Mno, má-li podložku, postříká se podložka i s kořeny a vlhkost si kořeny mohou brát z podložky, nebo rovnou z povrchu členité kůry(nejlépe ráno,nebo večer). V obýváku se mi osvědčilo, pouze hrubším proudem pomlžit přes kořeny, to znamená zalít. Voda odkapává na parapet s květináči a stéká po skle, což mám zhruba vyřešené. O víkendu vemu konstrukci s kytkama a osprchuji celou ve vaně. Tam kytky mohou zůstat třeba přes noc, což je pro ně osvěžující. Ve skleníku je to naprosto snadné. Veme se hadice a vše se doslova osprchuje. Ideální je na to zálivková jemná růžice. Vandy s volnými kořeny bez substrátu se osprchují ještě jednou v intervalu 5 - 30 minut aby velamen intenzivně nasákl. Nic víc není třeba. Je-li vedro a kytky jsou přehřáté, je dobré zálivku odpoledne zopakovat, ale záleží vždy na technickém řešení skleníku a stínování, nutné to vždy není. Nutné ani není zalévat epifyty denně. Když se jeden den vynechá, zaleje se příště. V zimě není vůbec nutné zalévat každý den. Je třeba rostliny pozorovat a cítit s nimi. Je-li rostlina v růstové fázi, vysychá rychleji, více prodýchá. V dormanci vysychá méně.
Ve skleníku je v zimě naopak problém, že kytky na podložkách jsou dlouho vlhké a je dobré vzduch rozehnat ventilátorem, je-li zataženo a vzduch se přirozeně nehýbe.
Pěstitelé mají z navazování strach, ale je celkem zbytečný. Například i v domě, kde bývá v zimě nad radiátorem vlhkost pod 40%, a v od jara do podzimu asi 50 - 60% může rašeliník jako podložka dělat problémy cattleyím. K výraznému zlepšení došlo při jeho odstranění u C. violacea, ale bohužel tenkrát se nakazila bakteriózou a ne a ne se jí zbavit. Druhy jako Laelia pumila, Sohronitis rovněž nemilují kvantum sphagna a preferují jiné druhy mechů, nebo žádný mech.
Nemá smysl hledat příklady, dneska se o ekologii konkrétních kytek dá z netu zjistit dost, včetně příležitostných fotek přímo z lokalit. Do bytu je vždycky lepší sehnat odolnější sukulentnější druhy, než se trápit s phalaenopisy.
Ještě dodatek. Začátečník má obvykle po navázání pocit, že je nepřirozené, když je po několika hodinách rostlina i s kořeny suchá. Myslí si, že to není v pořádku a že v přírodě jsou ty kořeny stále vlhké, jenže spousta orchidejí je přes den na troud a až večer nebo ráno získají potřebnou vodu, navíc jsou vybavené zásobními orgány, pahlízami a kožovitými listy. V umělých podmínkách ještě chybí vysušující vítr, který pravda má i ochlazující efekt, ale mrkněte třeba na lokalitu C. maxima, jak to s nimi lomcuje:
http://www.youtube.com/watch?v=h5JP1ycgvBU
