Vitrína

[pavelheger]

Kajmii, prosím o zdokumentování postupu a přihození do nového tématu
Myslím, že by to bylo super.
Díky
Pavel

[Romča]

Zdravím všechny pěstitele.
Omlouvám se tímto Věře, že se jí takto nabourávám do jejího vlákna a zároveň i kajmii, za to že ji předbíhám ač jsem o to nebyl žádán. Věřím, že následující "v potu vydřené" napsané řádku budou alespoň někomu z vás ku prospěchu a nebudete se za mé vložení zlobit

Jelikož jsem nemohl nezaregistrovat, že se poslední dobou úspěšně prosazuje u pěstitelů nemajících skleník či zimní zahradu, stavba všelijakých vitrínek a zároveň toto vlákno sleduji od samého začátku, dovolte mi přátelé, abych se zhostil ůkolu popisu stavby pozadí do vitríny a tím se s Vámi defacto i podělil o své nabité zkušenosti coby spokojeného tvůrce vitríny, která již oslavila třetí rok svého vzniku.

Mé první teoretické zkušenosti o stavbě pozadí do tehdy teprve plánovaného paludária jsem získal trpělivým shromažďováním dostupných informací na internetu. Mou hlavní inspirací se tehdy stal web a teraristicky zaměřené fórum v jednom ( http://paludarium.wz.cz/ ) a velmi mi pomohly i konzultace s lidmi, kteří měli s podobným tématem dostatek praktických zkušeností - mimo jiné např. se stavbou paludárií pro žabky rodu Dendrobates, a v jednom případě i osobní podílení se na stavbě části interiéru dnešního skleníku Fata Morgany v Praze.
Ale zpět k výrobě a osvědčeným materiálům vhodných ke stavbě pozadí. V podstatě ve výběru materiálů se fantazii meze nekladou, lze použít vše co je trvanlivé, chemicky intaktní (do vody se z něho nelouhují žádné škodliviny) a co bude ve výsledku splňovat svými vlastnostmi praktický i vizuální účel. Je nutno brát také ohled na výslednou celkovou váhu a tomu podřídit výběr materiálů.
Výrobní postup ve zkratce:
1.Vyprofilování hlavních linií
Z hlediska trvanlivosti podkladu se jeví nejlepším jako základ použít extrudovaný polystyren (ten růžový, pevnější), z něhož si můžeme vymodelovat všelijaké potřebné kapsy či zakoutí dle své fantazie a to díky možnosti vrstvit jej na sebe a jeho lehké opracovatelnosti nožem, či tepelně, zároveň zachováváme hledisko výsledné hmotnosti téměř "na nule". Ke spojování jednotlivých dílů, či přichycení na podklad (sklo, makrolon, plexisklo atd.) používáme nejlépe černý silikon, který jednak splňuje potřebu dlouhodobému odolávání vodě, tak i lépe zakryje než průhledný silikon případné viditelné plochy materiálů z pozadí a zároveň u akvaristického černého silikonu je splněna podmínka odolnosti proti uchycení řas, které by časem mohly narušit celistvost spojů (zvláště ve vodním prostředí).
2.Vytváření jemnějšího profilu a osazovacích míst
Jemnější a přirozenější strukturu dosáhneme nastříkáním vrstvy PUR pěny, kterou můžeme jednak zakrýt vedení pro kabeláž, do pěny zatlačené květináče (pozor použít pouze z pevného materiálu, jinak hrozí při bobtnání pěny roztržení či deformace), dále jí můžeme maskovat odtokové cesty z hadičkami od kvítníků (coby prodlouženou drenáž) , dále ji lze využít k zamskování přívodu kapénkové závlahy celého pozadí (nutno mít naistalován okružní vodní systém s filtrací). Toto všechno doporučuji dělat se zadní plochou postavenou vodorovně na podlaze, nedochází pak k problémům s deformacemi v důsledku sesouvání, než vše vytvrdne. Jinými slovy vše si nejprve rozprostřete, včetně květináčů a ostatního, co požadujete skrýt pěnou - pozor na vniknutí pěny během nástřiku do různých otvorů které chceme zachovat, je dobré do nich vložit či je ucpat nějakou špejlí, hadičkou atd., ucpávky poté po mírném zatuhnutí pěny včas odstraníme.
Pěna se formuje do konečného vzhledu ještě několik hodin po nástřiku! Pozadí necháme alespoň dva dny odpočinout a vytvrdnout.
3. Vytváření vrchní struktury
Jako vrchní posypový materiál, jak již bylo zmíněno v předešlých příspěvcích, lze použít dle výsledné vizuální představy téměř cokoliv, tedy od písku přes přesátou rašelinu, kokosový substrát (buď nastrouhat lisovanou kostku za sucha , nebo ji nechat ve vodě nabobtnat a po vysušení jej sypký lepit) dále různé frakce akvarijních křemičitých štěrků (pozor na materiály co obsahují hodně Ca, vápníku - při přidání pár kapek octa ve vodě šumí ), kousků kůry až po jemné pláty břidlice.
Posypový materiál se lepí vždy na jen malou natřenou plochu silikonem (asi 20x20cm) - protože silikon v teplejším prostředí poměrně rychle zasychá !! Zřejmě nejosvědčenější k jeho natírání je buď štětec či nějaká špachtle, dobrá je i nepoužívaná kreditní karta ( je dobré mít vedle sebe neustále hadr, mít v nádobě rozdělanou mýdlovou vodu-silikon pak tolik neulpívá na špachtli, pracovat raději v gumových či latexových rukavicích, a toto vše úplně nejlépe dělat ve venkovních neuzavřených prostorách-vzniká při tvrdnutí silikonu hodně výparů !!)
Po řádném zaschnutí někdo doporučuje vše ještě přetřít kvůli vyšší trvanlivosti bezbarvým lodním lakem, já jsem tuto možnost nevyužil, obával jsem se, že poté nebudou moci epifyté vrůstat svými kořeny do struktury povrchu, .. ano slyšíte dobře, rostliny jsou schopné svými kořeny prorůstat i do PUR pěny.

Pokud mohu něco z vlastní zkušenosti doporučit, NENECHÁVEJTE za pozadím či jeho částmi odkrytý prostor či kapsy až na podklad- myslím tím až na sklo apod. Bude se vám zde shromažďovat voda a zetlélé rostlinné zbytky, navíc v těchto zakoutích neproudí vzduch - možnost vzniku hub a plísní!! Rovněž tak při použití větších kusů korku, coby příchytného podkladu pro rostliny, jej vždy zezadu okrajově a nepřerušovaně podlepte též silikonem, jinak vám houbovitá dřeň na jeho rubu začne vlivem nedostatku přístupu čerstvého vzduchu zahnívat a plesnivět.

Po řádném zaschnutí výsledného pozadí nadbytečný, neuchycený posypový materiál decentně vysavačem odsajte.
Poté již za několik dní můžete přistoupit k té příjemnější části, a to vlastnímu osazování vitríny.

Ve své vitríně by jste neměli podceňovat důležitost větrání, měli by jste na to konec konců myslet již při samotné stavbě v případě vlastnoruční výroby vitrínky. Vždy by měl vzduch mít možnost cirkulovat částečně přirozenou cestou a to i bez přičinění dovnitř instalovaných PC větráčků, - čerstvý vzduch je tedy buď vháněn zespodu dovnitř vitríny, nebo je přirozeně nasáván mezerami a škvírami mezi předními skly, a zároveň větrání vrchním otvorem (nejlépe ve vrchním víku instalovaný větrák instalovaný tak, aby odsával zevnitř) zajišťuje odsávání teplého vzduchu ven z vitríny.

Pokud jsem na něco zapomněl, tak klidně položte dotaz, pokud budu vědět, rád odpovím.
Více fotografií k postupu najdete případně najdete na mém webu - http://www.tropickepaludarko.wz.cz/
Díky Roman

[EvaJ]

Romane, moc děkuji za tak obsáhlé rady, naprosto super vymyšlené.

[kaacka3]

Romane super

[radzak]

Vypadá to dobře. Romane, můžeš přidat nějaké foto detailů v osázeném paludáriu?

[Romča]

Děkuji všem za pochvalná slova, rozhodně potěšila. Na to, že jde o mou prvotinu v tomto směru, dělá výsledek celé rodině radost. Popravdě ale řečeno čekal jsem zával dotazů technického rázu, nebylo původním záměrem se pochlubit, .... dotazy teprve asi přijdou Pochopitelně v žádném případě netvrdím, že toto je jediný možný způsob, jak stavět zadní stěnu, jistě existuje spousta jiných nápadů a mnoho dalších inspirací. Šlo mi o to jen nastínit některé nejčastěji využívané materiály a postupy a poradit jakých nevratných chyb se pokud možno vyvarovat.
Bližší detailní fotografie z interiéru vitríny najdete na mém webu (např.zde- http://www.tropickepaludarko.wz.cz/deni ... age13.html a pochopitelně i jiných odkazech deníku, stačí prolistovat ) nerad bych zahlcoval množstvím fotek využitelný prostor na serveru, či sklad obrázků. Díky za pochopení.
Dobře ..."ukecali jste mne", tak aspoň jednu dokumentaci momentálně "žhavé" a dlouho očekávané události...viz foto... co jiný koupí za pár vteřin hotové v květinářství, na to jsem si musel dva roky trpělivě počkat....ale o to víc to potěšilo

[HAKI]

Už včera jsem trošku prohlížela Vaše fotky a textový doprovod-např.chvostoskoci mě rozesmáli. Je vidět že jste fanda z velkým F. A ta věta o rodině, to bude to nejhlavnější. Hlavně pochopení rodiny a nějaký volný prašule zrovna na tuhle věc. Vitrinu nemám (mám zimní zahradu proto vitrinu neplánuji) ale velice se mě ta Vaše líbí. Hlavně že není skoro nic jakoby technického vidět- větráky světla a co tam ještě vše bude nemám zdání -je to šikovně zamaskováno. Celkový dojem je pro mě moc pěkný.Aby to vše fungovalo a rostlo hm...... to bude asi koumárna.
Dovolím si asi poslední záběr na vitrínu-

[olaw]

Romčo, neboj, dotazy budou, jen co s tím začnu. Chci udělat také vitrínu pro chladnomilné druhy orchidejí.
Jen se tě zaptám, jaké jsi použil osvětlení. Na té fotce to vypadá, že jim dvakrát nesvítíš.
Už koukám u tebe na stránkách. Použil jsi dvě zářivky. Někde jsem četl, že na akvárium 100x50 je zapotřebí minimálně zářivky čtyři, ale koukám, že kytky rostou, tak to asi stačí. Bohužel pro mě, rostliny které chci ve vitríně pěstovat jsou silně světlomilné a tak asi ty čtyři budu muset mít.
Jinak to máš moc pěkný a na tvoje stránky chodím koukat už ňákou dobu.

[Romča]

Pro HAKI - já vím, že vitrína u Vás není potřeba, máte moc hezky zdokumentovanou stavbu zimní zahrady .... rád vaše stránky navštěvuji a kochám se (a poučuji v případě rad ohledně pěstování).....jaké by to asi bylo ?, disponovat tak velkým pěstitelským prostorem, to také chce svůj kumšt
U paludária, zvlášťě v případě podobného mému řešení, tj. spojení s akvarijní částí , jsou největší výzvou asi situace, kdy dojde k nějakému napadení škůdci....to mám potom "hlavu v pejru" .... je nutno myslet čistě biologicky, a naprosto zapomenout na chemii....téměř vše běžně používané prostředky totiž rybám vadí a to tak moc, že téměř smrtelně
Té techniky moc v paludáriu není, jsou v pozadí sice zamaskované různé perforované trubičky pro závlahu, snažil jsem se schovat i otvory pro větráčky, a zbytek věcí - filtr , čerpadlo k vodopádu jsou uloženy za rostlinami ve vodě. Jednotky ovládající osvětlení, mlhovač a měřidla teplot a vlhkosti jsou mimo vitrínu, uvnitř jsou jen čidla.

Pro Jardu - možná to tak nevypadá, ale mám tam celou dobu 4 kusy 30W zářivek....jen neběží všechny stále celou dobu (dvě ze čtyř se zapojují až v čase 11.00 - 15.00) simuluji tím postupný nárust tepla vydávaného světly a zároveň postupné zvýšení svět.intenzity .... ale podle Jurasova schématu plánuji úpravu svět.výkonu dle jeho vzoru ... více na jeho webu - http://jurasu.cz/index.php?option=com_d ... id=9&id=75
mělo by tím dojít k ještě významnějšímu nárustu svět. intenzity využitelné náročnějšími rostlinami. Broméliím, kterých mám v paludárku 7druhů, světlo vydávané 4-mi zářivkami bohatě stačí....větví se a pravidelně kvetou, jiná situace je však s náročnějšími orchidejemi pocházejících z více exponovaných lokalit. Jardo s chlazenou vitrínou ti asi příliš neporadím.... základní principy jsou pochopitelně stejné s teplou vitrínou - ohledně osvětlení, mlžení, postřikování rostlin....jen je navíc potřeba do větrání zařadit buď chladící jednotku - pro ostatní (ty jsi tuším od fochu s pracemi ohledně ventilace ) využívá se dle mého princip nasávání chladného venkovního vzduchu, či se uměle ochlazuje a čistí přes klimatizaci a vstupní filtry a postupně se mísí s teplejším vzduchem na výslednou potřebnou teplotu, vše hlídáno termostatem), či umístit vitrínu do chladné místnosti či sklepa, ale potom se nedoplatíš za umělé osvětlení Navíc je potřeba šikovně sestavit nějakou kapénkovou závlahu stěn s mechy, pokud chceš aby se uchycující mech a orchišky měli dobře a vůbec design celku nějak vypadal. Vitrína je mnohem déle vlhčí, než pro teplomilné rostliny - je potřeba hodně cirkulující mlhy, přesto musí být perfektně větratelná- tedy žádná sauna, a ba co víc většina horských orchidejí má poměrně vysoké nároky na intenzivní nefiltrované světlo .... toto vše skloubit je právě celkem "pořádný ořech". Ale tyto mé poznámky berte jen informativně, žádnou praktickou zkušenost s tímto typem vitrín nemám. Je pravda, že paludárko je umístěno v místnosti směrem na sever, takže žádné přehřívání v létě nehrozí ani růst řas při přímém slunečním osvětlení, naopak mám trochu problém vitrínu ve spodních patrech vyhřát během zimy - telota min/max je 15,5/24 st.C..... mám ověřeno, že nejvyšších teplot dosahuji během dne v oblasti 15 cm od světel.panelu asi 30-34 st.C a nejnižší noční teplota je zde 18 st.C (když se ventilačkou delší dobu po ránu větrá), jinak to pod 20 st.C nespadne.....čili rostliny mám rozestavěné- vrchní patro - bromélie, tillandsie, teplomilné orchišky- Brassavola,Encyclia, Hexadesmia; střed- liánky Dischidie, antůria, miniaturní orchideje (Pleurothalis, Stelis, 2x Nanodes, 2x Rodriguezia) snášející noční pokles teplot na 18-20 + ost.temperované orchideje s tím, že musím ty, které potřebují přes zimu více chladno a trochu přisušit vynášet z paludárka do nevytápěné ložnice, no a na dně mám kapradiny a jiné vlhkomilné rostliny snášející ještě větší noční pokles.

[EvaJ]

Romane, mě by ještě zajímala ta kapénková závlaha, vlastně cokoliv o ní. díky