Nevím, nemám zkušenost. Korek dost odpuzuje vodu a tak snad přimíchat do dolní části substrátu. Použít se dá ledacos. Když máte vychytanou kvalitu vody, kytky prý rostou i na starých ponožkách. Půlené či čtvrcené korkové špunty (po nahřátí v páře jdou krájet s menším nebezpečím úrazu) používám na dno nádob s kusy dřev. uhlí a polystyrenem, u papučí navíc s kusy dolomitu a pemzy.martinmartin píše:Když jste nakousl korek, tak bych měl otázku. Dá se použít místo piniovky kousky korkové kůry? Ještě existuje korková drť různé frakce. Přemýšlím, že bych v tom něco vyzkoušel pěstovat, ale zatím nevím s čím to vhodně namíchat.Paphio píše:Cocočipsy se neosvědčily u Paphiopedil, jak je psáno. To je tím, že moc drží vodu a pak není nejspíš problém houba, ale následné anaerobní (hnilobné) bakterie když se houba moc "zahustila". Lepší je kokosové vlákno, které je vzdušné a do dolní části substrátu se hodí s dřevěným uhlím, korkem a polystyrenem. Je ovšem drahé a těžko ve větším dostupné. Obecně jemnější a více nasáklivé součásti substrátu lze použít do horních vrstev.Karlos píše:Viděl jsem že zvláštní houbě podléhají cocochipsy. Ty jsou k tomu háklivé, pokud tam ta houba je. Doslova to ten chips proleze skrz naskrz a substrát pak i blbě přijímá vodu. U klasické kůry to problém opravdu nebývá a už vůbec ne na parapetu.
Zálivka je tedy samozřejmě základ, volba vhodné velikost květníku také. Kdo chce s houbami zatočit, ať použije zmíněný previcour, Ortivu, Ridomil. Je to ale zbytečné.
Prevence proti plesnivění substrátu
- Paphio
- Příspěvky: 2884
- Registrován: pon 13. črc 2009 11:10:58
- Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
-
Karlos
- Příspěvky: 1576
- Registrován: stř 08. říj 2008 13:37:10
- Bydliště: Zděchov
- Kontaktovat uživatele:
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Korek drcený bohužel doporučit nemohu, jakkoliv ho použít lze, nejlépe s nějakými dalšími komponentami, ale je to zbytečně drahé a nejsou v tom lepší výsledky než v borovici. Paphio trefně poznamenal, že nedrží vodu. Na cocochipsy bych se vykašlal, z výše popsaných důvodů. V zahraničí používají douglaskovou kůru. V hobby-marketech bývá k dostání pod názvem Repti bark. Pro dospělé katleje je to příliš jemná frakce, ale pro většinu běžných druhů asi v pohodě. Já si stříhám kusy borovice lesní zahradnickými nůžkami. Je to pracné, ale parapetář té kůry zas tak moc nepotřebuje. Na povrch většinou přidávám vápencové kamínky. Pak v tom jdou skvěle i phaly. Kyselejší typy kůr lze upravovat máčením ve vodě s drceným dolomitem, nebo i vychytanějšími metodami, které ovládají Paphio a Mácha.
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Korek je naprosto perfektní ale zrádný. V něm jdou nejlépe Dendrobia. Používám korek, který mám v pytlích ještě od komoušů, kdy se v Obnově vyráběly korkové spodky bot a museli se obrušovat. Vznikl jemný korek o velikosti zrn od 1 do dvou milimetrů. Stačí do něj troška rašeliny a hlavně dřevěné uhlí. Po přesazení zalít a nechat zcela vyschnout . Vždy zalít ne namočit až když je substrát zcela suchý. Pak to koření jako blázen. Pokud se zalije dříve, tak se korek parádně nasákne a všechno shnije.martinmartin píše:Když jste nakousl korek, tak bych měl otázku. Dá se použít místo piniovky kousky korkové kůry? Ještě existuje korková drť různé frakce. Přemýšlím, že bych v tom něco vyzkoušel pěstovat, ale zatím nevím s čím to vhodně namíchat.Paphio píše:Cocočipsy se neosvědčily u Paphiopedil, jak je psáno. To je tím, že moc drží vodu a pak není nejspíš problém houba, ale následné anaerobní (hnilobné) bakterie když se houba moc "zahustila". Lepší je kokosové vlákno, které je vzdušné a do dolní části substrátu se hodí s dřevěným uhlím, korkem a polystyrenem. Je ovšem drahé a těžko ve větším dostupné. Obecně jemnější a více nasáklivé součásti substrátu lze použít do horních vrstev.Karlos píše:Viděl jsem že zvláštní houbě podléhají cocochipsy. Ty jsou k tomu háklivé, pokud tam ta houba je. Doslova to ten chips proleze skrz naskrz a substrát pak i blbě přijímá vodu. U klasické kůry to problém opravdu nebývá a už vůbec ne na parapetu.
Zálivka je tedy samozřejmě základ, volba vhodné velikost květníku také. Kdo chce s houbami zatočit, ať použije zmíněný previcour, Ortivu, Ridomil. Je to ale zbytečné.
-
martinmartin
- Příspěvky: 142
- Registrován: stř 30. zář 2020 21:32:13
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Přemýšlím, že bych do korkové drti zasadil nějakou Lycaste co zde mám, která mně neroste nějak převratně v ničem co jsem zkoušel. Co vy na to Miro? Má to šanci na úspěch?
-
milankucera9
- Příspěvky: 92
- Registrován: pon 21. lis 2016 20:32:14
- Bydliště: Lupenice
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Když jsem si pořídil konduktometr na zjištění rozpuštěných vápenných solí v zálivkové vodě,tak jsem si změřil 24hodinový výluh z coco chipsů,které jsem dříve používal do substrátu pro Paphiopedila. První voda byla zrzavá jak rok stará voda v plechového sudu a hodnota byla více než 2000 uS. Konduktometr se málem zasekl. Použil jsem dešťovou vodu s hodnotou 30uS. Jen tak pro zkoušku jsem si namočil prst a olízl ho. Voda byla slaná a štiplavě kyselá. Vodu jsem slil,propláchl cocochipsy dešťovou vodou a nechal na sluníčku vyschnout. Po vyschnutí jsem je opět namočil v dešťové vodě na 24 hodin a pak změřil. Hodnota klesla asi na polovičku. Tak že znova zcedit,propláchnout,uschnout a zase zalít dešťovkou. Musel jsem to opakovat celkem šestkrát,aby výluh z cocochipsů klesl v hodnotě na nějakých 50uS. Ty jsem použil do substrátu,ale už jsem od nich ustoupil. Vážou moc vodu,zhutňují substrát a celkem rychle se v substrátu rozkládají. Stále hovořím o substrátu pro Paphiopedia. Hledal jsem nějaké články,proč cocochipsy obsahují tolik solí,když kokosy rostou na stromech a našel jsme zajímavé informace. Kokosové ořechy se dost často sbírají z mořského pobřeží a tím pádem jsou silně nasáklé mořskou slanou vodou. Tím pádem je záhada vysvětlena a kdo chce používat cocochipsy do substrátu,tak by je měl pořádně několikrát vylouhovat v čisté dešťové vodě,nejlépe ze střechy pokryté plechem,nebo klasickou pálenou taškou. Betonová i eternitová krytina uvolňuje do dešťové vody nemalé množství vápna které obsahuje. Toť můj poznatek.
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Tak to nevím. Lycaste pěstuji v kůrových substrátech a to dost hrubých stejně jako Angulokaste a pod.martinmartin píše:Přemýšlím, že bych do korkové drti zasadil nějakou Lycaste co zde mám, která mně neroste nějak převratně v ničem co jsem zkoušel. Co vy na to Miro? Má to šanci na úspěch?
-
martinmartin
- Příspěvky: 142
- Registrován: stř 30. zář 2020 21:32:13
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Zkusím onu nerostoucí Lycaste zasadit do korkové kůry a nějaké Dendrobium do korkové drti. Za vyzkoušení nic nedám.Míra píše:Tak to nevím. Lycaste pěstuji v kůrových substrátech a to dost hrubých stejně jako Angulokaste a pod.martinmartin píše:Přemýšlím, že bych do korkové drti zasadil nějakou Lycaste co zde mám, která mně neroste nějak převratně v ničem co jsem zkoušel. Co vy na to Miro? Má to šanci na úspěch?
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Ale jak říkám, pozor na vodu.
-
Karlos
- Příspěvky: 1576
- Registrován: stř 08. říj 2008 13:37:10
- Bydliště: Zděchov
- Kontaktovat uživatele:
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Martin: Co tím chcete vyzkoušet? Ono to v tom asi nějak poroste, jak by každý předpokládal. V drceném polystyrenu to také nějak poroste. Zázraky nečekejte. Je to trvanlivé to ano, ale zároveň se to chová hodně inertně a hydrofobně. Osobně preferuji materiály místní, to co si mohu kdykoliv naloupat, nastříhat v okolí, ne nějakou dováženou exotiku, jakkoliv špunty jsou odpadem.
- Paphio
- Příspěvky: 2884
- Registrován: pon 13. črc 2009 11:10:58
- Bydliště: Hradec Králové
- Kontaktovat uživatele:
Re: Prevence proti plesnivění substrátu
Nedávno mi náš společný známý sděloval svou špatnou zkušenost s kokočipsy u papučí. Ono mám podezření, že to není jen z ořechů, ale i servaná a drcená kůra z palem. V každém případě jsou lepší substráty a nestojí to za to, pracně to louhovat. Jíná je s kokosovými vlákny, prodávanými ve zverimexech. Pro jistotu jsem je také naložil do demi, ale mělo to vodivosti jen kolem stovky. Záleží i zde na původu.milankucera9 píše:Když jsem si pořídil konduktometr na zjištění rozpuštěných vápenných solí v zálivkové vodě,tak jsem si změřil 24hodinový výluh z coco chipsů,které jsem dříve používal do substrátu pro Paphiopedila. První voda byla zrzavá jak rok stará voda v plechového sudu a hodnota byla více než 2000 uS. Konduktometr se málem zasekl. Použil jsem dešťovou vodu s hodnotou 30uS. Jen tak pro zkoušku jsem si namočil prst a olízl ho. Voda byla slaná a štiplavě kyselá. Vodu jsem slil,propláchl cocochipsy dešťovou vodou a nechal na sluníčku vyschnout. Po vyschnutí jsem je opět namočil v dešťové vodě na 24 hodin a pak změřil. Hodnota klesla asi na polovičku. Tak že znova zcedit,propláchnout,uschnout a zase zalít dešťovkou. Musel jsem to opakovat celkem šestkrát,aby výluh z cocochipsů klesl v hodnotě na nějakých 50uS. Ty jsem použil do substrátu,ale už jsem od nich ustoupil. Vážou moc vodu,zhutňují substrát a celkem rychle se v substrátu rozkládají. Stále hovořím o substrátu pro Paphiopedia. Hledal jsem nějaké články,proč cocochipsy obsahují tolik solí,když kokosy rostou na stromech a našel jsme zajímavé informace. Kokosové ořechy se dost často sbírají z mořského pobřeží a tím pádem jsou silně nasáklé mořskou slanou vodou. Tím pádem je záhada vysvětlena a kdo chce používat cocochipsy do substrátu,tak by je měl pořádně několikrát vylouhovat v čisté dešťové vodě,nejlépe ze střechy pokryté plechem,nebo klasickou pálenou taškou. Betonová i eternitová krytina uvolňuje do dešťové vody nemalé množství vápna které obsahuje. Toť můj poznatek.