Odumírání listů od špičky- houba

[kvusta]

Já vápník do zalévací vody nepřidávám. Mám ho samozřejmě v substrátu u příslušných paphiopedil.
Jen tak 4x do roka místo dešťovkou zaleju obyčejnou odstátou vodou z kohoutku. Ta je tak tvrdá, že se skoro sype - tak předpokládám, že i calcia je v ní dost.
Cattleye zatím hnilobou netrpí.
Jak je na tom Vaše c.dowiana - zbrchala se?
Martina

[Paphio]

Jo, a zvláště u dowiany má být rhizom nad substrátem. je-li v něm utopený, hnije.

[cheron]

C. dowiana uhnila. Nebola premočená, skôr by som mohol povedať, že "trpela" suchom. Nebola ani zasadená v substráte, len voľne položená v kvetináči. Čo už ... Stáva sa aj lepším pestovateľom, než som ja.

Skôr ma teraz zaujíma samotné pridávanie Ca a skúseností tých, čo ho pridávajú (ak vôbec niekto - ale nie u "vápnomilných" rastlín). Ja som začal pridávať Ca nie len cattleyam, ale aj všetkým ostatným rastlinám (Phaly, Dendrobia, Lycast, ...)

[Zdenka]

Někde by se to tu našlo, ale já si to pro usnadnění okopírovala a takto i dělám:
Vápnění – dle Paphia (okopírováno)
Jednou za čas, já to zkusím jednou nebo dvakrát za sezonu, je potřeba přivápnit všechny kytky, které jsou zalévané dešťovou nebo demi vodou, protože substrát získává kyselou reakci. Dávkování – mletý dolomitický vápenec na špičku nože do pětilitráku vody alespoň den předem, aby se dobře rozpustil.

[Paphio]

míněna voda dešťová, do demivody dávám CO2 ze sifonové lahve, stačí 1l na kýbl - 10 - 15l.

[mácha]

Cheron: Máte pravdu, kdybych si přečetl váš příspěvek dřív, nemusel jsem si lámat hlavu. Zajímavé je, že na některých kytkách se nedostatek Ca projeví jen měkkými listy. Všechno se ale spravilo po přihnojení Knopem, ten má dusičnan vápenatý jako hlavní zdroj dusíku. Miltonia regnelii reagovala na nedostatek Ca nejdřív, měla asi 1mm malé hnědé skvrnky na listech, následovala M. spectabilis a později ji začaly usychat špičky. Špičky byly postižené taky u D. thyrsiflorum a dolší dendrobko tady na obrázku. Fandím M. spektabilis jako indikátoru, harmonika u něj ukáže i nedostatek draslíku.

[Paphio]

U labiátních katlejí to je často přímým sluncem, i když to tak nevypadá a vyzrálé listy nejsou poškozeny.

[cheron]

Odvtedy, ako som tu uverejnil príspevok s Catt. a Ca, som začal pridávať Ca pravidelne. Raz v roku "posolím" substrát jemne mletým dolomit. vápencom (na jar, keď začína aktívny rast) a raz za mesiac (celoročne) zalievam vodou s pridaním rozpusteného dolom. Ca (do 300 ml PET-ky pridávam 1 PL jemne mletého dolom. vápenca). Na zalievanie dávam 1-2 vrchnáky danej PET-ky na 1 L vody. Zalievam tým všetky rastl., nie len Catt. Celkom sa mi to osvedčilo.
Prikladám fotky vo vlákne spomínanej Catt. Fabia - vtedy hnijúci a vyrezaný list je na nej stále. Odvtedy narástlo 5 pahľúz (posledná dozrieva). Stav rastl. hovorí za všetko, i keď nechcem tvrdiť, že takto to je najlepšie. Len hodnotím moju skúsenosť s pridávaním Ca.
Čo sa týka slnka - tienim od marca/apríla do októbra/novembra. Od jesene do jari netienim a slnko svieti priamo na rastl. v čase od cca 8:00 do 11:00 (jeseň-zima-jar). Cez leto je to dlhšie (od 7:00 do 12:30). Okno je situované na východ.

[kvusta]

A nestačilo by jednou za čas zalít kytky prostě kohoutkovou vodou? Ta obsahuje minerály až až. Nebo vadí, že je to jen odhadem?

[Karlos]

Zalévání dolomitem se mi taktéž velmi osvědčilo. Praktikuji jej cca 1 - 2x za týden(možná zbytečně často), letos od ledna. Rozmíchám cca 1 g dolomitu na litr dešťovky(množství není až tak podstatné, neboť CaCO3 se rozpouští max 15 mg/l), nechám odstát nejlépe přes noc a výslednou vodou která získá až 50 uS zaleju rostliny. Zákal nechávám sednout. Dolomit který používám má pískovější strukturu, hodně Mg a rozpouští se pomaleji. Jemně mletý dolomitický vápenec pro zahrádkáře umí udělat klidně 70 uS i více, záleží jak dlouho to v tom máte. Pak je samozřejmě možné tuto vodu ředit na +5 - 10 uS, přidávat hnojivo, upravovat pH a různě si s tím hrát, ale prakticky mi to funguje i takto, když to občas pohnojím 50 uS. Vyšší pH vody překvapivě rostlinám nevadí. Nejlépe vyřešené to má zdá se Paphio!
Podstatný je ale výsledek a ten se opravdu dostavil. Rostliny jsou mnohem zelenější, mají lepší turgor, i kořeny vypadají velmi zdravě a ochotně rostou. Takovýto roztok můžete používat prakticky na jakékoliv rostliny doma, pokud máte dešťovku, nebo demi-vodu, obzvláště u rašelinových substrátů, nebo různých inertů typu pemza, písek je to vhodné. Nevadí ani masožravkám. Ca a Mg je možné dodávat i formou solí, jako jsou dusičnan vápenatý, chlorid vápenatý, různé přípravky typu Cal/Mag, kristalon zdravé rajče a paprika, nebo panem Máchou zmíněný Knopův roztok. Faktem ale zůstává, že dolomitický vápec i přes relativně nízkou rozpustnost plní svou funkci znamenitě. Na výsledek je ale potřeba si počkat. Vápník se pohybuje v rostlinách pomalu a nelze očekávat rychlý "efekt zazelenání se" jako u hnojení dusíkem či železitými cheláty.
Ca a Mg jsou makroprvky a někde jsem četl že nejčastějším deficitem u orchidejí je právě Ca.
Kvusta: možnost to jistě je. Pražská voda má skoro 100 mg a téměř 500 uS, naše studniční přes 700 uS. Dala by se různě ředit a td. Dolomitová voda ale nezasoluje a věřím že Ca + Mg jsou i dobře přijímány, pokud jsou dodrženy určité, nízké hodnoty vodivosti.