forum.orchidej.cz

Květ je moc pěkný už se těším že i moje Stanhopeje něco vytlačí ;Jak voní tahle?

Marion, velká gratulace !!! Mě ještě tahle nevykvetla, pořád je všechny obcházím, prohlížím ....

Haki,voní po vanilce,docela mě vůní připomíná kupovanou piškotovou bábovku apod. s trošičkou citronely,nevím jak to lépe popsat.Prostě vůně nádherná,mám provoněný celý skleník.

Marion, gratuluju, snad se taky někdy dočkám.

Je opravdu nádherná, moc gratuluju.

Tak jsem včera večer po pravidelné (ranní) nedělní zálivce procházel kytky, kontroloval nové výhony, stav, případné poškození a škůdce. Je to i čásek na přemýšlení. A tak jsem se najednou dostal na myšlenky okolo mých začátků a shánění rostlin. V tom mi vytanulo na mysli něco, co vlastně tehdy nebylo překvapující a dnes jsem na to již zapoměl. Je opravdu potřeba otrocky dodržovat knihami popisované pěstební podmínky? No do experimentů Petra Tureckého bych tedy nešel ale v jednom má pravdu. Rostliny za určitých podmínek mohou snést extrémní podmínky naší zimy. Ne ale mráz. V době, kdy jsem začínal a sháněl první rostliny po zahradnictvích, všiml jsem si, že nejhojnějšími zástupci v té době byl rod Stanhopea a to v druzích hernandezii, oculata a tigrina. Mnohdy byly rostliny v poloshnilých košících, kopnuté pod pěstebními stoly aby nepřekážely. Kupodivu to většinou byly velice košaté rostliny a pravidelně kvetoucí. Zahradníci je vyvěsili jedině, když měly na květ a potom hajdy zpět pod stoly. Proč o tom píši. Nejen, že byly hodně ve stínu ale hlavně byly na zemi a tam byla nejnižší teplota ve skleníku!!! A kolik mívaly skleníky? Okolo 5-6°C přes celou zimu, takže kolik asi bylo u té země? Nikdy jsem neviděl Stanhopeu na množárnách, kde se jedině držela teplota okolo 18-20°C. Při svých lovech jsem se setkal v těchto podmínkách i s rodem Vanda, Cattleya a Cymbidium. Tehdy tady toho více nebylo. Navíc je faktem, že v přírodě např v Mexiku je ve vyšších polohách ráno omrzlé auto a orchideje tam také rostou. Takže si myslím, že mimo rostlin z oblastí tichomořských ostrovů a této oblasti lze ostatní rostliny bezproblémově pěstovat v energeticky méně náročných podmínkách ale za přizpůsobení zálivky a světelných podmínek. Konec konců i Varáček v roce 1922 popisuje pěstování rodů Dendrobium, Epidendrum, Vanda, Odontoglossum a Paphiopedillum v podmínkách tehdejších zahradnictví a to úspěšně. Takže kde je tedy pravda? Proč se nechat omezovat zvyšujícími se cenami energií. Nelze vše dělat skokem ale faktem je, že tak nádherně vzrostlé a košaté Stanhopey jsem už potom nikde neviděl.

Míra píše: Kupodivu to většinou byly velice košaté rostliny a pravidelně kvetoucí.

A dole musela být i vyšší vlhkost , starý skleníky byly vždy zapuštěný do země.No mě by zajímalo jak na tom byly listy? Jestli byly flekatý .Určitě je i minimálně zalívali v zimě-hm zajímavý.

Právě, že byly perfektní. Ty trsy drželi pohromadě jen silou vůle a kořeny. Nikdo je nepřesazoval, nedodával živiny prostě nic. Jen to, co skáplo z pěstebáků. A pozor! Ne vždy byly skledíky zapuštěné, mnohdy měli 150-160cm podezdívky a pak teprve skla.

Tak se to postupně chystá ke květu. Jako první půjdou S.tigrina a S. tigrina var. rubra. Na tu se těším, pokvete poprvé.

Au au to bolííí -sakra to jste mě naštval soukromně bych řekla něco ostřejšího .Chlape máte tam dva stvoly. Hm.......já teda můžu zodpovědně říci že na mě čuměj zatím jen drátěný dna.Ale tigrina je krásná a já ji ještě nemám.