forum.orchidej.cz

Letošní počasí způsobila sopka Honga Tonga v Pacifiku. Je pod mořem a vychrlila obrovské množství množství vody do stratosféry i nad ní. Koncentrace vodní páry se tam zvětšila o zhruba o 10 % . Protože jde o nejúčinnější skleníkový plyn, projevilo se to nejdřív na úbytku ledu v Antarktidě už před rokem a se zpožděním letos i u nás. Nejvýznamnější vědecký časopis Nature otiskl článek,ve kterém spočítal, že maximální teploty stoupnou o 1.5 stupně a že efekt vydrží několik let. Jak dopadne zima není jasné, letos má totiž začít tichomořská studená La Nina která má slabší a vlhčí vliv i v Evropě. Globální otepleni vlivem CO2 je nesmysl, v rámci 2-3 tisic let proběhlo několik cyklů oteplování i ochlazování a v této meziledové době byly teploty až o 3-4 stupně vyšší.
Zdroj: Tonga eruption increases chance of temporary surface temperature anomaly above 1.5 °C Nature Climate Change volume 13, pages 127–129 (2023)Cite this article

Na letošním létě mě děsí sucho, které samo není v rámci ČR všude hrozné, ale třeba tady na Valašsku je extrémní, samozřejmě až od léta, do té doby zde byly nějaké ty bouřky. Co je ale zajímavé, tak nízká vlhkost vzduchu. Byla různě suchá období, ale letos to je fakt extrém. Tady např. už od půlky srpna jsou některé stromy žluté. Letos byly i minimální noční poklesy. Krajina je zde očividně vyprahlá a když přijdou srážky, je to jen kratičká epizoda, která ovlhčí listy.
Smutné je, že tradiční zahradnický déšť je víc jak 10 let minulostí. Jako dítě jsem často nosíval deštník a propršely celé dny, ba dokonce i týdny. Nyní jsou ty srážky ve vegetační sezóně rychlé, mají povahu přívalového deště a nic moc nezasákne, nemluvě o chybějící vlhkosti z tajícího sněhu.
CO2 je možná přehnaně presentovaný strašák, ale nějakou měrou se jistě podílí. V TV jsem nedávno slyšel nějaké vědce, kteří tvrdili, že výkyvy v klimatu zde byly vždy, nicméně tyto naše "civilizační" jsou 10x rychlejší. Co mě mrzí je, že se nemluví o dalších vlivech, jako změny struktury krajiny, druhového složení lesů a podobně. Sopka možná lecos změnila, ale ten "průser" s počasím je tu přes deset let i déle. Klimaticky se to tu začíná blížit středomořskému podnebí. Bohužel, citrusy zde nejspíš pěstovat nebudeme.

Karlosi naprosto přesné. U nás je to 35 km od Pardubic to samé. Tady jsou švestky a ořešáky téměř bez listí, voda ve studních o 70cm níže a je obava, zda nedojde vůbec. Teprve včera tady dost zapršelo ale krásně to vsáklo. Tady je písek. Už naši předci věděli, že voda přitahuje vodu a největší rezervoár byly vždy lesy. Tam se tvořila pára, která natahovala mraky. Bohužel pařezy to neumějí a díky těžbě harvestory je paseka naprosto holá bez jakéhokoliv podrostu. Bohužel díky chamtivosti nových majitelů soukromých lesů jako jsou různá hrabata (asi od slova nahrabat si) jsou holiny čím dál větší a mnohde tomu dal na zadek Bursík a jeho zelení, když razil, že s kůrovcem si příroda poradí sama. V poslední době nejen, že neprší ale jsou velké vichřice, které vše ještě více vysuší a a nadělají v lesích další škody, protože pokud se otevře velká paseka, tak stromy, které byly dříve kryty těmi ostatními nemají takový kořenový základ a nejsou na rozdíl od těch okrajových zvyklé na takový nápor. No a co se týče CO2? Co dodat. Podívejte se na zajímavůstku sami.
https://www.pozitivnisvet.cz/pro-zastan ... u-povinne/

Míra píše: https://www.pozitivnisvet.cz/pro-zastan ... u-povinne/

To není nárůst o 0,01 procenta, ale o 0,01 procentního bodu, a to při daných historických koncentracích znamená nárůst o 37 procent …
Tom

Co se lesů týká: nejmenší plošné zalesnění bylo koncem 18. století (tehdy bylo zalesnění zhruba o 28 % menší než dnes), od té doby plocha lesů s drobnými výkyvy setrvale stoupá. Problémem je zalesňování smrkem, který v nížinách nemá co dělat; špatně se vyrovnává se současnou změnou klimatu. To už je naštěstí dost často minulost a pomalu se zvyšuje zastoupení listnáčů, které sem (do nížin) patří víc - nebo patřily, možná, že současné vysoušení krajiny už původní bukojedlové porosty nedají. Takže možná spějeme k něčemu takovému, jako jsou šípákové doubravy a spíše lesostepní charakter krajiny, nevím.

Není mi jasné, jak by se dalo vyrovnat s kůrovcem bez kácení, kterému bránil Bursík a jeho zelení , když harvestorové holiny smrkových monokultur, vytvořené hrabajícími hrabaty , jsou nežádoucí... Bezzásahový režim se, pokud vím, uskutečňuje jen v národních parcích, přičemž všechny čtyři české zabírají celých 1 190 km čtverečných, což je 1,51 % celkové rozlohy ČR (ach, zase ta procenta ). Celková plocha lesů tvoří necelých 29 000 km čtverečných, tedy asi 37 % rozlohy státu. Bezzásahový režim v lesích NP tedy zřejmě jen těžko způsobil kůrovcovou kalamitu - ta je přičítána změnám klimatu a také velkému pohybu neasanovaného napadeného dříví po území republiky.

Pane Mandlíku, chápu, že vám osud krajiny leží na srdci, ale v tom vašem příspěvku si protiřečíte. A ten odkaz na změnu koncentrace oxidu uhličitého, který jste sem dal, bohužel usvědčuje z neznalosti popírače změny klimatu, který ho vytvořil. V tomhle kontextu vychází Bursík a jeho zelení, jak jste je elegantně nazval, ještě docela dobře. A to toho pána moc nemusím a mám radši takové lidi, jako byl Vavroušek, nebo je Moldan...

Tommy: Mě osobně by třeba zajímalo, proč se tříští mračna jdoucí směr Bílé Karpaty už někde od Vídně. Proč se to děje a co je toho příčinou. Jsou tak slabá, nebo je na cestě k nám do Vsetínských Vrchů a Javorníků tolik stoupavých proudů z přehřáté jihomoravské krajiny? Když to člověk sleduje na meteoradaru, tak dochází k přesvědčení, že je tam něco špatně. Co kdyby to třeba byla i Rakouská větrníková pole(farmy)? Bez důkazů jsou vše jen kecy no jo, jo.
On ten postoj popíračů glob. oteplení je taky jenom víra, nic jiného. Většina ekonomů samo razí popíračskou linku, protože omezování je vždy proti businessu. Ono by se ve skutečnosti hodně vyřešilo pouhým uskromněním, ale o to tu taky není zájem. Proč se mám omezit zrovna já, ať se uskromní oni.

Karlos píše:Mě osobně by třeba zajímalo, proč se tříští mračna jdoucí směr Bílé Karpaty už někde od Vídně. Proč se to děje a co je toho příčinou. Jsou tak slabá, nebo je na cestě k nám do Vsetínských Vrchů a Javorníků tolik stoupavých proudů z přehřáté jihomoravské krajiny? Když to člověk sleduje na meteoradaru, tak dochází k přesvědčení, že je tam něco špatně. Co kdyby to třeba byla i Rakouská větrníková pole(farmy)? Bez důkazů jsou vše jen kecy no jo, jo.

Karlosi, neumím odpovědět... Mně se větrníky nelíbí, ale moc nevěřím, že by ten park, kde lopatka vrtule je v nejvyšším bodě 150 metrů nad zemí, dokázal ovlivnit chod oblačnosti, která se tvoří 5 tisíc, 10 tisíc metrů nad zemí. Já jsem zastáncem jádra, a snad to dopadne dobře a dostavíme Dukovany a Temelín. Stavěl bych všechny 4 reaktory najednou, ale to by se asi zvedl křik, protože by potom nebylo na dárečky pro nejmasivnější voličskou skupinu ... Takže to dopadne jako vždycky. A ano, všem by nám uskromnění se prospělo - když si představím, že v Etiopii jdou lidi 10 kilometrů pro jakoukoli vodu, a my tu splachujeme záchody vodou pitnou, tak se stydím. Zachytávám dešťovku, co to jde (mám pod zemí celkem 23 kubíků v nádržích) a jsem v tomhle ohledu soběstačný (už deset let jsem nezalíval zahradu vodou z kohoutku), ale do bytu to zavedené taky nemám...
T.

Pane Mandlíku, chápu, že vám osud krajiny leží na srdci, ale v tom vašem příspěvku si protiřečíte. A ten odkaz na změnu koncentrace oxidu uhličitého, který jste sem dal, bohužel usvědčuje z neznalosti popírače změny klimatu, který ho vytvořil. V tomhle kontextu vychází Bursík a jeho zelení, jak jste je elegantně nazval, ještě docela dobře. A to toho pána moc nemusím a mám radši takové lidi, jako byl Vavroušek, nebo je Moldan...

No tak za prvé, nejsem klimatolog a nepasuji se do role znalce ovzduší, ale dal jsem sem něco, co mně zaujalo. Mimochodem v devadesátých letech nás zase strašili opakem a to novou dobou ledovou. I dnes se ve spoustě případů vědci dělí na dvě skupiny a dost asi záleží pro koho pracují. Za druhé nevím čím si protiřečím protože nic nenasvědčuje tomu, že bych fandil Bursíkovi a navíc pokud jde o to kácení, tak jsem neustále ve spojení s lesáky a vím, že u nás už není už taková potíž s broukem. Syn má také x hektarů lesa a nejen lesa a také o tom něco ví a že se nejvíce kácí v hraběcím a to na kulatinu a to stromy o průměru okolo 20ti cm je prostě fakt. V současné době řeší syn kácení cca 100 kubíků jasanů ve stráni nad jednou obcí, kde dospělé stromy jsou napadeny houbou napadající kořenový systém a defakto zdravý strom náhle padne a naštěstí nepadl na obydlí ale jen kus od něj. Bylo nařízeno celou stráň vykácet. Já sám také ještě v mých letech kácím a to jako samotěžbu souší nebo polomů a proto také s hajnými mluvím o problémech v mém okolí. Toť asi tak vše. V žádném případě se ale nestavím do role nějakého odborníka a tento obor nijak ani nestuduji do hloubky. No ale na druhou stranu mně připadá směšné, aby Evropa se svými 7% znečišťování zachraňovala svět, když Čína a Indie stavějí tuším každý rok asi 10 nových uhelných elektráren.

A ještě něco. Ti, kteří bohatnou tak na ovzduší moc nehledí. Toto je také zajímavý článek a týká se jen kontejnerových lodí a kde jsou tankery, vojenské a výletní lodě a pod.


Výpočet od konzultanta pro námořní dopravu
Článek, z něhož srovnání emisí síry u lodí a aut vychází, se původně objevil 20. května 2016 v asijském vydání China Daily. Jmenoval se "Ship emissions Choking the region" a pokud vás zajímá, stále je dostupný online. Tyto informace nedaly mnohým spát a patřil mezi ně i odborný konzultant pro námořní dopravu Tomas Aminoff.

Ten si vzal pár technických tabulek, začal počítat a své přepočty zveřejnil na webu Cadmatic.com, kde je popsána i přesná metodologie. Na rozdíl od Číňanů vzal v úvahu modernější tanker s kapacitou 14 000 kontejnerů (TEU), který jako palivo využívá lodní topné oleje s obsahem síry tři procentní. A výsledek? Čísla nelžou - tato kontejnerová loď vypustí tolik emisí síry, jak 58,7 milionu aut. Přesněji - naftových Fordů Focus s motorem o výkonu 77 kW.
tanker vs. auto

Míra píše:No tak za prvé, nejsem klimatolog a nepasuji se do role znalce ovzduší, ale dal jsem sem něco, co mně zaujalo.

Nemusíte být klimatolog, abyste přišel na to, že v tom odkazu, který vás zaujal, nešlo o klimatologii, ale o obyčejnou početní chybu, kterou by měl odhalit žák sedmé třídy základní školy. Takže vy jste sem dal něco, co vás zaujalo, a já jsem se jen snažil vysvětlit vám, že je to úplná blbost .

Míra píše:Za druhé nevím čím si protiřečím protože nic nenasvědčuje tomu, že bych fandil Bursíkovi a navíc pokud jde o to kácení, tak jsem neustále ve spojení s lesáky a vím, že u nás už není už taková potíž s broukem.

Na to už jsem odpovídal - vadí vám holiny v hraběcím, ale neschvalujete ani bezzásahový režim. Tak si asi budete muset vybrat - buď kácet, nebo nekácet. Mně by se taky víc líbila toulavá seč, ale v hospodářských lesích nemá význam, viz níže. Mimochodem netahejte do toho Bursíka, to je politik. Sice vystudoval katedru životního prostředí na PřF UK, ale jeho postoje jsou politické; že byl biologem, už asi zapomněl, ale to jen hádám. Já čtu již jmenované Vavroušky, Moldany atd. Ti, ač také politicky činní, na své vzdělání a odbornost nikdy nezapomněli. A pokud vám tam chybí nějaký lesák, tak prof. Fanta lesu myslím rozumí perfektně a stojí za to si něco od něj přečíst. Příznačné je, že byl za minulého režimu perzekvován, donucen k emigraci a vrátit se mohl až tehdy, když se lesy opět vrátily do rukou drobných vlastníků a hrabat , kterým byly ukradeny. Nebo Igor Míchal - jeho seriál článků "Dynamika přírodního lesa" je perfektní, a přitom to byl lesák .

Míra píše:... a navíc pokud jde o to kácení, tak jsem neustále ve spojení s lesáky a vím, že u nás už není už taková potíž s broukem.

Jestli to nebude tím, že většinu "dostupného" dřeva už brouk sežral. To je normální, kůrovcová gradace je cyklický proces, navíc závislý na konkrétním počasí - pokud je sucho a teplo, stihne brouk více generací za sezónu a nástup nekontrolovatelného šíření je rychlejší - a přesně k tomu došlo v uplynulých cca 15 letech.

Míra píše:Syn má také x hektarů lesa a nejen lesa a také o tom něco ví a že se nejvíce kácí v hraběcím a to na kulatinu a to stromy o průměru okolo 20ti cm je prostě fakt.

Tak v oblasti, kde působí váš syn, se kácí v hraběcím, fajn. Já zas sleduji situaci nad Trutnovem, a tam skoupili lesy od drobných vlastníků Poláci a Číňani a vykáceli a vyvezli to za hranice tak rychle, že některé stromy snad nestačily ani padnout k zemi a už byly na lodi do Číny. Tedy to vidím tak, že chamtivost není vyhrazena jen pro hrabata, která vám asi leží v žaludku, a nevyhýbá se ani "obyčejným smrtelníkům" .

Míra píše:Já sám také ještě v mých letech kácím a to jako samotěžbu souší nebo polomů a proto také s hajnými mluvím o problémech v mém okolí. Toť asi tak vše.

K tomuhle jsem se už kdysi vyjadřoval v jedné z našich dřívějších polemik: hajný je odborník na intenzivní pěstování lesa, což je disciplína podobná, jako pěstování obilí - bez masivních vstupů a řízení nefunguje. Jediný významný rozdíl mezi obilím a lesem je v délce cyklu - místo jednoho roku je obmýtí cca 80 - 120 let (většinou, ne vždy). Přírodním procesům vývoje lesa hajní a lesáci myslím většinou nerozumí, nepotřebují to. Protože se starají o stejnověkou kulturu, je jim k prdu vědět něco o stadiu dorůstání, stadiu optima, klimaxovém stadiu, stadiu rozpadu. Nic proti tomu, jak jsem říkal, nepotřebují to. Ale znova, pokud se biologové nepletou do pěstování hospodářských lesů (a to se nepletou, Bursíka sem netahejte, ten má sice odborný základ, ale není vědec, je politik!), tak ať se lesáci nepletou do managementu národních parků! Úkolem národních parků je z definice pečovat o přírodní procesy v jejich celistvosti, a k těm přírodním procesům patří i kůrovcová gradace, i požáry. A myslím, že by bylo velmi obtížné dokázat, že pokud ty přírodní procesy necháme probíhat na zmíněném 1,5 % rozlohy státu, tak může dojít k rozšíření kůrovcové kalamity na zbytek lesů v celé ČR.

Míra píše:V žádném případě se ale nestavím do role nějakého odborníka a tento obor nijak ani nestuduji do hloubky.

Vaše příspěvky se ovšem tváří spíše opačně.

Míra píše:No ale na druhou stranu mně připadá směšné, aby Evropa se svými 7% znečišťování zachraňovala svět, když Čína a Indie stavějí tuším každý rok asi 10 nových uhelných elektráren.

Ano, souhlasím. Oxid uhličitý nezná hranice a i pro mne je těžko pochopitelné, že se ubíráme tímhle směrem.

Míra píše:A ještě něco. Ti, kteří bohatnou tak na ovzduší moc nehledí. Toto je také zajímavý článek a týká se jen kontejnerových lodí a kde jsou tankery, vojenské a výletní lodě a pod.

Pozor, závist má negativní vliv na zažívání . Navíc, proč ty kontejnerové lodě jezdí? Protože vozí zboží, které my kupujeme. A proč ho kupujeme? Protože valná většina lidí má jediný parametr, a to je cena. A dokud lidi nebudou uvažovat o tom, že nízká cena je možná jedině díky otrocké práci lidí někde v Číně nebo Bangladéši a nezačnou kupovat sice dražší, ale zde na místě vyrobené věci, tak budou kontejnerové lodě jezdit a pálit tu sirnatou "naftu". Takže to máme ve svých rukou. A nechoďte na mne s tvrzením, že se tu už nic nevyrábí a že to kapitáni průmyslu, kteří bohatnou, přesunuli výrobu na zmiňovaná místa - udělali to jen proto, že jediný způsob, jak zvládnout konkurenci, je tlak na snižování výrobních nákladů.

Máte pravdu, přispívají i vojenské lodi - když jel před lety skrz La Manche Admirál Kuzněcov, tak se v Anglii i ve Francii báli, že jim v průlivu hoří nějaký obří tanker .

T.