To bude asi tím celoživotním pěstováním kaktusůKarlos píše:Jako začátečník si evidentně nepočínáte:-)
Bída je to ale s těmi zkušenostmi a praxí a také s odkoukanými technikami a podmínkami při návštěvách různých sbírek. Tam mám ještě hodně rezerv
To bude asi tím celoživotním pěstováním kaktusůKarlos píše:Jako začátečník si evidentně nepočínáte:-)
Ono se také málokdy dá napodobit všechno. Důležité je nějak vycítit, které momenty jsou pro zdárnou kulturu druhu důležité a které nikoliv. Mnohdy je ale velmi těžké postihnout právě ty důležité faktory- alespoň pro mneKarlos píše:No jo, jsou lidé co si myslí že napodobují přírodu, ale napodobují jen třeba dva faktory a zbylé už opomíí, tudíž to nefunguje.
U starší literatury mě mrzí ten poněkud mokrý přístup k pěstování. Vododržné substráty, spousty rašeliníku, důraz na vysokou vlhkost vzduchu a potřebu umisťování do vitrín, ale to je holt vývoj.
No jo, skoro jako ženský a v tom chumlu kytek ,by je člověk stejně neslyšel, jak by se překřikovaly.zaruba píše: Navíc každá by chtěla něco jiného
Karlosi bohužel nemáte pravdu. Pokud Varáčka máte, tak víte, že před přílišnou vlhkostí i varuje. Co se týká substrátu tak jej má parádní a musím potvrdit, že je perfektní jen už je problém díky devastaci lesů některé položky sehnat. Pro ukázku přikládám naskenovanou část pojednání o substrátu. Kniha pojednává kompletně o pěstování od úpravy skleníků přes pěstební nádoby a substráty po přesazování, pěstování dovoz rostlin, škůdce až po množení vegetativně a přírodním výsevem, který sice nebyl tak úspěšný jako ve sterilním prostředí ale rostliny, které jim vzešly byly silné a hlavně rovnou na nesterilním substrátu čili odolnější.Karlos píše:No jo, jsou lidé co si myslí že napodobují přírodu, ale napodobují jen třeba dva faktory a zbylé už opomíí, tudíž to nefunguje.
U starší literatury mě mrzí ten poněkud mokrý přístup k pěstování. Vododržné substráty, spousty rašeliníku, důraz na vysokou vlhkost vzduchu a potřebu umisťování do vitrín, ale to je holt vývoj.
Dneska už jsou praktické zkušenosti naštěstí jinde, ale občas mě nějaká ta mylná informace taky naštve. Údaje z přírody se vždycky hodí.
Vidím, že jsi tu mou představu dotáhla k dokonalostiHAKI píše:
No jo, skoro jako ženský a v tom chumlu kytek ,by je člověk stejně neslyšel, jak by se překřikovaly.
A běda kdyby přišla nová krásnější obletovanější to by bylo řečí….ojééé.![]()
Jinak já ti Miloši fandím hodně o tom přemýšlíš a jsem dost zvědavá jak to bude u tebe s květenstvím dál.
Přesně tak. Dříve u nás byl plný les kapradin a dnes aby je lupou hledal. No na rozpálených pasekách holt nevydrží. Proto jsem kdysi už přešel právě na tu kůru. Ta ale bohužel tolik nevydrží a hlavně jak se postupně rozpadá, tak se na spodku nádob usazuje hutněnší část substrátu a pak se může lehce stát, že člověk rostlinu nechtěně ulije, protože vrch je suchý na troud a spodní třetina květináče je bahno. Občas se to stane i mně tedy pokud to není košík. Hlavně se to stává v umělých květináčích.Karlos píše:Míra: OK, samo neznám všechny knihy. Koukám ale že i pan Varáček zmiňuje papratku samičí! Kořeny kapradin jsou stále snad nejlepší komponentkou směsí, na druhou stranu mi připadá, že ve vhodně upravené kůře se dá pěstovat skoro vše. Díky za ukázku.