konduktometr

[Karlos]

Mácha: nesráží se fosfor v nerozpustnou formu ve vodě s vyšším pH? 7 a více?

[Paphio]

Taky si myslím.

[Paphio]

Paphio: Sírany se bez problémů vypláchnou, rozpustnost síranu vápenatého je 1-2 g/l. Přehnojení fosfátem kytkám škodí. Už se mi to stalo, dělá to žlutý lem na starších listech. Důvod byl v hnojivu dohromady s vodovodní vodou, po hodinovém stání se objevil slabý zákal, srážel se fosforečnan hořečnatoamonný a sraženina se v substrátu zachycovala. Hnojivo bylo Herbasyn, už se nevyrábí.

Sírany se vypláchnou na poli vebo v deštném pralese. Takový proplach v bytě většinou neděláte.

[zaruba]

Ještě něco k té dešťovce. Pokud kořeny orchidejí zalévaných dlouhodobě stejnou dešťovou vodou v kultuře vypadají podobným způsobem tak myslím není potřeba věnovat se podrobnějšímu zkoumání parametrů té vody.
Čas takto ušetřený se dá využít i jiným způsobem pro blaho rostlin. Také si myslím, že každý jednotlivec má v kultuře orchidejí slabinu v něčem jiném.

[HAKI]

Pokud kořeny orchidejí zalévaných dlouhodobě stejnou dešťovou vodou

No a kde tu stejnou dešťovou vodu seženu v HK furt z nebe neteče-kontrola nutná .Ještě na fotu kořeny dobrý ,ale přece jen není to příklad těch "žroutů " všechny orchideje nejsou citlivostí stejný. Doufám že to zase od tebe nedostanu a vezmeš to jako názor.

[zaruba]

Haki: Já myslím, že už je jasné, že se s orchidejemi moc nepářu a nároky jednotlivých druhů respektuji pouze v něčem
Třeba u Cataset a Cyrtopodií je nejdůležitější zajistit aby měly v zimě a na jaře hodně sucho a vůbec se zejména nerosily ani nekropily. Jinak začnou zahnívat pahlízy od báze nebo špičky a během několika dní člověk přijde třeba i o tři pahlízy, které se vytvářely tři roky- prostě tragedie. Rosit v uzavřeném prostoru a to i v létě je cesta do pekel. Pokud pěstitel toto zajistí, tak jsou to zcela bezproblémové rostliny. Žrouti to asi budou.
Třeba Dendrobium senile nebo bellatulum zdaleka takový žrout nebude, ale také vzhledem ke svému malému vzrůstu nasaje mnohonásobně méně vody a tudíž i živin. V koncentraci a častosti hnojení ale nedělám mezi jednotlivými druhy orchidejí žádné rozdíly. Když hnojím tak vše zaliji stejnou vodou, ať je to metrové Cyrtopodium nebo pěticentimetrové senile
Víš, že se snažím vše zjednodušovat
Takže: dešťová voda tekoucí stále ze stejné střechy a stejnou cestou do sudu = u mne "stejná dešťová voda" Já vím že po každém dešti bude jiná a podílí se na tom mnoho faktorů. Pro mne ale už je to nedůležité, protože si říkám že s tímhle už se rostlina musí vyrovnat. Tvrdá voda všechno zahubí to je jasné, ale jestli jeden sud má 8mS a druhý 25ms , nebo jeden Ph 5,5 a druhý Ph 6,5 vůbec neřeším. Ať si ty potvory zvyknou, že nejsem jejich otrok a že nebude pořád vše Ok

S tím "schytáním" jsem to trochu popletl s tím Ph 3,5 což je dobře že si se ohradila. To mi totiž připadalo jako hrubá chyba a ani jsem nechápal jak by v tom ty střevíce mohly vegetovat. Proto jsem napsal co jsem napsal Jak jsem ale již uvedl, popletl jsem to a s omluvou za to, nemám sebemenší problém

[drroman]

Berete to moc vědecky . Má doma prakticky 99% rostlin bez pahlíz(Pleurothallidinae)a s jemnými kořínky ,takže jde hlavně o kořeny,ale takhle se s tím nes*ru. Vodu beru u známých v Brně ze střechy šumperáku(nevím co tam mají za povrch jestli plech nebo jen ipu). Měřák mám PPM,ukazuje od 13-27 (koeficient je cca 1,66,já to beru 2x),takže voda vyhovuje,ph jsem nikdy neměřil a ani to nemám v úmyslu. Tahle voda je určitě lepší než vodovodní která má cca 600mikro a víc neřeším. kytky většinou žijou ,rostou i kvetou. Jediný nedostatek je,že když neprší je vody málo a asi dojde i na RO pokud bude bída.Víc nad vodou nepřemýšlím, jo a nehnojím či jen minimálně tak 3x za sezonu letnění.

[zaruba]

Já už jsem se z té diskuse také trochu nakazil Dnes jsem hnojil a dešťovka s hnojivem(pro všechny druhy stejná) měla asi 280mS. Hnojím ve vegetaci pouze každou třetí až čtvrtou zálivkou a myslím, že to snad stačí. Ph jsem změřil lakmusovým papírkem a bylo Ph 6. Někdo psal, že je to dost nepřesné. Já na to mám ale trochu fintu. Strčím rychle asi 3cm do vody a rychle vytáhnu. Na konci papírku se udělá kapička, jejíž barvu porovnávám při bílém pozadí se stupnicí. Myslím, že větší chybu než 0,5 Ph nezpůsobím- což asi bude dostatečná přesnost. Myslím také, že je důležité mít dobrý barvocit. Upravoval jsem snímky do tisku a myslím, že mám docela cvičené oko

[mácha]

Ano, aby se srazil fosfát hořečnatoamonný, je třeba mít pH nad sedm a to dělalo hnojivo. Čistá borová kůra to utáhla, ale nejspíš se krystalky zachytily, kůra se pomalu alkalizovala a nakonec se fosfát nahromadil. Kytky jsem přesázel a začal hnojit jinak. Síran vápenatý je rozpustný dost slušně, zkuste do lahve dát na špičku nože sádru a zamíchat. A já v létě musím polévat silně, skleník se mě přehřívá. Na klasickou konstrukci ze skel na pařeništní okna jsem dal tříkomůrkový polykarbonát, abych udržel zimní teplotu pro faleňáky. Tak protopím jen asi čtyři tisíce. Jenže zrada, polykarbonát propouští infračervenou a sklo pod ním ne. Sklo se v létě hřeje tak, že se na něm skoro nedá udržet ruka, z vrchu se nechladí a pěkně to sálá dospodu. Čili nezbývá než mít silný ventilátor a v létě stříkat dvakrát i třikrát denně. Chtělo by to hnát vzduch přes stěnu s tekoucí vodou, jako to dělají na Tajvanu nebo skleník zbourat a postavit nový.

[lipo]

Kdybyste se do toho dal, doporučuji do skleníku vyzdít jámu a do ní otevřenou nádrž na dešťovku. Těsně nad ní teď v létě manžel zavěsil takový střední ventilátor a tím žene trochu ovlhčený a ochlazený vzduch pod stoly do skleníku. Je pravda, letos takové hicy nejsou, ale loni, když tam toto nebylo, skleník se hrozně přehříval i přes polykarbonát a stínění. Navíc do nádrže je svedená dešťovka přímo z okapu a z nádrže přepad do kanalizace. Takže zásobička stále je. I tak, stále je co vylepšovat.