forum.orchidej.cz

Zdenka píše:Ano, je to tak. Těsně před zálivkou.

Já bych právě potřeboval, jak je to s nahnojenou vodou, jestli jde skladovat a jakou má výdrž. Jelikož na namáčení bych používal vodu opakovaně. Nebo ji nebudu hnojit vůbec, jak uváděl Paphio.

martinmartin píše:

Zdenka píše:Ano, je to tak. Těsně před zálivkou.

Já bych právě potřeboval, jak je to s nahnojenou vodou, jestli jde skladovat a jakou má výdrž. Jelikož na namáčení bych používal vodu opakovaně. Nebo ji nebudu hnojit vůbec, jak uváděl Paphio.

Odpovídal jsem z mobilu a tak jsem to dost odbyl. Tedy podrobněji: Občas čteme blábol, že „hladová“ demineralizovaná voda škodí a vyluhuje z rostlin živiny. Podívejte se na moji Nepenthes ,Gaya´, která dostává vodu jen 1 µS. Občas si něco uloví nebo dostane nějakou ňamku, šqora či moučného červa a to jí úplně stačí. Navíc, při „hladovém“ substrátu jí nevadí nízká vzdušná vlhkost v bytě. Podobně reagují i orchideje. Rostliny v době klidu, když nerostou, nepotřebují žádné živiny. Když jim občas dáme jen čistou vodu, tolik nevysychají. Jistě, voda 50 µ S nepůsobí zasolení a tak je také použitelná. Občas se doporučuje „řezat“ RO vodu vodovodní. Myslím, že to není nutné, občasné přihnojení v době vegetace a/nebo úprava vody na 50 µ postačí. U některých rostlin je tu ještě otázka dostatečného zásobení vápníkem, to řeší navržené zařízení (foto bylo zde download/file.php?id=27798&mode=view) a/nebo rozmíchání lžičky jemně mletého dolomitického vápence v zásobní vodě.
Zařízení RO je třeba vybavit proplachovacím ventilem, který není u všech kompletů bez objednání zapojen. Ten prodlužuje trvanlivost membrány. Mě a HAKI vydržela asi 5 let.
Opakované namáčení v jedné a té samé vodě způsobilo v jedné sbírce roznesení viróz na téměř všechny rostliny. Někdy to může trvat pár let, než se to projeví. No, komu není rady, není pomoci.
Omezení biologie v zásobní vodě lze provézt přidáním peroxidu vodíku, řek bych, tak 1ml 30% na soudek by stačilo. Před použitím je možné přidat trošku roztoku manganistanu, po zamíchání se zbytky peroxidu rozloží za pár minut a zničí se i většina mikroorganismů. To bych dělal ale spíš u dešťovky, kde je kontaminace organikou větší. Ale většina pěstitelů to nedělá a nic se neděje.

Paphio píše:

martinmartin píše:

Zdenka píše:Ano, je to tak. Těsně před zálivkou.

Já bych právě potřeboval, jak je to s nahnojenou vodou, jestli jde skladovat a jakou má výdrž. Jelikož na namáčení bych používal vodu opakovaně. Nebo ji nebudu hnojit vůbec, jak uváděl Paphio.

Odpovídal jsem z mobilu a tak jsem to dost odbyl. Tedy podrobněji: Občas čteme blábol, že „hladová“ demineralizovaná voda škodí a vyluhuje z rostlin živiny. Podívejte se na moji Nepenthes ,Gaya´, která dostává vodu jen 1 µS. Občas si něco uloví nebo dostane nějakou ňamku, šqora či moučného červa a to jí úplně stačí. Navíc, při „hladovém“ substrátu jí nevadí nízká vzdušná vlhkost v bytě. Podobně reagují i orchideje. Rostliny v době klidu, když nerostou, nepotřebují žádné živiny. Když jim občas dáme jen čistou vodu, tolik nevysychají. Jistě, voda 50 µ S nepůsobí zasolení a tak je také použitelná. Občas se doporučuje „řezat“ RO vodu vodovodní. Myslím, že to není nutné, občasné přihnojení v době vegetace a/nebo úprava vody na 50 µ postačí. U některých rostlin je tu ještě otázka dostatečného zásobení vápníkem, to řeší navržené zařízení (foto bylo zde download/file.php?id=27798&mode=view) a/nebo rozmíchání lžičky jemně mletého dolomitického vápence v zásobní vodě.
Zařízení RO je třeba vybavit proplachovacím ventilem, který není u všech kompletů bez objednání zapojen. Ten prodlužuje trvanlivost membrány. Mě a HAKI vydržela asi 5 let.
Opakované namáčení v jedné a té samé vodě způsobilo v jedné sbírce roznesení viróz na téměř všechny rostliny. Někdy to může trvat pár let, než se to projeví. No, komu není rady, není pomoci.
Omezení biologie v zásobní vodě lze provézt přidáním peroxidu vodíku, řek bych, tak 1ml 30% na soudek by stačilo. Před použitím je možné přidat trošku roztoku manganistanu, po zamíchání se zbytky peroxidu rozloží za pár minut a zničí se i většina mikroorganismů. To bych dělal ale spíš u dešťovky, kde je kontaminace organikou větší. Ale většina pěstitelů to nedělá a nic se neděje.

Děkuji za objasnění. Tudíž do demi vody nebudu přidávat vůbec nic, jen občas přidám do zálivkové "béčko" to by nemělo ničemu uškodit. Proplachový ventil mám. Ještě se zeptám, těch 30ml na soudek je myšleno cca kolik litrů (soudek)?

K tomu roznesení viroz. Ja rozumím tomu riziku, jen nevím jak jinak by se dalo namáčet x rostlin a každá v jiné vodě? Tomuhle se asi moc zabránit nedá nebo se pletu?

Děkuji za objasnění. Tudíž do demi vody nebudu přidávat vůbec nic, jen občas přidám do zálivkové "béčko" to by nemělo ničemu uškodit. Proplachový ventil mám. Ještě se zeptám, těch 30ml na soudek je myšleno cca kolik litrů (soudek)?1ml 30%peroxidu teda trošku tam cvrnknout, 30 ml by bylo zbytečně moc, i když by se asi nic nestalo.

Paphio píše:Děkuji za objasnění. Tudíž do demi vody nebudu přidávat vůbec nic, jen občas přidám do zálivkové "béčko" to by nemělo ničemu uškodit. Proplachový ventil mám. Ještě se zeptám, těch 30ml na soudek je myšleno cca kolik litrů (soudek)?1ml 30%peroxidu teda trošku tam cvrnknout, 30 ml by bylo zbytečně moc, i když by se asi nic nestalo.

Takže třeba na 80l sud 1ml 30% peroxidu? Tohle by mělo tedy vodu tak nějak vydezinfikovat, jestli to chápu správně? Ale je tady ještě jeden problém tuhle dezinfekci bych měl udělat po každé rostlině nebo po každém cyklu namáčení x rostlin nebo jak často, aby nebyla voda přenašečem viroz?

Na delší uskladnění trrochu peroxidu, nemusí se to nějak odměřovat. Nenapsal jsem, že to je nějaká desinfekce po namáčení rostlin nebo před, něco takového neexistuje.

Paphio píše:Na delší uskladnění trrochu peroxidu, nemusí se to nějak odměřovat. Nenapsal jsem, že to je nějaká desinfekce po namáčení rostlin nebo před, něco takového neexistuje.

dobře děkuji. Ještě teda k tomu namáčení více rostlin v jedné vodě. Jde nějak zamezit přenosu případných viroz či bakterialních infekcí mezi rostlinami, které se namáčí v jedné vodě? Nebo jestli máte nějakou zkušenost, jak minimalizovat toto riziko? Mít na každou rostlinu jednu nádobu na namáčení je pro mě nemožné.

Martin: proč vlastně namáčet?

Karlos píše:Martin: proč vlastně namáčet?

Je nějaké jiné řešení pro Vandy, Ascocenda, Rhynchostylis atd?

Rozprašovač?