Coelogyne pandurata

[HAKI]

To byly chycené jen zadní pahlízy?

Nebyla to uplně zadní pahlíza, to mě i překvapilo - foto z červenec 2010(je mizerná no kdo by to fotil) ale je tam vidět že pahlízka už je flekatá jede nový výhon.Listy odstraněny.Je ještě ve starší světlé misce. Pak jsem ji přesadila do toho černého.Foto srpen2010-pahlízka je ještě víc flekatá .Na fotce je špatně vidět že listy jsou některý flekatý, i tenkrát vedlejší Stanhopea(Coelogyne p.v zz je jen pro foto)Tu černou misku (stejně vysoká jak ta světlá)jsem pak ještě proděravěla dokola, zdálo se mě že to blbě vysychá .Ale to už tam ten malér byl. Osobně si myslím že kytka ještě není uplně v pořádku.
No Míra má neskutečné spojení z přírodou já mu věřím že to takto je jak popisuje .Já jako člověk z města spoustu věcí nevidím.

Já všechny Coelogyne včetně teplomilných pěstuju chladněji a ve stínu.

Tajímalo by mě toto-jaké nejnižší teploty dosahujete? Máte rostliny asi jen na kůře .Máte tak i panduratu.

[radzak]

Panduratu nemám, ale mayerianu ano. Ta má dost podobné nároky. Všechny Coelogyne vyvázané nemám a uvažuji, že ty robustnější také nahrnkuji. Lépe se s nimi manipuluje. A navíc dost chlastaj a udržet pěkně napnuté pahlízy dá dost práce. Chladnější druhy mám v minimálních teplotách kolem 12 a ty teplejší kolem 15.

[Míra]

Já ty teplejší jako je pandurata, meyeriana, Burfordiense, dayana a další držím v nejnižších teplotách 17°C a to v zimě a v noci. Nikdy nerosím a mám tam velké ventilátory, které nenechávají stagnovat vzduch. Ještě jsem přemýšlel, zda jsem to nezatáhl s nakupovanými rostlinami ale tuto myšlenku jsem rychle opustil, protože jinak by to nebylo venku a za druhé, jak je vidět podle reakcí na fóru v různých příspěvcích je to v celé republice. Je zajímavé, že tmavé skvrny se objevovaly i dříve ale nebylo to nikdy tak agresívní a klasické měďnaté prostředky to vždy eliminovaly. Nyní je to prostě něco nového. Prostě experimentuji dál a to nejen s postřiky. Ten, kdo tvrdí, že to nemá a přitom nědělá prevenci není vyloučen z toho, že to dříve nebo později sám zažije. Ono je hezké všchno ihned zahodit a spálit ale člověk by přišel mnohdy o vzácné rostliny a navíc není to řešení. Řešení je přijít na to co s tím dělat. Vloni jsem to na zahradě velice dobře eliminoval svým vlastním postřikem a letos to chci prostě zkusit i na orchideje. Uvidíme. Snad to vyjde a bude zase pohoda. Pokud se to totiž nezastaví do zimy, je to problém, který pak může v době kdy nelze větrat, rozrůst do větších rozměrů a tím i ztrát.

[HAKI]

Já mám panduratu zavěšenou v půlce okna nad těch 15°C v zimě musím taky mít. Jinak -dnes mám vhodný den tak ještě jedna pahlízka padla.Uvidím co to udělá dál.Jo při tom odstraňování bacha na další přenos rukama.
Tato druhá byla zadnější pahlíza.No nedá se nic dělat.

A navíc dost chlastaj a udržet pěkně napnuté pahlízy dá dost práce.

To vysušení pahlíz znám-když se to zachytí včas pahlízky se i napnou. Přiznávám jednou jsem tu hranici překročila a už se to zpět moc nevrátilo. Je to vidět i na fotkách.No je to vše o citu a člověk se postupně naučí.

[HAKI]

Jinak tohle vše kolem dokola co tu bylo napsáno je teda sakra dost drsný. Ale je to zřejmě tu a co ted s tím .Taky se mě nechce vše vyházet a taky budu zkoušet .

[radzak]

Souhlasím s HAKI. Není to vůbec zálivkou ani změnami teplot. Něco nového se dějě v přírodě. Asi ty postřiky a vše ostatní co lidé používají má za následek vznik rezistentních klonů bakterií, hnilob a kdoví čeho ještě. Tyto problémy jsou opakující se. Také jsem je nikdy neměl a to od roku 1980. Rostliny pěstuji stále stejně, ve stejných podmínkách. Mně se to objevilo přede dvěma lety a také během léta. Oni ty dva poslední roky jsou na počasí nenormální a hlavně byly velice příznivé na hniloby a plísně. Stálé střídání vlhka a tepla není nic dobrého. Vloni to byl zase extrém, kdy do konce července stále pršelo ale při teplech a potom zase vedra bez kapky vody. Pozoroval jsem podobné věci i na rostlinách na zahradě a věřím, že to prostě vzduchem přešlo přes větračky do skleníku. Přesně tak byly zasažené některé rostliny na skalce a pozoruji totéž na listech některých jiných rostlin je to nejdříve pár skvrn a potom slévání do žlutých míst a opad listů. Připomíná mi to počátky 80tých let, kdy jsme také nevěděli co je bramborová plíseň nebo okurková. Odněkud to přišlo vzduchem a už to tu bohužel zůstalo. Jediná šance je preventivní boj a posílení imunitního systému rostliny tím, že se provokuje aby látky vytvořila a tím se stala proti napadení odolnější. Je to to samé jako preventivní očkování. Hlavně veškeré napadené části rostliny ihned odstranit. Je také možnost, že to přenášejí škůdci.

Na přírodu bych to nesváděl. Spíš se přikláním k těm rezistentním kmenům. Známému se před pár lety přemnožila ve skleníku celkem běžná bakterie, které se nemohl žádným způsobem zbavit. Tak přišel téměř o celou sbírku orchidejí a tillandsií.

[Katka]

Míro a Haki díky. Já už jsem si připadala jako mamlas. do letošní zimy jsem měla krásné zdravé kytky a přes letošek bylo asi opravdu nějaké extrémně blbé počasí, ačkoliv měly kytky spíš úměrně menšímu světlu i chladno a spíš jsem je celou zimu sušila, pouštěla ventilátory, když se z venku nedalo větrat, tak mi stejně některé z nich chytly nějakou houbu nebo bakteriosu, zflekatěly, ačkoliv jsem se to snažila podchytit stříbrem a previcurem, stejně dostaly některé strašně na frak.

[apolenka]

Dneska rozvila Coel. pandurata první ze čtyř poupat

[radzak]

Ta je dokonalá.

[apolenka]

Ta je dokonalá.

díky, taky se na ní nemůžu vynadívat , jsem zvědavá jak dlouho jí květy vydrží a taky kdy začne vonět