forum.orchidej.cz

Když jsme u té vody, přidávám článek z Die Orchidee týkající se kultury Cypripedium.
Protože hodnota pH substrátu zůstává až do příštího přesazování poměrně stabilní, je důležité volit hnojivo odpovídající tvrdosti zálivkové vody. U tvrdé vody má pH tendenci během času stoupat, u měkké vody (především při použití dešťové vody) bude pomalu klesat.
Pro se vyrovnání vlivu tvrdosti vody je důležitá forma dusíku v hnojivu (viz [5] ). Amoniakální forma dusíku způsobuje silný pokles pH a proto se doporučuje při tvrdé vodě (karbonátová tvrdost KH > 10º dH). (Já: místo amoniaku a jeho solí je výhodnější stejně působící močovina - nemá při zálivce vliv na pH a vodivost zálivkové vody, při nízkých dávkách je rostlinou snadněji metabolizována). Naproti tomu působí dusičnan slabé (!) zvýšení pH a jeho použití je správné u měkké vody (KH < 8º dH). U velmi měkké vody (KH < 5º dH) musí být současně dodán vápník.
Fyziologicky neutrální hnojivo obsahuje proto více dusičnanu než amoniaku a je správné pří karbonátové tvrdosti 8 - 10º dH. (Já: tam je asi třeba se strefit při úpravě vody z RO a H- katexu dolomitem). Dbejte tedy při výběru hnojiva na pomět amoniak/nitrát. Tento údaj je standardní u profesionálních hnojiv, ne ale u hnojiv nabízených zahrádkářům. Ale je zde ještě jeden důvod, proč nepoužívat laciná hnojiva.
a) Hnojení a obsah solí
Je třeba se snažit o stejnoměrné zásobení rostliny po celý rok při nízké zátěži solemi. Ideální způsob je hnojení při každé zálivce nízkou koncentrací plného hnojiva chudého na balast. Balastem chudá hnojiva se vyznačují tím, že obsahují málo zbytků soli, které rostlina nepřijímá ve větším množství. Tyto se trvale hromadí v substrátu a zvyšují koncentraci solí (např. chlorid, síran). Tato hnojiva se rozpoznají podle toho, že udávaný obsah živin dusíku, draslíku a fosforu je přes 10% (např. 18 - 10 - 18).
V obchodě běžná hnojiva pro zahrádkáře většinou nepatří do této kategorie; je třeba nakupovat profesionální preparáty, které se používají v ziskovém zahradnictví. (Já:??) Volba správného hnojiva je velmi důležitá, neboť právě střevíčníky reagují velmi citlivě na zvýšenou zátěž zasolením kořenů
(obr. 4). Obsah solí v substrátu nesmí přestoupit 1g/l, lépe - má být kolem 0,5 g/l. Potom máte mnohem méně problémů s poškozenými kořeny. Když v létě zaléváte hnojivovým roztokem "skrz" v nadbytku, a snad dokonce mnohdy silně prolijete čistou vodou, nemusíte se obávat příliš vysokého obsahu solí v substrátu (to jde jen u strukturou stabilního, propustného substrátu jako Seramis®!). Přebytek hnojiva nebo nadbytek jednoho výživového prvku se přece vždy znovu vymyje. Rostlina je takříkajíc v neustálém proudu živin, ze kterého si bere, co právě potřebuje. Hnojiva s organickým podílem používáme opatrně pro neodhadnutelný vliv na půdní život v květináči (Já: mají patrně na mysli výluh z kravince apod. ). Na druhé straně mohou být s úspěchem použity, přinejmenším u tropických orchidejí, komplexní přídavky jako rybí emulse (přičemž chybí srovnatelné pokusy) (Já: rybí emulse, kokosové mléko, nezralý banán, tomatová,březová a mrkvová šťáva a další srágory se používají i do výsevů. Po úpravě KOH neklesá pH média během kultivace tak rychle, jako při použití anorganických solí draslíku.) V kultuře se omezíme na definovaná, čistě minerální hnojiva, protože zde je účinek jednotlivých komponentů snadněji rozpoznatelný. Abychom se vyvarovali vysokého zasolení, má být hnojivo jen natolik koncentrované, aby se elektrická vodivost zvýšila jen o 200 μS oproti vodivosti zálivkové vody. Při použití hnojiva chudého na balast (např. 18-10-18) to znamená pro rostliny více živin než při nízkém obsahu čistých živin (např. 8-8-6)! Dbejte prosím na to, že dusík ve formě močoviny netvoří vodivost, ve formě amoniaku a nitrátu ano.

Míra: To je ale obecně k rostlinám, ale co orchideje? Třeba jsem četl v jedné publikaci, že chlapík máčel kůru v sudech s vodou několik dní a do té vody dával drcený dolomitický vápenec, protože čistá kůra je spíše kyselá. Obecně ale dávkování vápence v různorodých substrátech pro orchideje je docela problém, hlavně se moc neví kolik a orchidejáři neradi doporučují konkrétní dávky, i pěstitelé střevičníků mají ten svůj recept, třeba lžičku drobného štěrku na povrch k zasazené kytce a td., nebo Mgr. haager doporučuje k phalaenopsisům vápenaté hnojivo.
Nedávno jsem experimentoval s mletým dolomitem a některým begóniím např. ten vápenec vadí a to i 2g/l, což je ještě malá dávka, jiným nevadí ale rostou i v rašelinové směsi, achimenesy protestovaly flekatěním listů, při dvou gramech. Jo, a to prý v přírodě často rostou na vápencových skalách. Možná se dolomitický nehodí.
Spíš souhlasím s paphiovým přístupem správného hnojení, než sypání vápence do směsi. Jiná je to u zeleniny a ovoce.

Karlosi, to že kytka roste na vápencové skále neznamená automaticky, že je vápnomilná. To Vám potvrdí každý skalničkář. Např. většina rhododendronů pochází z vápencových hor, ale ve výležiskách, ve kterých rostou je vždy rašelinový - kyselý substrát. Vápník uvolněný z vápence se velice rychle spláchne do údolí a substrát ve vyšších polohách zůstane kyselý nebo max. neutrální.
K.

Taky pravda, Díky. Něco takového mi povídal i pěstitel tučnic, že i ty tzv. vápnomilné rostou v někdy prakticky kyselém mechu.....
Vycházel jsem ale z dávek běžně uváděných pro komerční zeminy a v odborné literatuře, dokonce jsem četl článek o achimenech od nějakých němců a ten dolomit tam měli taky. Pak jsem si udělal dvě varianty s a bez a divil jsem se. Dneska už si to potřebuju fakt ověřit.

Karlosi, nechci nikoho navádět na sypání vápence. To, co jsem napsal je z dostupných zdrojů Mendelovi univerzity a koresponduje to také s Paphiem. Píši o PH jako takovém, kdo co a jak používá je jeho věc. Samozřejmě hnojiva PH mění a to si musí každý odzkoušet sám v návaznosti na substráty, které používá. Proto nemá cenu radit, protože to co platí u mně nutně nemusí platit u Vás. Mně šlo spíš o to, upozornit na to, že symptomy mnohdy připomínají virozu a přitom tam žádná není. Jinak dávám foto PH metru, který měří světlo, PH, vlhkost a teplotu včetně ukázek PH různých substrátů, které používám.

pH metr nepoužívám, s výjimkou změření hnojiva které si někdy dělám sám (v práci). Ani zde netrvám na doporučeném pH 5,5. Důležité je aby hnojivo nebylo alkalické nebo příliš kyselé. Za mnohem důležitější hodnotu považuji vodivost. U silně zředěných roztoků organický substrát pH vyrovnává. Nižší pH vyžaduje D. phalaenopsis (substrát okyselíme např. bělomechem), vyšší některá Paphiopedila.

Míro, ten krásný článek jste psal Vy?

Kajmii, je to napsáno o příspěvek výš, že je to z MZLU. A aby to bylo ještě jasnější, tak jsem původní Mírův příspěvek ještě trochu vylepšil
Hezký den
Pavel

Tak se mi zdá, že každý orchidejář by měl pomalu začít studovat nějakou tu vysokou školu . Ne nadarmo se ale říká, že nejhloupější sedlák má ty nejlepší brambory a tak mnoha lidem na tomto fóru rostou orchideje perfektně i bez těchto odborných znalostí. Tím se nechci nikoho dotknout, ba naopak . Obdivuju všechny ty pěstitele, kteří ve většině případů (protože každý nemá k dispozici skleník) se podělí o vlastní byt se všemi těmi rostlinami a dokáží v něm vypěstovat desítky i stovky nádherných orchidejí. Vždyť tahle listová hysterie už začíná postrádat smysl normálního obyčejného koníčka a vyvolává u lidí fóbii z každého flíčku na listu. Začátečník aby se bál nějakou tu orchidej si pořídit s tím, že mu do roka a do dne zajde .

Ony většinou nezajdou, jen se to roznese. Nejvíce jsou napadány hybridní Phalaenopsis a Cymbidium- hysterie při nákupu se vyplatí.