Sucho uváděné cca 30mm/ měsíc v období sucha není nic nepřekonatelného pro rostlinu která neuschne ani po roce bez mlhy a zálivky. Také je tam půl roku monzun. Za půl roku dokáží semenáčky docela narůst. Vyděl jsem spousty semenáčků kaktusů které na první pohled zahynuly suchem, ale ve skutečnosti je napadla hniloba a až potom sekundárně vyschly. Xerofitní druhy vydrží opravdu hodně! Na parapetu vydrží semenáček 1mm v průměru od půli září do konce března bez jediné kapky vody i mlhy a je ok. Stříbřité tillandsie nerosím 6 měsíců a všechny jsou ok, kromě T. usneoides - ta to vydrží pouze částečně. Když jsem je v zimě rosil-tak jako to mají v přírodě- kapaly jedna za druhou. V uzavřeném prostoru je třeba s vodou opatrně.Karlos píše:No vzhledem k tomu že tam dokáží vyrůst kytky ze semene tak tam asi takové sucho nebude, jakkoliv výběr bude asi drsný. Pokud tam neprší, tak se vsadím že ty mlhy dělají hodně. To slepé kopírování přírody nefunguje právě proto, že se nekopíruje příroda, ale jen určité vytipované faktory a to ještě špatně.
Jistě že v přírodě jsou mlhy, rosy a to sucho zmírňují. Souhlasím také s tím, že se ty podmínky v přírodě těžko simulují protože máme málo zkušeností a také některé faktory se nedají ani zjistit ani nasimulovat. Stejně mi ale přijde nejlepší metoda studia kultury určitého druhu následující: Dobře si prohlédnout habitus rostliny, zásobní orgány, míru sukulence ap. Pak zjistit co nejvíce údajů z lokality a snažit se vycházet z modelu který si utvoříme z těchto všech údajů. Je to rozhodně lepší než tápat v často protichůdných nepřesných informacích z různých zdrojů.
Pouze pokud známe někoho, komu daný druh dobře roste i kvete a je ochotný se s námi o své zkušenosti podělit i se všemi detaily tak to je asi nejlepší cesta.