Coelogyne cristata

[zaruba]

Bohužel, nějak se mě nedařilo nahrát přílohy do příspěvku. Tak alespoň jak kvetla ta cristata v únoru.

[Míra]

Zaruba: celý tento již starý hádavník vznikl jen proto, aby jeden pěstitel ukázal druhému že má pravdu. No pravdu měli tak trochu oba. Viděl jsem krásně nakvetlé C. cristata se scvrklými pahlízami, i s plnými. Obojí je možné, když to "ostatní" je příznivé. Pahlíza je prostě zásobárnou a dokáže se opakovaně měnit z plné na svrklou a opačně. C. cristata se dá pěstovat "tvrdě" na kůře, i "tučně" v květníku, záleží na přístupu. V prvním případě neroste tolik, má kratší internodia a kompaktnější růst.
Když tak pošlete fotky.

Proč myslíte Karlosi? To, co píšete je poněkud jinak. Moje cristata byla v té době pěstována více jak 40 let, takže nešlo o nějaké hádání ale dosti dlouhou dobu praktických zkušeností na rozdíl od defakto začátečníka, který věci o rostlině měl spíše vyčtené než vyzkoušené dloholetou praxí a to je poněkud rozdíl. V mnohém i Vy tady píšete věci z praxe vědátorů jako jsou např. manželé Bakerovi ale skutečnost bývá mnohdy zcela jiná.

[zaruba]

Hádavník nekomentuji, ale plně chápu p. Míru, který se ohradil, když byl vyprovokován a označen za lháře druhou stranou. Pana Míru trochu znám, byl jsem u něho v létě a pěkně jsme si v klidu popovídali o kytkách. Neznamená to, že když má člověk jiný názor tak musí druhého napadat. Rozhodně bych ale nechtěl dmýchat starý konflikt, protože každý si tenkráte udělal svůj vlastní názor.
K reakci Karlos.
Jestli jsou pahlízy napité nebo částečně scvrklé když rostlina kvete je už jedno. Důležité je období cca tři měsíce předtím, kdy se rostlina rozhoduje ke kvetení. U C. cristata tedy asi listopad až prosinec. Když už jsou květenství z větší části vyvinutá tak už je rostlina neshodí a je jasné že při kvetení již potřebuje více vody než když spí v zimě. Na podzim a v zimě myslím potřebuje poněkud sušeji a chlad. Letos to zkouším s tím dlouhým letněním a chci vidět jaký to bude mít efekt. Na google jsem viděl snímky tak bohatě kvetoucích rostlin, že listy nebyly ani vidět.

[Karlos]

Míra: V klidu. Věřím že jste schopný kultivatér, což dokládáte fotkami i komenty, na druhou stranu na léta praxe moc nedám, protože jsou prostě lidi, kteří ani za 30 let pěstování určité věci nepochopí! Primárně tedy nejde o praxi, ale spíš o empatii a cit. O literaturu je vždycky dobré se opřít... mnohdy je tím jediným, z čeho se dá vycházet. Já tedy ve Vietnamu nebyl, tak si klidně přečtu od Bakerů klimatická data.

[zaruba]

Laelia speciosa s obřími pahlízami

C.cristata nyní venku

Karlos: S tou praxí souhlasím, není to důkaz že něco umím - myšleno obecně. V souvislosti oné přestřelky bych to možná také použil na Mírově straně jako podpůrný argument. Někdo má třeba "zelené ruce" a dokáže udržet i to, co jiný nedokáže za celý život. A nemusí mít ani tolik odborných znalostí. Má cit a neujdou mu při pozorování rostlin skutečnosti, které ostatní nevidí.
Ještě dlužím nějaké fotky tak to posílám.

[zaruba]

Ještě bych měl dotaz, pokud je někdo na fóru schopen mi ho fundovaně zodpovědět, tak by mne to potěšilo.
Rostliny stíním zelenými stínícími sítěmi, které se k tomuto účelu prodávají např. v OBI.
Bylo mi řečeno, že tyto sítě jsou nevhodné protože pohlcují červené a modré spektrum světla, což není pro rostliny dobré. Lepší by prý bylo stínit sítěmi bílými nebo šedými aby se nedeformovala barva světla. Pak by prý rostliny lépe kvetly a dařilo by se jim celkově lépe. Proč jsou ale stínovky v zelené barvě když to rostlinám nevyhovuje? Není ale potřebné právě zachytávat ty složky spektra které jsou rostlinami využitelné aby se předešlo popálení listů? Proč se tedy stínovky na rostliny nevyrábějí šedé? Jestli jste někdy někdo tuto problematiku řešil tak mi napište do jaké míry se tvrzení o nevhodnosti zeleného světla zakládá na pravdě.
Přišel s tím před časem můj známý- fotograf.

[lipo]

Vyrábějí se i bílé. http://e-shop.juta.cz/index.php?page=10&kat=RU

[Karlos]

Zaruba: fundovaně odpovědět neumím. Dík za foto. Na té pahlíze jde vidět, co dokáže přirozené venkovní prostředí.

[samamalo]

C. cristatu pověsím na strom cca v květnu a sundám ji, až je to nezbytné nutné, když cca nula celzijů . Ještě nyní je venku , ale chráněná cca 2 m přesahem domu. Udržet letov nalité pahlízy v podstatě nešlo a máčet ve vaně jsem ji nechtěl. K napití došlo až nyní na podzim, kdy začalo trochu intenzívně pršet a to jsem ji nemohl ani unést. Nyní váží 8kg schválně jsem ji zvážil a už je to pohoda. Nastupující scvrkávání pahlíz je dobře vidět.
Co se týče stínění tak C. cristata je stíněná listim jabloně, ale jina stíním zelenou stínovkou a nemám žádný problém.
Myslím si, že material zachytí tu část spektra jaké je barvy. Takže ta bílá lapá všechno, aby byla bílá.

[tommy]

Myslím si, že material zachytí tu část spektra jaké je barvy. Takže ta bílá lapá všechno, aby byla bílá.

Přesnější asi bude říct, že materiál odrazí tu část spektra, jaké je barvy; proto jsou kytky zelené - zelenou část spektra neumějí zachytit a odráží se, zbytek je pohlcován. Pro samotnou fotosyntézu jsou nejhodnotnější, resp. nejvíce využitelné vlnové délky 680 a 700 nanometrů - na "dně" sběrné antény v membráně chloroplastů jsou chlorofyly P680 (fotosystém II) a P700 (fotosystém I), které se po dopadu záření těchto vlnových délek stávají donorem elektronu, potřebného nakonec pro redukci CO2 na cukr... Hodně zjednodušeně řečeno .
T.