forum.orchidej.cz

Co se opadu listů týká, tak opadávají v průběhu roku, nejvíce v tuto dobu, protože pomalu dorůstají listy nové.

orchidejky: Co se mně týká, tak mně ještě neopadalo prakticky nic. Loni na jaře jsem z té veliké asi 20 listů odstříhal kvůli prosvětlení, ale opět je hustá jako koště a nežloutne nic. Pahlízy scvrklé, ale všechny listy si drží. Doufám, že na jaře něco opadá jinak listy budou ležet úplně na sobě. Budu ji sušit tak dlouho, pokud část listů neopadne i kdyby měla chcípnout

lipo: No tak vidíte kam ty diskuse vedou
Jeden rok to zkuste podle Orchidejky, druhý podle Míry a třetí možná podle Záruby Prase aby se v tom vyznalo, když to každý pěstuje jinak

zaruba píše:lipo: No tak vidíte kam ty diskuse vedou
Jeden rok to zkuste podle Orchidejky, druhý podle Míry a třetí možná podle Záruby Prase aby se v tom vyznalo, když to každý pěstuje jinak

Já bych řekl, že v pěstováním mém a v pěstování pana Mandlíka není žádný velký rozdíl. Musím říct, že tyhle rostliny má výstavní a s tím co tu píše se ztotožňuji. Možná něco dělám o fous jinak, ale ne nijak zásadně, snad jen v množství zálivky, ale to může ovlivnit substrát, který já nemám takřka žádný, jen mech a sem tam kůra.
K tomu opadu bych řekl, že listy u mě opadávají zhruba po třech až čtyřech letech co narostly.

orchidejky: Musím se přiznat, že Vaše odpověď mne dost překvapila. Že by se kultura Vaše a p. Mandlíka lišila o "fous" mi vůbec nepřipadá. Pan Mandlík zalévá málo v zimě a tigrinu má v chladu, Vy píšete že ji máte v plném růstu a zaléváte právě v zimě. Vy naopak přisušujete v pozdním jaru, kdy p. Mandlík již zalévá normálně. Vy navíc pěstujete s mechem a p. Mandlík v kůrovém substrátu a mech má pouze aby kůra nepropadala košíkem. Docela jsem se divil, že Vám oběma kytka kvete při tak odlišné kultuře.
Když to nadsadím tak mi připadá že společné máte to, že oba pěstujete tigriny v koších při rozptýleném světle a zaléváte vodou
Nevím ale asi mám trochu posunuté vnímání detailů. Podle toho co píšete mi připadá že ani moje kultura se moc neliší od pěstování pana Mandlíka. Dokonce se mi zdá, že se od něj liším méně nežli Vy a to pouze v intenzitě a době sušení.
Nakonec když v knize o orchidejích napíší že je tigrina teplomilná a nevyžaduje období klidu tak to není také moc veliký rozdíl- divné ale je, že takto pěstovaná nekvete- což mám odzkoušené.
Nezlobte se že tak přeháním, ale Vaše kultura podle toho co jste napsal se podle mého názoru liší dosti od kultury pana Míry.

Malý článeček od pana Aleše Dvořáka.

http://www.blackorchids.cz/2012/07/29/n ... stanhopea/

zaruba píše:orchidejky: Musím se přiznat, že Vaše odpověď mne dost překvapila. Že by se kultura Vaše a p. Mandlíka lišila o "fous" mi vůbec nepřipadá. Pan Mandlík zalévá málo v zimě a tigrinu má v chladu, Vy píšete že ji máte v plném růstu a zaléváte právě v zimě. Vy naopak přisušujete v pozdním jaru, kdy p. Mandlík již zalévá normálně. Vy navíc pěstujete s mechem a p. Mandlík v kůrovém substrátu a mech má pouze aby kůra nepropadala košíkem. Docela jsem se divil, že Vám oběma kytka kvete při tak odlišné kultuře.
Když to nadsadím tak mi připadá že společné máte to, že oba pěstujete tigriny v koších při rozptýleném světle a zaléváte vodou
Nevím ale asi mám trochu posunuté vnímání detailů. Podle toho co píšete mi připadá že ani moje kultura se moc neliší od pěstování pana Mandlíka. Dokonce se mi zdá, že se od něj liším méně nežli Vy a to pouze v intenzitě a době sušení.
Nakonec když v knize o orchidejích napíší že je tigrina teplomilná a nevyžaduje období klidu tak to není také moc veliký rozdíl- divné ale je, že takto pěstovaná nekvete- což mám odzkoušené.
Nezlobte se že tak přeháním, ale Vaše kultura podle toho co jste napsal se podle mého názoru liší dosti od kultury pana Míry.

Když se to takhle napíše, tak je to jiné, ale on teť taky nesuší a já na jaře jen snížím zálivku, ale zalévám a oba ji máme v chladnu. No a substrát je jiný, asi je to fakt jinak

orchidejky: Pravda je, že podle té trochy textu se asi nedá ani věrohodně posoudit do jaké míry jsou kultury obou pěstitelů podobné. Pokud člověk nenavštíví danou osobu několikrát ročně v různých obdobích tak si jen stěží může udělat představu o té kultuře. Např. zálivka a její četnost stěží může vypovídat o napitosti rostlin. Myslím, že u druhů s pahlízami je daleko přesnější parametr napitost či svraštění pahlíz a přibližné vyjádření seschlosti v % k plnému objemu.
Např. p. Míra napíše "přeběhnu orchideje hadicí" což si přeložím tak, že kytky trochu více pokropí. V suchém kůrovém substrátu ale voda proteče, něco se vsákne ale rostlina si moc necucne. U jiného zálivka je namáčení koše, kde i při poloviční četnosti zálivek může rostlina být v napitějším stavu. Nemluvě o vododržnosti substrátu, vlhkosti vzduchu a teplotě, které ovlivňují výpar.
Já se snažím v zimním období kdy jak píši "suším" udržovat pahlízy zálivkou tak na 30 - 70% plného objemu. Při tomto rytmu se mi daří, že rostliny v zimě neraší a jen odpočívají. Jednotlivé zálivky nejsou nijak vydatné, aby se pahlízy nenapily zcela- protože pak mám odzkoušeno že dojde k rašení. V jarních měsících až půjdou do ZZ kde je tepleji tak chci sucho ještě vystupňovat a držet pahlízy mírnou zálivkou nebo rosením tak na 20 - 50% plného objemu a představuji si, že by měl nastat pří již vyšších teplotách a slunečním svitu opad předloňských či alespoň starších listů. V tomto režimu pak chci pokračovat až do násady poupat- pokud nastane Pak pomalu zálivku se zvětšujícími se poupaty opatrně stupňovat. Pokud poupata dosáhnou tak 5cm tak začnu valit vodu naplno i s živinami až do nárustu nových listových výhonů a ukončení růstu nových pahlíz- tedy tak do konce října. Pak nechat trochu seschnout a znovu zazimovat. Při tomto rytmu totiž nové výhony začínají rašit při růstu poupat, částečně rostou přes léto a přímo valí v období začínajícího podzimu, kdy je ještě hodně světla a tím pádem listy jsou perfektní a pahlízy veliké. Mám představu, že takhle to nějak funguje i v přírodě a že suché a teplé jaro způsobuje nasazení květních pupenů v předstihu před letními dešti. Jestli to ale takhle zafunguje u mne ve sbírce je zatím ve hvězdách
Jiné druhy, např. moje Encyclia citrina , které kvetou na jaře nasazují na květ již v zimním období a tak během jara poupata rostou již v pohodě. Připadá mi, že tigriny ale asi i ostatní Stanhopeje, které kvetou v létě, při jarní stupňující se zálivce, začnou valit listové výhony a kvetení prostě vynechají nebo značně odfláknou . Když nekvetou tak dokáží udělat i dva nové výhony za rok.

Tak k mé zálivce. Přes zimu zalévám Stanhopey tak, že jednou za dva až tři týdny (podle toho zda svítí slunce nebo ne a substrát mezi zálivkami proschne) je smočím do sudu s vodou ale nenechávám nasáknout jen smočím a hned ven. V této době počínaje přístím týdnem již budu rostliny smáčet každý týden a jednou za dva týdny přihnojím. Takto to dělám celé léto ale s tím rozdílem, že když jsou na stromě, tak je každý den navečer přeběhnu hadicí, což znamená, že jsou vlhké ještě ráno a to je dobré i k přidání hnojiva 1x za 14 dní. Přes den proschnou a navečer zase dostanou sprchu. Na podzim cca v říjnu, přecházejí na zimní režim zálivky ale až do února zcela bez přihnojování.

Míra: Děkuji za informace o Vašem způsobu pěstování.
Já už to letos zkusím tak jak jsem popisoval výše. Pokud to nepovede k nějakému pozitivnímu výsledku tak to příští rok zkusím podle Vás, neboť mi připadá, že Vám kvetou docela bohatě. Když kouknu na tu svojí velikou obludu tak mi připadá, že by mohla utáhnout docela dost květních stvolů, kdybych to měl zmáknuté jako Vy
Jenom mi pořád vrtá hlavou jak docílit toho opadu listů Loni jsem jí na jaře ustříhal asi 20 starých listů abych ji prosvětlil. Díky tomu loňské listy jsou daleko širší, větší a i pahlízy jsou mohutnější. Ustříhávat ale listy nůžkami není pro rostlinu to pravé ořechové, neboť pokud by je shodila sama, tak by si z nich mohla vytáhnout ještě nějaké zásobní látky. Ten veliký trs se mi nechce ani dělit kvůli prosvětlení. Rád bych si ho pěstoval ještě dále, ale bez prosvětlení by spodní výhony určitě trpěly nedostatkem světla.
Myslím si, že rostlina začne shazovat staré listy až když je hodně dehydratovaná, neboť v přírodě právě na listech závisí jestli rostlina přežije. V době suchého a slunečného jara má rostlina v přírodě příjem vody pouze z častých mlh, kdy na listech kondenzuje voda a řapíkem s rýhou je sváděna k jednotlivým pahlízám. To rostlině značně vylepšuje vodní bilanci v nejsušším období roku.