já také v létě kdy je vedro nechávám ZZ na noc zcela otevřenou. Nemyslím že by tam ale vznikal průvan podobný jako když je ventilátor namířený na rostlinu. V létě ale ty kytky snesou skoro vše protože jsou ve vrcholné kondici. Je to jako u lidí, také nejvíce marodí v zimě a v předjaří.
V přírodě je sice horko a vlhko ale to jsou také nejlepší podmínky i pro plísně a houbové choroby.
U Vás ale v bytě přeci ty rostliny musí oschnout ještě dříve než u mne. Když namočíte to holé prkénko a ještě ventilujete v bytě kde bych odhadl r.v. tak do 60ti%. Já mám pahlízy ve dvou vrstvách nad sebou a pod tím hustým listím to osychá hodně pomalu, možná to neproschne ani do příštího rána. Mezi těmi chloupky se drží po namočení spousta vody.
No ale z celé diskuse je jasné že Vy považujete za úspěch při pěstování zejména cit pro zálivku a já za stejně důležitý vítr v mém pojetí
Škoda že se toho nezúčastní i odborníci typu p. Mandlík či Karlos příp. někdo jiný se zkušenostmi tohoto typu.

PS: moje babička říkávala i v létě "zavři dveře ať není průvan". Průvan je jednosměrný proud vzduchu a ten podle mne dobrý pro rostliny není i když na to máte evidentně odlišný názor .

Je jasné, že jako parapetář musím věci vidět, v některých aspektech, jinak, než Vy. Důležité je, že nám to oběma funguje . A třeba se do diskuze ještě někdo vloží. Mimochodem to senile je žluté čím dál víc, zítra dám fotku.

Jak je to jen možné, dopřávám svým rostlinám průvan. Jinak by byla noční teplota u kytek přes 20 a to je moc, snad kromě Phal-hybridů. Teprve když by ranní teplota byla pod 15, nedělám to. Navíc nám namontovali ty idiotské termostatické ventily, takže při otevření okna to začne topit jako blázen když je venku chladněji. Každý na to nadává. Trochu se tomu dá zabránit přikrytím těch EU-hovadin.

Je fakt, že člověk se neustále vyvíjí a tak je možné že za čas zjistím že jsem neměl pravdu. Na druhou stranu si ale myslím, že pohyblivé ventilátory musí být vždy lepší než stacionární takže asi nikdy nebudu přecházet na jiný systém. Jelikož mám převážnou většinu orchidejí sukulentních a jsou ok z hlediska hniloby tak nemám důvod něco v kultuře měnit jak se tu již dříve psalo.
Vizir: To máte dobré že Vám takhle žloutne. Myslím že Vám opět pokvete stejně jako loni. Když se to žloutnutí rozjede tak to pak jde asi rychleji.
U mně se po kropení žloutnutí téměř zastavilo na několik dní. Nyní se to začíná znovu zvolna rozjíždět. Pokud mi pokvete tak asi až po Vás, což by mi nijak nevadilo . Letos bude mít u mne o dost vyšší teploty než loni. Přes den má u úsporky cca 26°C přes den a okolo 15°C přes noc. Měřeno v místě kde se kytka nachází. I ten rozdíl teplot mi přijde uspokojivý tak jsem zvědavý. Na Vaše fotky rád kouknu.

Je fakt, že z hniloby u tohoto druhu jsem měl vždy obavy a čím je trs větší tím sílí i obavy. Je totiž jasné že trs plný listí a výhonů kterých je okolo 50ti stále hůře prosýchá a i se provětrává a tak se jednoho dne může stát že pahlízy začnou odpadávat a z kytky mi zůstanou jen oči pro pláč. Pak možná budu litovat že jsem se takhle rouhal . Zatím se tak ale nestalo. Posuďte ale podle snímků sám jak asi dlouho prosychá vnitřek trsu po vhození do vody na 15 min.

Gabin píše:Slíbené fotky s bleskem

Gabin Vás jsme v tom zápalu boje úplně přehlédli! To osvětlení bude asi super pro kytky ale ke koukání to moc není. Večer své kytky pozoruji a užívám si sobecky sám na jejich úkor . Možná to někdy na pár rostlinách vyzkouším, plošně ale asi ne.