No HAKI.....odpovím vám asi trochu šalamounsky ale pravdivě, v podstatě jsem na tom stejně jako vy, zatím totiž nenastala taková situace, kdy bych byl nucen použít nějaký jiný než biologický preparát (z
http://www.biocont.cz/zahrad-produkty.html- larvy parazitických hlístic Steinernema) na škůdce a to na potomstvo smutnic které jsem si zavlekl do vitríny s rašelinou nebo mi tam nalétali z okolních pokojových rostlin . Každou nově zakoupenou rostlinu vždy pozorně prohlédnu, případně pokud se mi něco nezdá použiji nějaký systémový insekticid k jednorázovému postřiku před navázáním rostlin do balů. Pochopitelně většinou vždy je možné případně napadenou rostlinu prostě z paludária vyndat a ošetřit ji mimo něj.
Paradoxně jsem si nejvíce zárodků různých druhů členovců a hmyzu zavlekl s kůrou korku a osazením rašeliníkem dna už při zakládání paludária. Po půl roce od jeho vzniku jsem postupně načapal několikrát producírujícího se červeného roztoče - lidově tuším sametka, pár jsem jich mechanicky zahubil, poté se nějak nadobro vytratil. Dále jsem několikrát zahlédl stonožku a mnohonožku (jen uvnitř pochopitelně- ono ven se jim ani nechtělo, když ve vitríně měly ideální podmínky)....mnohonožku jsme chytili a svůj ráj nedobrovolně opustila (někde jsem četl že se živí jen rostlinnými zbytky a odumírajícími pletivy, tak ani nevím zda ten zákrok byl úplně nutný......se stonožkami to bylo jiné- na těch si zase pro změnu pochutnaly láčkovky
, když jim postupně napadali do pastí . Takže jedinými zbylými viditelnými škůdci zůstali dodnes ve vitríně chvostoskoci a různé druhy drobných plžů, které snad ani není možné 100% vyhubit. Jeden čas jsem ještě občas zahlédl na pomezí vody a souše na povrchu substrátu nějaké tmavé larvy- dle netu asi larvy drátovce (ale nejsem odborník na hmyz, tak jsem odhad bral s rezervou), kteří ale sami od sebe časem, když jsem přestal hodně promáčet substrát na dně, zmizely.
Když to shrnu, tak žádná z pořízených rostlin mi nezanikla z důvodu vlivu škůdce, ale spíše z důvodu mé neznalosti jejich životních potřeb - takto jsem například utrápil některé kousky Tilandsie ionantha, ketrá mi stihnula dříve uhnít, než jsem se rozkoukal
a podobně dopadly i kultivary Phalaenopisisů. Dále kromě houbových chorob, které vždy napadli části rostlin některých druhů, když byly špatně umístěny na nevyhovujícím místě v paludáriu, je asi největším nebezpečím a chybou prolití rostlin navečer a poté nenadálý, nechtěný pokles teploty.....takto jsem jednu sezónu málem přišel o Rodriguezii secunda, které v důsledku ostalé vody v paždí listů jich polovina opadala.
Myslím si že vlhko uvnitř je jakousi zárukou toho, že se mi zatím nikdy nepotvrdil výskyt např. svilušky, či třásněnky, které jsem osobně nikdy nezahlédl. Zároveň tím, že biotop je sestaven skladbou různých rostlin, byť s podobnými nároky, není defacto tou klasickou monokulturou, která právě bývá často napadána specifickými škůdci.
