cosi s listama

[HAKI]

Jednu odpověd už jsme dostali - od Líby ale je tam sluvko "pravděpodobně" spojila jsem se stejným Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Ruzyni. Ani jsem jejich odpoved sem nepsala -tak ji teď napíšu pro vysvětlení věci. Je to tak oni dostanou od Ministerstva zemedelstvi nejakou dotaci, ale týka se to dotazu u nichž nemusí!!! dělat laboratorni rozbory.Takže posuzují pohledem a svýmy zkušenostmy.Sami dodávají -nejistý odhad . Tím je řečeno vše-tudy cesta nevede.

Poslala jsem proto vzorky do laboratoře na diagnostiku a ejhle- bakterioza. Zde cast odpovede: "Na zaklade vzorku i na zaklade Vaseho popisu Vam pravdepodobne vetsinu priznaku zpusobuje bakterie z rodu Acidovorax. Je to prilezitostny patogen. Obrana proti nemu je obtizna. Nejvhodnejsi by bylo, aby jste ostrihala listy s temi drobnymi skvrnami (ktere se pak slevaji do zlute plochy) a ostatni casti rostlin bez priznaku postrikala nejakym mednatym pripravkem (napr. pripravek Kuprikol 50, Champion 50 WP). Bakterie z rodu Acidovorax se vyskytuji zvlaste pokud dochazi k zalevani rostlin na listy."

Tak mám odpověd z toho výzkumáku:

To je odpověď z Havlíčkova Brodu V tvé odpovědi je stená pochybnost ve slově "zřejmě" já se zeptám ptala jsi se přímo jestli dělají v malém nějaké laboratorní rozbory a za kolik kč? No asi je to ještě neznámá věc ve vývinu a proto bude drahá.Ale jestli má člověk vyházet vše co se mu zdánlivě jeví jak "bakterioza" tak to chci vědět na 100% .A posouzení pohledem no hm.....já tomu nevěřím a nakonec i z výzkumáku to je taková nejasná odpověd nemohou bez rozboru posoudit na 100%.

[kajmii]

Diagnostiku orchidejí v Havlíčkově Brodě neprovádějí.

[drroman]

i když jsem psal o opadaném listí na dendrophalu jinde se to neobjevilo a pahlíza zůstala jen je to holý klacek.Nikde jinde takové fleky nemám,ale na oncidku a pár hybridech Degamoara,Miltassia,Colmanara,Vuylstekeara byly drobné hnědé flíčky na listech jako bych to střikl přez sítko,tak jsem zkusmo těch pár rostlin střikl preventivně Kuprikolem(cca1/3z 10g sáčku na 1,5lvody) -snad to nebylo to poslední-jedna kvete a jedna vykvete brzo

[radzak]

Napadlo mě jestli ty marketové kytky nestříkají nějakými svinstvy, aby byly náchylnější k chorobám. Přece jen kšeft je kšeft. Podle příspěvků se to týká především jich. Na ostatní rostliny v dobré kondici se mi zdá, že to nejde. U mně to chytily některé hybridní katleje, které před třemi lety pomlátily kroupy a tím pádem byly dost oslabené.

[drroman]

cožpak o to,ale já nemám ani jeden z těch hybridů,měně jak 1,5roku -jinak bych tomu i věřil a hybridní phaly jsem až na 2 vyjímky ani nezkoušel nezachraňovat když vyhnil růstový list.

[tommy]

Napadlo mě jestli ty marketové kytky nestříkají nějakými svinstvy, aby byly náchylnější k chorobám.

To asi ne, spíš jsou ty kytky vyhnané tak rychle a pod neustálou clonou ochranných postřiků, že v té "džungli" na našich parapetech a v amatérských sklenících rychle padnou za vlast, nepřipravené na normální život. Asi jako kdyby člověk vypustil do lesa hejno slepic z velkochovu - taky by to nerozchodily.

No asi je to ještě neznámá věc ve vývinu a proto bude drahá.

Nemyslím si, že by to bylo něco úplně nového - jestli tedy HAKI myslí nový organismus, který se dřív na orchidejích nevyskytoval. Spíš jde o to, že bramborářský výzkumák má přesné postupy pro detekci patogenů na bramborách a na tohle prostě nejsou zařízení, patogeny orchidejí budou prostě odlišné od patogenů brambor. Celkem málo těchhle parazitů je nespecializovaných, roste na čemkoli - pravděpodobnější je varianta, že počet možných hostitelů určité bakterie nebo houby je omezený, každý druh neřáda má svůj vlastní nosič.
T.

[HAKI]

Já jsem spíš myslela , že je ve vývinu ta možnost.Zdá se mi že to není ještě běžné. Moje představa-prostě pošlu do výzkumáku zasaženou kytku. Dostanu informaci co to přesně je a co na to použít aby to vedlo ke smrti neřáda.Za třeba 1 tisícku. No tak jsem naivní no.Ale stejně věci které se nám dnes zdají normální byly normální před 3,6,10lety?Přiznávám ,že ted zrovna moje uvaha je k ničemu.

[tommy]

Neřekl bych, že jsi naivní. Ale oni to prostě jednoduše zjistit nemohou, a není to otázka toho, že by nechtěli - mají zavedené postupy a ty tady nemusí stačit. Třeba u těch dvou karanténních sajrajtů, které jsem uváděl ve vedlejším vlákně - mají namíchanou určitou půdu, dají na ní stěr z bramborové hlízy, něco vyroste = hlíza byla nakažená tím a tím; nevyroste nic = vzorek byl zdravý, bez hledané bakterie.
V tomhle případě se musí postupovat jinak: stěr z kytky (nebo kus listu, to nevím) se dá na nějakou základní bakteriologickou půdu. Vyroste tam třeba padesát kolonií a podle jejich vzhledu se dá říct, že je to třeba 12 různých bakterií. Ty se rozočkují samostatně na misky (12 různých misek) a pěstuje se to dál, pod mikrákem a asi biochemickými testy se výzkumník snaží zjistit, o jaké druhy se jedná (něco se dá poznat už ze vzhledu kolonií, myslím, že už tu někde byla zmínka o krásně červených koloniích bakterie Serratia martescens). Pokud mezi těmi dvanácti bude jeden, dva tři druhy, které jsou známé tím, že vyvolávají příznaky, kvůli kterým se celá tahle výše popsaná taškařice odehrála, fajn, jsme u konce, víme co to je a většinou i co s tím. Pokud ani o jednom z těch dvanácti není známo, že dělá ty příznaky na orchidejích, je potřeba vzít zdravé orchideje a naočkovat to na ně - nejdřív jednotlivě. Pokud jedna z těch zkoušek skončí "žádanými" příznaky, zase může být konec s hledáním. Nebo taky ne, třeba choroba vznikne při spolupůsobení dvou nebo tří druhů bakterií z toho koktejlu - jeden dílo načne a další to "dorazí". To je hraní na týdny a asi i dost drahé.
Tohle prostě není pro bramboráře, ti jsou specializovaní na něco jiného. Podle mne nejjednoduší řešení je dohodnout se s někým, kdo problematiku dobře zná (myslím u orchidejí), vzít kytku a dojet za ním.
T.

[HAKI]

Děkuju za vysvětlení .Jasný no to je spíš program na roky a zaměstnalo by to celý výzkumák.

[radzak]

Napadlo mě jestli ty marketové kytky nestříkají nějakými svinstvy, aby byly náchylnější k chorobám.

To asi ne, spíš jsou ty kytky vyhnané tak rychle a pod neustálou clonou ochranných postřiků, že v té "džungli" na našich parapetech a v amatérských sklenících rychle padnou za vlast, nepřipravené na normální život. Asi jako kdyby člověk vypustil do lesa hejno slepic z velkochovu - taky by to nerozchodily.

Jo, to má logiku. Výsledek je ale stejný a kšefty se hýbou.