Odpověď od pana Šmajera byla blesková,dávám ji sem v plném znění:
"Dobrý den, Pokud je na snímku opravdu hybrid L.sincorana x L.alaori, tak se v tomto případě L.alaori téměř neprojevila a květ vypadá jako čistá L.sincorana a navíc pěkný tmavý typ. L.alaori opravdu není vedena jako rupikola v tom má můj oponent pravdu, ale u L.sincorana je situace jiná. Laelia sincorana, stejne jako Laelia lundii jsou sice částečně odlišné, ale pro mne jsou směrodatná zařazení uvedená v Royal Horticultural Society registru, který je závazný pro všechny botaniky. Tam se dostaly tyto dvě Laelie na základě rozborů indentifikační části DNA, které prováděl hlavně Cassio Van den Berg (Prof.brazilské univerzity, se svým týmem)viz str.13. Můžeme s novým zařazením nesouhlasit, ale to je asi vše. I u jiných druhů a nejen orchidejí jsou některá zařazení těžko akceptovatelná a pochopitelná, ale nomenklatura se vyvíjí a mění již od jejího vzniku. Nyní preferované zařazování podle separace genu metodou PCR z genomu dNTP a NTPs je exaktně podloženo a není závislé na subjektivním popisu vzhledu rostliny, květu a dalších dříve posuzovaných identifikačních znaků. Jak jsem uvedl, já osobně s tímto systémem také nesouhlasím a používám stále označení Laelia, i když by téměř všechny rostliny z této skupiny rostoucí v Brazílii by měly nést název Cattleya. Možná se časem ukáže, že tato medoda nebyla dostatečně schopná správně rostliny rozdělit do skupin se společnými požadovanými znaky, nebo budou rozdělující znaky specifikovány jiným způsobem. V současnosti ale platí to, co je v knize uvedeno. V příloze vám posílám pouze malou ukázku ze složitého postupu, který naznačí, jak se k těmto závěrům docházelo - sekvenování DNA"
Jak praví pan Murphy: nic není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Napsal jsem do jednoho německého časopisu článek o kříženinách katlejí, ale redaktor na mě chce platnou systematiku. Tím by se ovšem článek změnil v nesrozumitelnou slátaninu...
Pro mne to má hned dva plusy. Zaprvé mohu sincoranu považovat i nadále za rupikolu... A zadruhé jsem asi zase přeházel cedulky, a kvetení sincorany x alaori mne teprve čeká...
marťan píše:Pro mne to má hned dva plusy. Zaprvé mohu sincoranu považovat i nadále za rupikolu... A zadruhé jsem asi zase přeházel cedulky, a kvetení sincorany x alaori mne teprve čeká...
Určitě dobře? Buď květ ještě není rozvitý (to nejspíš) ale pokud je, tak tam záblesk L. alaori bude- "zvonečkovitý" tvar květu.
V prvé řadě bych chtěl zdůraznit, že nejsem oponent pana Šmajera. Velice si ho vážím a jsem mu vděčný za vše, co pro české orchidejářství dělá Nicméně systematika, kterou používá mi není blízká, což ostatně i on sám do jisté míry připouští. Situace mezi zmiňovanými rody není na první pohled vůbec tak přehledná a já, jako i někteří další pěstitelé ze "staré" školy se raději přidržuji té staré "klasické". Můj pěstitelský cit mi prostě jen říká, že Laelia sincorana je více příbuzná Laelii pumile (a dalším), než typickým rupikolám. Nakonec je mi jedno, jak si svou rostlinu každý pojmenuje, ale těžko si dovedu představit, že bych já používal názvy jako Sophronitis milleri nebo Cattleya coccinea
Ono ta nová systematika neladí i s výsledky hybridizace. Tak například hybridy albinoforem katlejí (bílých nebo zelených) jsou takřka vždy bilé nebo zelené, při křížení s albinoformami rodu Laelia (postaru) jsou výsledkem květy fialové. Příklad křížení L. pumila v. semi-alba x C. dowiana v. aurea- fota rodičů a křížence:
Rozkvetla další z rupikol-Laelia mantiqueira, tak se můžeme vrátit k původnímu tématu. Rostlina se nachází jako všechny skalní lélije v Brazilii (Minas Gerais, 1000-1800m). Velikost květů je 5 x 4cm. Rostlina je vysoká kolem 15cm.
Přílohy
Naposledy upravil(a) radzak dne pát 07. pro 2012 15:22:19, celkem upraveno 1 x.