forum.orchidej.cz

mácha píše:Máte pravdu, pelorii dělají celkem čtyři různé skupiny genů, což je důvod pro velmi variabilní vzhled mutantů. Takže vlastně je pelorických genů spousta, jsou ale na čtyřech různých místech genomu. Všechny jsou ale recesivní a tak se při křížení chovají stejně.

Jak to tedy že jsou při křížení C. intermedia v. alba x v. aquinii prakticky všechny rostliny pelorické, je snad v. alba recesivní proti barevné aquinii? Tomu nerozumím. Spíš to co platí pro Phalaenopsis je u C. jinak?

Rostlina není recesivní, recesivní je alela aneb forma genu. Informace se liší- ve dvou nalezených případech,
http://plantexplorer.longwoodgardens.or ... 6&DETAIL=1
http://www.sdorchids.com/gallery/member ... dia_02.htm
jsou zobrazení údajní potomci formy aquinii jako normální formy, čili jde o recesivní formy genu.. Budeme asi muset počkat na vaše křížení, pokud ale chcete namnožit pelorickou formu, je sázka na jistotu selfování.

U mého křížení (obr. odkaz výše) to bylo naopak. Teď mám semenáče C. intermedia v. aquinii coerulea x Rh. digbyana fimbripetala, ta podle mě "semipelorická" s rozšířenými a krátce třásnitými petaly. Tak jsem jen zvědav, jestli se dožiju výsledku. Ta Rh má vadu-neotevírá se úplně pysk. Někdy to je dědičné a nebo jen částečně download/file.php?id=11062&mode=view . Zato dědí širší petaly. Ale už mlčím, ono to patří do jiného tématu.

Mohl jste mít normálního rodiče s jedním genem pro pelorii. Dominantní pelorický gen by měl všechny potomky pelorické.
Ale z jiného soudku:
P.equestris albida

To bude květů! Chodit pouze do supermarketů tak bych ani nevěděl jak vypadají botanické druhy Je s podivem jak krásně kvetoucí druhy s obrovskými květy, dokáží šlechtitelé z té botaniky vytvořit. Navíc je to snadno pěstitelné a kvete to stále.

P. pulcherrima hodně varíruje v barvě květu.

Nebyl dříve mezi doritisy? Jaký používáte substrát, prosím? Mám ho v kůře, mám to drobné semenáče, docela to prospívá, ale údajně roste terestricky. Květ je moc pěkný, myslím, že bych mohla mít stejnou varietu, ale to se dozvím kdovíkdy.

Ano, oba Doritisy byly zařazeny mezi Phalaenopsisy. Kříženci dřívějších Doritisů a Phalů jsou většinou plodní, sterilní jsou triploidi vzniklí křížením tetraploidní buyssoniany s diplody, plodné by mělo být křížení velkokvěté buyssoniany s tetraploidy. Pro pěstování používám přihnojenou borovou kůru nastavenou na pH 5.2 ve směsi s rašeliníkem, semenáčky mají skoro půlku rašeliníku, velké rostliny dost málo. Pozor, hnojiva s dusičnany (Kristalon) mají tendenci alkalizovat substrát. A letos jsem silně podhnojil, myslel jsem si, že nahnojená kůra udrží živiny dlouho, ale po půl roce se růst zastavil. Řekl bych, že Paphiovo doporučení 50-100 mikrosiemens v každé zálivce bude odpovídat, podle komerčních pěstitelů z Asie je optimum pro růst 300 mg na litr, což je kolem 200 mikrosiemens, jenže jejich podmínky jsou příznivější.

Díky za info.

Asi nejmenší Phal, dříve Kingidium.