forum.orchidej.cz

Já bych sem takový přízpěvky zakázal dávat. Kdo se má nejmíň dvě noci přesvědčovat, že tohle už se mu fakt nikam nevejde .

Oběma Tomášům vše nej.. k svátku. Kamínky nádherné a s tím povzdechem taky souhlasím. Jen vidím zajímavou kytku, chci ji mít...A to nemám skleník

Tomáši vítej, děkuji za krásné fotky krásných rostlin

Děkuji za shlédnutí obrázků, milé komentáře a popřání k svátku.

to radzak: Radku až budu mít skleník hotový, tak do příslušného fóra dám fotky, popis i rozpis nákladů. Plocha bude asi jako má Hanka nebo Eva zim. zahradu, ale stavět (předělávat) budu úplně jinak, tak to bude třeba zajímavé pro porovnání.
Myslím, že bych tě několika fotkami mohl rychle přesvědčit, že moje prsty často chytají úplně jinou barvu než zelenou

to karlos: Karle díky za pochvalu, rody které jmenuješ také pěstuji, vlastně kde co z mesemb, z ostatních rodu suk. hlavně haworcie. Konofytům nepřisvětluji, ale vzhledem k tomu, že nemám zrovna ideálně orientovaný skleník, tak je to na nich ke konci růstové sezóny už vidět. Na tyhle v zimě rostoucí kytky by to chtělo jižně orientovaný solární skleník, a nejen na ně…

To pavelhager: Pavle díky za přivítaní, děkovat nemáš zač, kdybych měl děkovat za všechny krásné fotky a zajímavé informace tady na fóru, tak po zbytek sezóny nedělám nic jiného

To zdenka: Zdenko na litopsy nepotřebuješ skleník, těm je stejně přes sezonu nejlíp venku a na zimu se šoupnou někam za okno. A na rozdíl od orchidejí vyžadují minimum péče.

to tommy: Taky přeji Tomáši všechno nej k svátku. Přikládám fotky rostlin o něž si píšeš, akorát foto verrucul. tady v počítači nemám, pošlu o víkendu – mám ji doma. Jestli budeš chtít, tak jak bude příležitost mohu ti nějaké rostliny dát, mám jich dost namnožených, mimochodem taky krásnou vyselektovanou formu ssp. kenedyi jak se ti líbila na fotce, tyhle jsou podle mne ještě hezčí, foto mám ale taky doma. Bohužel zrovna keneďáci patří k choulostivějším litopsům a někdy zlobí a člověk neví proč.U Hušnera by byla ve svém živlu určitě Věrka, má hodně botanických pelargonií, sám jsem neodolal a řádně provětral peněženku Byl jsem u něj minulý rok a mám dojem že litopsy měl, jeho webové stránky musíš brát z rezervou... Petr Pavelka by je měl mít v nabídce taky. Já jsem nikdy rostliny nekupoval, vždy jsem si nakoupil semena, výsevy litopsů mají své kouzlo a rychle rostou, za dva roky jich je většina květuschopných, nehledě na to, že to přijde levněji. Kdybys o tom někdy uvažoval, tak doporučuji nakoupit zde: http://www.mesagarden.com/
Brack má dobré ceny a bezkonkurenční nabídku nejen litopsů, špatné klíčivosti se obávat nemusíš, tu si litopsy drží mnoho let.
S výsevem ti rád poradím.

...druhá část.

Díky za fotky, je to radost vidět tyhle kytky v takové kondici. S výsevy si nechám poradit určitě, naposledy jsem je vyséval někdy před patnácti lety, když ještě žil Pavelkův otec a semena se distribuovala z Příbrami - předpokládám, že se teď používají jiné substráty (pemza, lignocel?), než v těch prehistorických dobách. Děkuju za velkorysou nabídku přenechání kytek, vážím si jí, ale klidně to zkusím zase od těch semen - nemám moc místa a ještě taky nejsem doma hotov s terénními úpravami, takže není kam dávat...
Co se týká L. gracilidelineata a L. pseudotruncatella, tak ty tady u nás opravdu asi moc nejsou, aspoň Petr Pavelka mi to potvrdil a myslím, že už je nemá ani on. Pan Hušner je na výstavu nevozí (viděl jsem z podobných nabízet jen "dorotky" C 124); v jakém stavu je sbírka pana Vojáčka netuším, nebyl jsem u něj určitě osm let - už se v sukulentářských kruzích moc nepohybuju , svého času byla ale impozantní. U dr. Glosera jsem nikdy nebyl a popravdě jsem ani netušil, že litopsy pěstuje/pěstoval? Takže to, že je máš ty (pseudotr. a gracil.), je pro mne malý zázrak.
Sakra, to jsem se zase namlsal ! Prohrabal jsem zásuvku a našel ještě nějaká nedovysetá semena dílem z Příbrami, dílem ze své "sklizně", tak jestli můžeš, lípni sem prosím, jak při výsevu postupuješ.
Díkes, T.

tommy: Používám následující osvědčený postup.
Substrát: směs lignocelu, perlitu a křemičitého písku(1:2:1). Když mám nadrcené sphagnum, tak ho přidám do substrátu (max 10%). Lignocel nekupuju kostky, ale pytlovaný, vyjde to levněji, nemusím ho máčet a není tak zasolený jako kostky, na orchideje by proprat ale potřeboval. Perlit požívám jemný(!), ne hrubý adroperlit.Kupuji z první ruky přímo ve firmě Perlit Praha, vyjde to daleko levněji než ty malé pytlíky v obchodech, nehledě na to, že ty jemnější frakce se v maloobchodě vůbec neprodávají. Písek kupuji v Mladějově u Jičína - sklářský sušený pytlovaný, je minimálně stejně kvalitní jako ty předražené v maloobchodech. Sphagnum nekupuji, roste ho u nás dost.Lignocel sterilizuji v troubě, písek ani perlit nesterilizuji. Vše smíchám a dám do výsevních nádob. Použít se dá kde co, důležité je, aby byly nádoby hlubší, tak 8cm ideál. Spousta lidí vysévá i pěstuje litopsy v malých květináčkách, což je chyba, litopsy potřebují dost místa na kořeny, aby mohly zdárně růst a nebyly vytažené nad zem - v přírodě rostou zároveň se zemí. Většinou používám na výsevy 10cm květníky, hlavně nepoužívat bílé nebo transparentní, roste pod nimi řasa.
Připraveným substrátem naplním nádoby, zarovnám povrch a nakonec zasypu povrch cca 3mm silnou vrstvou písku frakce 2-3mm. Použít se dá i antuka. Písek používám na povrch říční, křemičitý ne, ten mají řasy moc rády…
Takto připravené květníky zaleju destilkou. Na klíčení nepoužívám hnojiva ani stimulátory. Po vyklíčení pochopitelně hnojím, požívám wuxal a ze stimulátorů používám atonik. Není potřeba tolik ředit jako pro orchideje, dávám 1ml/5l (wuxal).
Semena vysévám na povrch, po vysetí jemně poklepu květníkem, aby semena dobře zapadla mezi zrnka písku, potom povrch přestříknu pětiprocentním peroxidem vodíku. Dám do minipařeniště, zakreju a šoupnu pod zářivky. Cyklus svícení 8/4,tj. 8hod. světlo 4hod. tma, rostliny rychleji rostou. Než rostliny vyklíčí svítím normálně 14/10. Ideální teplota na klíčení je cca 23st. den a 10st.noc. Zvláště druhy pocházejíci z oblastí zimních srážek potřebují výraznější pokles nočních teplot, letňáci klíčí dobře i bez výrazného poklesu teplot. Po vyklíčení teplotu tak o dva tři stupně zvýším, výrazný noční pokles teplot není již nutný. Rostliny se poprvé převlékají asi za dva měsíce po vyklíčení, v té době se jen omezí zálivka, nenechat ale úplně přesychat, rostliny by mohly jít do dormance a zastavily by růst.
Jinak výsevy konofyt jsou obdobné, rozdíl je jen v substrátu a teplotě na klíčení.
Substrát jemnější s přidáním listovky,teploty pro klíčení i růst nižší, ideál 20st. den, 8st. noc. Je to ale nimračka, mají prachová semena, některé druhy mají po vyklíčení velikost špendlíkové hlavičky, proto je výsev konofyt náročnější. Předpokládám, že orchidejáři mají i v zimě doma dost smutnic, takže chránit zvláště čerstvé výsevy před smutnicemi!
Přikládám ještě foto vyselektovaného „keneďáka“, jak jsem slíbil, dále taky lithops v květu a ukázku v čem spočívá krasa lithopsů - i v rámci druhu a lokality je každá rostlinaje jedinečný originál.
Tak ať se případný výsev zadaří!

Krásný kamínky.

Opět nádhera . Tomáši, manželce jste nasadil pěknýho brouka do hlavy. Pořád teď slyším jestli by ty kameny nešly pěstovat s orchidejema

Tomáš: díky za perfektní návod; jen dotaz: nemá tendenci se takhle namíchaný substrát při zálivce zvedat, vzhledem k množství perlitu?
Díkes, T.