radzak píše:To ano, ale mám za to, že energii ze staré pahlízy použije rostlina k vytvoření nového výhonu a ten je o poznání silnější. Nebo se mýlím?

Ano, tohle platí, pokud rostlina ještě nedosáhla maximální velikosti. Pokud už jsou pahlízy maximálně velké, už se nezvětšují, ať už se zadek oddělí, nebo ne. Váš přístup ctím při již zmiňované "revitalizaci" C. vestita var. regnieri - zadky zásadně neodděluju, nové pahlízy jsou o něco větší - i tak to zvětšování jde pomalu.
Naopak - vloni na jaře jsem přivezl od Ivánka nějakou kalante, složenou z obrovského zadku (z roku 2009) a o něco menší, z ní vyrostlé pahlízy (tedy rok 2010). Nerozdělil jsem, ale ani nepřesadil (chyba) a moc nehnojil (druhá chyba) - vyrostla jediná pahlíza (z předku ročník 2010) a je ještě menší než ten předek (nejstarší pahlíza, ročník 2009, byla kompletně vstřebána)! To mne utvrzuje v přesvědčení, že na sílu tohoročního výhonu má vliv spíš výživa v době růstu - opakuji, že se to týká plně vyspělých rostlin.
Instruktivní návod ke kultuře zde:
http://merklesorchids.com/CulturePgs/calanthe.html, ale asi je to už známé.
Radku, věřte, že opravdu nejsem zaťatý do nadměrného dělení, jen mi v případě kalant přijde škoda nevyužít množitelský potenciál dvouletého zadku - v případě oddělení vytvoří novou pahlízu, v případě ponechání pohromadě se "jen" přelije "dopředu"

.
T.