forum.orchidej.cz

S těma cocochipsama bych to tak jednoduše neviděl. Hnědou vodu- to asi jód nebude. Spíše bych řekl jestli jim to na hromadách před dalším zpracováním v syrovém stavu nějak nehnije, nebo fermentuje? Představuji si hromady čerstvých slupek, které se na sluníčku paří bůhví jak dlouho. Chemicky bůhví co to obsahuje a co tam nastává za chemické reakce-nevím jestli to někdo zkoumal. Snadno to vyplavit si také nemyslím. Po namáčení, ždímání a opětovném proplachování z toho poteče stále ta rezavá voda i když asi méně rezavá. Že by se to ale dalo vypláchnout úplně si nemyslím.
Použil bych to pouze jako přídavek k něčemu nenáročnému či snadno pěstitelnému. Když už bych chtěl piniovku s něčím míchat tak spíše s agroperlitem, dřevěným uhlím a podobnými zcela bezproblémovými komponenty.

Ty nažloutlé listy na Tvých pafíčkách se objevují plošně, takže to musí být něčím co zasáhlo celou kulturu, což ale může být skoro vše. Od ledek přes substrát, zálivku, hnojení až po techniku pěstování. Zjistit příčinu nebude nijak lehké. Pokud zezelenají přes léto tak bych to viděl v těch ledkách. To P. armeniacum umělé světlo vůbec nedostává- jedině když rozsvítím v ložnici.

Hlavně jsou cocochipsy exotický matroš dovážený z tropů, tak proč na něm zakládat kulturu v Evropě, když to roste i v borovicové kůře že. Myslím že žádnej zázrak to není. Oni to třeba používaj Thajci, ale maj to v podstatě z místních zdrojů, kdežto k nám se to dováží z velké dálky.
Poslední dobu přestávám věřit i perlitu a pemze. Jsou to takové poměrně drahé komponenty a po 20ti letech pěstování kytek mám pocit, že je to dobré tak akorát na řízkování. Je to tak porézní, že to do sebe natahá různé ionty, sole z hnojiv a podle mě to může i dělat časem neplechu. Dřevěné uhlí to samé. Je fakt že když se zalévá opravdu měkkou vodou, problém by být neměl, ale člověk by si měl položit otázku. Potřebuje to skutečně ta kytka?

Karlos píše:Hlavně jsou cocochipsy exotický matroš dovážený z tropů, tak proč na něm zakládat kulturu v Evropě, když to roste i v borovicové kůře že. Myslím že žádnej zázrak to není. Oni to třeba používaj Thajci, ale maj to v podstatě z místních zdrojů, kdežto k nám se to dováží z velké dálky.
Poslední dobu přestávám věřit i perlitu a pemze. Jsou to takové poměrně drahé komponenty a po 20ti letech pěstování kytek mám pocit, že je to dobré tak akorát na řízkování. Je to tak porézní, že to do sebe natahá různé ionty, sole z hnojiv a podle mě to může i dělat časem neplechu. Dřevěné uhlí to samé. Je fakt že když se zalévá opravdu měkkou vodou, problém by být neměl, ale člověk by si měl položit otázku. Potřebuje to skutečně ta kytka?

s tím perlitem těžko říct kolik čeho je schopen jímat. Cca 35 let zpátky jsem v něm měl kaktusy,začínal jsem na směsi hrabanky a písku,pak čistá antuka a pak právě perlit.Ten mi seděl kvůli rychlosti vysýchání,ale zase je moc lehký a květináčky i s kaktusem někdy plavaly. Většinou nebyl u kytky dlouho,protože jsem na zimu vytahoval ze substrátu a dával zabalené do novin do sklepa a na jaro zase zasadil do nového. Kokos mi připadá ,že drží vodu déle než piniovka.

V čistém agroperlitu zakoření i takové druhy kaktusů, které jinak nelze zakořenit vůbec. Např. Mammillaria theresae v. albiflora. Jinak se dá pěstovat pouze roubovaná. Všechno co je porézní tak může natahnout soli. Musíme živiny i vodu používat pokud možno v takovém množství aby to rostlina zpracovala- to už jsme ale u dovednosti pěstování
To dřevěné uhlí ale myslím je pro kytky velmi dobré. Kdybych nebyl líný tak ho přidávám do všech substrátů a zvláště pak k choulostivým druhům. Má úžasné antibakteriální účinky a myslím, že každý substrát se jím může pouze vylepšit. Po nadrcení a prosetí na příslušnou frakci se ale musí zbavit prachu. Kdyby tu práci za mne někdo udělal tak ho přidávám do všeho

No právě že o tom uhlí se zmiňuje ve své publikaci o střevíčnících Phillip Cribb v tom smyslu, že "údajně" na sebe váže všecky možné sole, ale ve styku s kořeny potom škodí za tvorby zhnědlých špiček listů. Tuším tak nějak to tam bylo. Samo ne u čerstvého substrátu. Prý to uhlí je třeba i máčet a to klidně i tři týdny. Známý kdysi údajně měřil nějaké hodnoty u dřevěného uhlí a ten výluh byl dost zásaditý. No a je tu otázka: Poroste rostlina s uhlím lépe? Jsou jeho údajné antibakteriální vlastnosti tak zásadní, je-li ve stavu hrubé drti? Bude-li např. na stole půlka phalaenopsisů v kůře s uhlím a druhá v čisté kůře, bude výsledek s uhlím jakože statisticky průkazně lepší? Spíš si myslím že záleží na vzdušnosti, pH, obsahu živin, citu pro zálivku. Já totiž poslední dobu dost zjednodušuji směsi. Dříve jsem to hodně prožíval, pral písek, přidával perlit a teď zjišťuji, že pro spoustu rostlin je ne že dostačující, ale dokonce i lepší prostá směs krtincové drnovky s rašelinou. Spousta pokojovek v tom roste skvěle, drží to vodu, ale ne moc, má to přirozený obsah živin i nějakou tu mikroflóru. Třeba liliím v nádobách jsem dříve míchal písek s rašelinou a kolikrát mi ty cibule uhnily, nebo byly na podzim ubohé. Poslední dva roky zkouším směs borová hrabanka plus krtincová drnovka(úžasný matroš) 1:1 a se skvělými výsledky. Liliím je zřejmě jedno, že tam není všemi doporučovaný písek.
Perlit je ale na zakořeňování fakt super.

Je fakt, že o substrátech by se toho dalo napsat spousta. To uhlí myslím pouze jako příměs tak 10%. Jak se říká všeho s mírou.
Samozřejmě že žádné pokusy a statistiky jsem si nedělal ale když jsem ho někde u něčeho přimíchal tak kořeny tam byly většinou v pořádku. Možná to ale bylo částečně tou péčí a do jaké míry za to mohlo uhlí nevím. V současnosti nemám moc času ani na pokusy ani na to uhlí a tak se snažím substráty také zjednodušovat.
Po svých zkušenostech už věřím tomu co se říká nebo píše v knihách až když si to odzkouším a zjistím že to tak je .
Když o tom uhlí přemýšlím tak mi připadá, že je to dost podobný materiál jako perlit. Nasákavostí, strukturou, hmotností, sterilitou ap. Vyplavitelnost a vázání solí v něm bych řekl že musí být také podobné. Nevím tedy proč na zakořeňování je agroperlit požehnáním a uhlí (podle té knihy) zhoubou. Tomu že by to uhlí sole "přitahovalo" nějak nevěřím. Kdyby mi ho někdo připravil tak ho určitě přidávám
Přínos v substrátu vidím v jeho sterilitě a omezování výskytu škodlivých hub a plísní. Zbylé ohniště po táboráku jsem nikdy neviděl plesnivět ani v mokru po letech, zatímco jiné materiály ano. Jsou to ale pouze mé osobní domněnky

Koukám -už by to chtělo jiné vlákno

zaruba píše: Chemicky bůhví co to obsahuje a co tam nastává za chemické reakce-nevím jestli to někdo zkoumal.

Já znám a vyplavuju coco chips od r. 2007 není to nic těžkýho je ale třeba k měření výluhu konduktometr. Pro kontrolu výluhu . Další pro někoho asi nepotřebná věc.
Omlouvám se Miloši mě přijde že ještě netušíš co střevíce dokáží. Samozřejmě ti přeju zdar. No pan Klát mě říkal že žlutý listy nevadí. Brala bych zelenější to je jasný,obzvlášť když se zelená víc líbí.
Něco se zkoumalo nemůžu najít původní odkaz tak alespoň toto – nevím jak je to v současnosti. Třeba někdo bude vědět víc. Každopádně nemám v substrátu jen coco chips.
http://www.orchidclubofsouthaustraliainc.com/wp/wp-content/uploads/2014/11/use_of_coconut_husk_chips_for_potting_medium.pdf

Karlos píše: Potřebuje to skutečně ta kytka?

Původní myšlenka byla že coco chips vydrží delší dobu bez rozkladu(hlavně ve vyšší vlhkosti) -tedy delší dobu než borka. Borku jsem nikdy neměla nevím za jakou dobu se změní v hodně drobné části .Coco chips to neudělá. Měla jsem pafíčka nepřesazený i 4 roky(lepší přesadit za 3roky) v chipsu a piniovce. Občas tu byly fotky kořenů .Když jsem zrovna nepřehnala zálivku a to se stále učím ,při přesazení Paph jsem nepřišla ani o jeden kořen. A tak mě napadá letama už omšelá věta- proč měnit když to vychází. Jestli to kytka skutečně potřebuje to je zvláštní otázka no … mě to takto vyhovuje. Coco chips nikomu nepodsouvám, zázraky většinou nepřichází sami od sebe ale proč tenhle substrát hned odsoudit.

Haki: proč měnit když to vychází? Protože to může vycházet ještě líp! Kdo je se zkušenostmi hotový a může říct, už to umím?
Už jsem to tu někde psal, ale v balu 5 let nepřesazeného P. insigne byla kůra opravdu nerozložená, byla jen taková nasáklejší vodou, ale kořeny byly nádherný. Akurát to bylo pěstováno převážně venku, nebo v chladné místnosti, takže kdo ví, trvanlivost by asi klesla, někde v teplejším skleníku. Já si kůru připravuju sám, takže je prostá jemné frakce, či vločkového bordýlku, který se rozloží nejrychleji. Mě ten kokočips prostě nesedí. Vím že se v tom pěstovat dá, ale já holt dám raději na domácí zdroje, jakkoliv rašeliniště za barákem nemáme.

HAKI: Vůbec se neomlouvej, máš pravdu, já se zajímám o střevíce jen chvíli a okrajově- není to hlavní směr mého pěstování. Cocochipsy také neodsuzuji, jen mi nějak nesedly spíše vizuelně a chováním k vodě a tím výluhem. Ani jsem se nezamýšlel nad tím, že bych je propíral. V mé sbírce prostě místo nemají. Ti kterým vyhovují ať v nich klidně pěstují
Ten konduktometr chápu jako něco co měří tvrdost vody(obsah solí) ale problém může být také v tom, v jakém poměru jsou prvky zastoupeny či jestli to neobsahuje nějaké škodlivé látky. Na to už asi konduktometr nestačí.
Nemusím být ani pěstitel střevíců abych nesouhlasil s p. Klátem- že žluté listy nevadí. Čím žlutější list, tím méně je v něm chlorofilu a tím méně stavebních látek získaných fotosyntézou. Zjednodušeně řečeno všechny listy zelené 100%, všechny žluté 0%. Mezi tím bych řekl přímá úměra. Z toho pak vyplývá rychlost růstu, bohatost kvetení a celková kondice rostliny.
Budu upřímný. Snímek tvého střevícária mne tou žlutou barvou překvapil. Nebudu si hrát na chytrého a radit v čem je problém- protože to ani nevím, ale zdá se mi, že něco v té kultuře v nepořádku je. U p. Zimy jsem viděl hodně střevíců a všechno to bylo víceméně zelené.
Střevíce jsou podle mne rostliny, které vyžadují pravidelnou péči zejména v oblasti zálivky a pokud přeschnou tak je vše ztraceno. To mi moc nevyhovuje
Jinak ale myslím že rostou podobně jako ostatní orchideje a ani mi nepřipadá, že by byly obtížněji pěstovatelné než jiné rody. Vyžadují ale asi více péče v přepočtu na jednu rostlinu.

zaruba píše:HAKI: Vůbec se neomlouvej, máš pravdu, já se zajímám o střevíce jen chvíli a okrajově- není to hlavní směr mého pěstování. Cocochipsy také neodsuzuji, jen mi nějak nesedly spíše vizuelně a chováním k vodě a tím výluhem. Ani jsem se nezamýšlel nad tím, že bych je propíral. V mé sbírce prostě místo nemají. Ti kterým vyhovují ať v nich klidně pěstují
Ten konduktometr chápu jako něco co měří tvrdost vody(obsah solí) ale problém může být také v tom, v jakém poměru jsou prvky zastoupeny či jestli to neobsahuje nějaké škodlivé látky. Na to už asi konduktometr nestačí.
Nemusím být ani pěstitel střevíců abych nesouhlasil s p. Klátem- že žluté listy nevadí. Čím žlutější list, tím méně je v něm chlorofilu a tím méně stavebních látek získaných fotosyntézou. Zjednodušeně řečeno všechny listy zelené 100%, všechny žluté 0%. Mezi tím bych řekl přímá úměra. Z toho pak vyplývá rychlost růstu, bohatost kvetení a celková kondice rostliny.
Budu upřímný. Snímek tvého střevícária mne tou žlutou barvou překvapil. Nebudu si hrát na chytrého a radit v čem je problém- protože to ani nevím, ale zdá se mi, že něco v té kultuře v nepořádku je. U p. Zimy jsem viděl hodně střevíců a všechno to bylo víceméně zelené.
Střevíce jsou podle mne rostliny, které vyžadují pravidelnou péči zejména v oblasti zálivky a pokud přeschnou tak je vše ztraceno. To mi moc nevyhovuje
Jinak ale myslím že rostou podobně jako ostatní orchideje a ani mi nepřipadá, že by byly obtížněji pěstovatelné než jiné rody. Vyžadují ale asi více péče v přepočtu na jednu rostlinu.

Při nadbytku světla jsou listy více žluté například u katlejí nebo P. philippinense a takové rostliny více a ochotněji kvetou protože nevědí že s tím nesouhlasíte. Naopak sytě zelené listy mohou signalizovat přehnojení dusíkem a z toho plynoucí náchylnost k houbovým chorobám a hnilobě.