Nekvetou a nekvetou

[Paphio]

Jinak hnojení na list, co se týká využití živin, je mnohem efektivnější než kořenová výživa. A také mnohonásobně rychleji využitelné.

Na list už mnoho let nehnojím potom, co mi kromě dalších škod začaly reznout zářivky. Navzdory i mnoha jiným doporučením literatury, která nedodržuji, mám perfektní kytky. Inu, šedivá je teorie, ale zelený je strom života, jak pravil Goethe.
Kdo nevěří, může mě navštívit. Nezakořeněné oddělky doprovodných rostlin dávám zdarma. Mail na mých stránkách včetně mnoha fotek.

[Mila.J]

Haki- Ohledně listové výživy jsem byl na dlouhé přednášce. Asi nemá moc cenu to tu reprodukovat. Uváděné návody jsou tak limitující, že se dá v podstatě udělat závěr , že listová výživa prakticky nejde. Což je jednoznačně nesmysl. Tak si říkám, jestli ten výzkumný ůstav měl tak málo peněz, nebo kdopak jejich práci sabotoval.
Hnojiva od explantexu nekupuji právě z důvodů nízkého obsahu živin. Voda by se dala jistě koupit i v jinak pomalovaných lahvích.

[Pavel63]

Jinak hnojení na list, co se týká využití živin, je mnohem efektivnější než kořenová výživa. A také mnohonásobně rychleji využitelné.

Není to pravda s tím nemůžu souhlasit.
Nedávno jsem četla roztomilý článek o tom a tam zní.Cituji- (hlanně cituji proto ,že to je pěkně vysvětleno ,a pak si to člověk i pamatuje) Při ovlhčení se voskovitá blána na povrchu listové čepele(kutikula) rozpíná ,zvětšuje se vzdálenost mezi voskovými plátky ,které se taškovitě překrývají ,a rozpuštěné látky mohou vnikat dovnitř. Při vysychání se kutikula opět smršťuje a stává se nepropustnou. Pronikání rozpuštěných látek do listu je tím intenzivnější , čím déle je povrch potažen vodním filtrem .Rychlost vysychání živného roztoku je závislá na teplotě , vlhkosti a pohybu vzduchu.Postříkaný list zpravidla osychá za 15-45min.za tak krátkou dobu pronikne jen menší část živin z roztoku tj.20-30%.Zbytek zůstává nevyužit jako usazenina,pokud není znovu rozpuštěna. Určitě se listová výživa nedá zaměnit z kořenovou výživou, která je nejlepší pro zdravou rostlinu. Někdo používá snad při totálním odchodu kořenů- ale s tím nemám zkušenost .

-není to pravda s tím nemůžu souhlasit-
A to je tak všechno, co s tím můžete udělat....

Nikdo neřekl, že listová výživa nahradí kořenovou. Používá se tam. kde je nutno rychle dodat určité živiny. Například při chlorozách.

[Pavel63]

Jinak hnojení na list, co se týká využití živin, je mnohem efektivnější než kořenová výživa. A také mnohonásobně rychleji využitelné.

Na list už mnoho let nehnojím potom, co mi kromě dalších škod začaly reznout zářivky. Navzdory i mnoha jiným doporučením literatury, která nedodržuji, mám perfektní kytky. Inu, šedivá je teorie, ale zelený je strom života, jak pravil Goethe.
Kdo nevěří, může mě navštívit. Nezakořeněné oddělky doprovodných rostlin dávám zdarma. Mail na mých stránkách včetně mnoha fotek.

Vážení přátelé, i když do mě Paphio dost šije, musím s ním souhlasit. Pěstební podmínky jsou souborem mnoha dílčích faktorů. Pokud je všechny udržíme alespoň na průměrné úrovni, dočkáme se zajisté úspěchu. Pokud budou špičkové a jen jeden podprůměrný, dařit se nebude. V bytě se navíc mohou přidávat různá negativa, například odpar škodlivin z nábytku, umělých hmot a v poslední době i záření z mobilních sítí a wi-fi vysílačů. Proto komu se daří, zůstaňte u toho jak to děláte a experimentujte jen na malém vzorku rostlin a porovnávejte.
Mnohdy cenější než teoretické znalosti jsou zkušenosti. Z nadsázkou se říká - nejhloupější sedlák ve vsi, má největší brambory.

[radzak]

Opatrně s tím hnojením.Orchideje nejsou rajčata. Bez konduktometru je to vždy riziko, zvláště pro Paphiopedila.

Souhlasím s Paphiem. V přírodě orchideje taky nikdo nehnojí a rostou daleko lépe než v kultuře. Ostatní fyzikální faktory mají na růst orchidejí větší vliv než hnojení, hlavně světlo. A jak je výše psáno, jakmile jeden z těchto faktorů je podprůměrný, orchideje strádají. Hnojím maximálně do vodivosti 150uS a i ti největší žrouti (u mne hybridní katleje) podvýživou nestrádají.

[EvaJ]

hnojím přibližně jako Radek a od konce října do března nehnojím vůbec, ani orchideje, které nepotřebují zimní odpočinek.

[Kyra]

Moje ségra má jen hybridy (dostává je ode mě, když si potřebuju udělat místo na botaniku), téměř se o ně nestará, hlavně je nehnojí. Mám pocit, že nikdy nehnojila žádné pokojovky, ale má na byt skvělé světelné podmínky a musím říct, že jí nejenom báječně rostou, ale i velmi bohatě a pravidelně kvetou

[Katka]

Jo, to je přesně tak jak s kočkama - čím míň si jich doma všímáš, tím víc bojujou o tvoji pozornost

[radzak]

Jinak hnojení na list, co se týká využití živin, je mnohem efektivnější než kořenová výživa. A také mnohonásobně rychleji využitelné.

Na list už mnoho let nehnojím potom, co mi kromě dalších škod začaly reznout zářivky. Navzdory i mnoha jiným doporučením literatury, která nedodržuji, mám perfektní kytky. Inu, šedivá je teorie, ale zelený je strom života, jak pravil Goethe.
Kdo nevěří, může mě navštívit. Nezakořeněné oddělky doprovodných rostlin dávám zdarma. Mail na mých stránkách včetně mnoha fotek.

To mohu jen potvrdit. Tak nádherně narostlé rostliny jako Paph. stonei nebo sanderianum a další jim příbuzné druhy se hned tak nevidí. Nechtěl byste o jejich pěstování něco napsat? Určitě by to mnoho z nás uvítalo.

[Věra]

Jako milovník Paphiopedil se přidávám.....Věra