Osvětlení vitríny

[EvaJ]

to Věra - je to podle druhu, ale i podle skutečného svitu jak do východního, tak do západního okna. nejvíce světla chtějí Cattleye, takže na to okno, kde je v kterou roční dobu nejvíce světla, Paphiopedilum přímé slunce nechce, ale pokud máte teplomilné, tak do řady za Cattleye, které je trochu přistíní.Jinak temperovaná na západní okno a v srpnu ven (do stínu a pod stříšku). Phaly úpal taky nesnáší, ale světlo potřebují. takže bych to řešila - na nejsvětlejší okno Cattleye a na to druhé Phaly. Pokud se ti vejdou na jeden parapet, tak přes léto bych volila západní okno (nemusí se tolik stínit) a přes zímu východní, aby měly co nejvíce světla. Ale hlavně musíš posoudit ten osvit, zda tam sluníčko přímo pere a budeš muset přistiňovat atd. PS: Doufám, že zkušenější pěstitelé případně doplní nebo poopraví můj názor.

[Ivana]

Ahoj ještě jednou, nejvíc náročné na světlo jsou Cattleye - ty stěhuju přednostně na jižní okno, Phalaenopsisy tam dávám taky když zbyde místo, jinak jsou na západním okně. Paphilopedia mám na straně na sever.
Cymbidia jsem vzdala - chtějí chladno a hodně světla, rostly ale nekvetly. Coelogyne mám na západním okně a Zygopetalum na severním.

[Věra]

Ivo,
já mám Colegyne ještě venku,,,a Zygopetalum zatím na severní straně a půjde asi do skleníku kde je teplota cca 5-10 st, je to možné?

[kajmii]

Chci se zeptat, myslíte, že je kompaktní zářivka 6500kelvinů a 1475 lumenů vhodná k přisvěcování?

[Mila.J]

Jo běžné kompakty jsou použitelné. 1450lm předpokládám, že bude 23W. Také je používám ve vitríně. Čím silnější, tím lépe. V obchodech jsou max. 30W, jsou dost dražší. 23W se ale také dají. Jen lépe teplou 827- 2700 kelvinů. Mají lepší výsledky než 865- 6500kelvinů.

[pavelheger]

Jo běžné kompakty jsou použitelné. 1450lm předpokládám, že bude 23W. Také je používám ve vitríně. Čím silnější, tím lépe. V obchodech jsou max. 30W, jsou dost dražší. 23W se ale také dají. Jen lépe teplou 827- 2700 kelvinů. Mají lepší výsledky než 865- 6500kelvinů.

Mílo, a v čem mají lepší výsledky?
Pavel

[kajmii]

Vážně? já se právě rozhoduju mezi 2700 a 6500 a myslela sem, že když se těch 6500 jmenuje denní světlo, že to bude lepší....

Jo běžné kompakty jsou použitelné. 1450lm předpokládám, že bude 23W. Také je používám ve vitríně. Čím silnější, tím lépe. V obchodech jsou max. 30W, jsou dost dražší. 23W se ale také dají. Jen lépe teplou 827- 2700 kelvinů. Mají lepší výsledky než 865- 6500kelvinů.

[olaw]

Mají teplejší světlo.
Převzato z rybičky.net
„Teplota světla v kelvinech zjednodušeně řečeno udává barvu světla, kterou daný světelný zdroj produkuje. Konkrétní barvu můžeme též určit podle vlnové délky paprsků světla, v nanometrech. Barva světla je pro naše rostliny esenciální, jelikož díky světlu různé vlnové délky provádějí chemické reakce jako třeba fotosyntézu. Mohou nejefektivněji využít modré světlo (6000 kelvinů a více, 445-500nm - podpora kořenového systému a rychlého růstu, rostliny košatější a nižší), a světlo červené (2000 kelvinů, 600-700nm - tvorba chlorofylu, podpora květu, rostliny vysoké). Světlo s rovnocenným poměrem modré a červené, tedy blížící se slunečnímu, vytvoří optimální podmínky pro růstovou fázi. Pro fázi kvetení nakonec zvolíme světlo intenzivně červené....

[Mila.J]

No to by se jeden divil, co se všude píše.
Teoreticky- nejdůležitější fotochemický proces je fotosyntéza- tvorba cukru. Ta probíhá primárně v teplé, je uváděno červené až tmavě červené části spektra. Sekundárně(méně efektivně) v modré.
Tedy rostliny by měly nejvíc růst při červené. Technicky asi není nejjednodušší zdroj o vysoké intenzitě červené.
v praxi ale velmi dobrých výsledků dosahují sodíkové výbojky. Svítí zejména žluto oranžově, což přesně uvedené teorii neodpovídá. Ono také každá rostlina má tyhle požadavky trochu jiné, to bych tu teď nerozebíral.
Spektrum sodíkových výbojek ale není ůplně ideální. Rostliny trochu toho studeného také potřebují. Asi ne kvůli fotosyntéze, ale těch fotochemických reakcí je víc, každá probíhá při svém konkrétním spektru. Z velké části právě ve studené části spektra. Proto je dobré kombinovat sodíkové výbojky se širokospektrálními. Toho studeného nemusí být ani moc.
K našim zářivkám. 827 má dominantní část právě dost podobnou sodíkovým výbojkám a má dostatek studeného spektra. Tedy z vyráběných zářivek nejlepší. Ono je vždy dobré kombinovat více rozdílných světel. Nemají spektrální průběh moc vyrovnaný. Smícháním jiných se kvalita zlepší. Dominantní podíl by měl být vždy ten teplý.
Porovnání 827 a 865 nemusím jen teoreticky, ale jsou to také mé praktické poznatky. To dělení na prorůstové a prokvětové je už ůplná blbost. I když jistě vlivy na vývojové fáze jsou, ale těžko jak to prezentují obchodníci. Konečně své teorie mění až nadčekávání rychle.

[Paphio]

PODROBNÝ POPIS LT 36W/960 SPECIAL BIO LIGHT NARVA T8
Tyto speciální zářivky se používají na místech, kde je nedostatek přírodního světla. Svoji barevnou teplotou 6000K a barevným podáním 1A zcela nahrazují sluneční záření. Podporují fotosyntézu rostlin, proto své uplatnění najdou ve sklenících, pěstírnách, botanických zahradách a pod.
jako nejvhodnější jeví fialové lineární zářivky britské firmy NLITE nabízené např. na http://www.klecka.cz (ovšem pouze za předpokladu, že informace uvedené na stránkách http://www.nlites.co.uk/linear.htm jsou správné, tzn, že uvedená např. 14W zářivka má skutečně inzerovanou svítivost 1250 lumen - trochu o tom totiž pochybuji). Pro nejméně náročné rostliny by mohly na osvit 1 m2 vitríny stačit už asi 3 ks, pro náročnější (např. cattleye) až 8 ks těchto zářivek. Asi nejsnáze sehnatelné a cenově o něco dostupnější jsou lineární zářivky Osram lumilux T8 SKYWHITE s barvou světla 8000K. Zářivky prodávané v akvaristikách nejsou vhodné z důvodu nízké účinnosti přeměny el. energie a světlo a nízké svítivosti.