Míra píše:Paphio píše:Hmm. Popírači roušek a očkování jsou stejní jako ignoranti virózních rostlin ve sbírce. Mezi mými kříženinami je méně viróz než mezi multihybridy z plantáží. Howgh! Končím.
Mohl byste mi říci jaký je rozdíl mezi tím zda mně nakazí neočkovaný a očkovaný? Jediný rozdíl mezi nimi je totiž ten, že tedy údajně ten očkovaný prý bude mít lehčí průběh onemocnění ale oba dva jsou na tom s ochranou stejně tedy oba to mohou dostat a oba dva to mohou roznášet. Tak co tedy očkování řeší? Pokud ten neočkovaný při nákaze okamžitě použije Isoprinosin nebo jiíný podobný lék, který naši vládci pro obyčejného člověka znepřístupnili, tak má daleko větší šanci a hlavně získá daleko větší imunitu než po očkování a hlavně mu nehrozí ty vedlejší účinky ohrožující zdraví i život. Je to každého volba.
Pokusím se na vznesené otázky odpovědět. Kromě toho, že očkovaní jedinci mají nižší pravděpodobnost fatálního průběhu případné nákazy virem SARS-CoV-2, což je tedy benefit očkování přímo pro očkovaného (nehledě na to, že očkovaní mají i podstatně nižší pravděpodobnost nákazy tímto virem vůbec, což je další benefit pro dotyčného), tak je myslím prokázáno, že se i v případě nákazy nebude virus v jejich těle pomnožovat do takových množství, jako u neočkovaného - a tudíž očkovaní nakažení budou přenášet virus s nižší účinností a nenakazí tolik spoluobčanů, jako neočkovaní nakažení. To je tedy benefit očkování, který přináší ten očkovaný jedinec pro své okolí. Dále se tvrdí, že u očkovaných jedinců (vzhledem k tomu, že množení viru u nich po případné nákaze probíhá pomaleji a ne tak masově jako u neočkovaných) je menší pravděpodobnost vzniku mutací virulentnějších, tedy nakažlivějších (jako je delta čili indická), nebo rezistentních k dosavadním způsobům ochrany. Vše je tedy kvantitativní záležitost - více očkovaných = méně vyprodukovaných virových částic, tím pádem méně přenosů, tím pádem méně nemocných COVID-19, tím pádem méně těžkých průběhů, tím pádem volná kapacita na JIP atd. atd.
K rouškám a respirátorům s úrovní ochrany FFP2 nebo KN-95: myslím, že nikdy nikdo netvrdil, že chrání před nákazou ve smyslu, že když si ho nasadím, tak se nenakazím. Funguje to obráceně - pokud jsem bezpříznakovým přenašečem viru, tak nošením respirátoru chráním své okolí před nákazou ode mne. Jinými slovy:
moje rouška/respirátor nechrání mne, ale
chrání tebe. Koneckonců se podívejme, proč se nosí na operačních sálech - ne proto, aby se doktor nenakazil při chirurgickém výkonu z otevřené rány, ale naopak, aby do ní něco ze své dýchací soustavy nevnesl. Můžeme samozřejmě diskutovat o smysluplnosti roušek v krajině bez lidí, to se vládě opravdu nepovedlo, ale v uzavřených prostorech s velkou koncentrací lidí (hromadná doprava, fluidní pracovní kolektivy) myslím opodstatnění mají.
Jinak isoprinosin a ivermectin jsou opravdu v případě SARS-CoV-2 infekce nevyzkoušené v klinických studiích, a to, že účinkují u jiných onemocnění, ještě nezakládá možnost použít je plošně k léčbě v neodzkoušené indikaci. Takže jejich znepřístupnění bylo motivováno snahou ochránit obyvatelstvo před neznámými vedlejšími účinky, a taky před nesmyslnými peněžními výdaji. Vakcíny ale odzkoušené jsou podle normálních standardů, tedy proběhly všechny tři základní fáze; rozdíl je v tom, že zatímco ve běžných situacích jsou jednotlivé fáze v čase zařazeny za sebou (jde to jako štafetový běh), tady se použil jiný přístup, a to start jednotlivých fází s určitým (několikatýdenním) odstupem, ale vlastně paralelně. Odzkoušeno bylo ale všechno, co se odzkoušet mělo, tedy minimální účinná dávka, maximální tolerovaná dávka, bezpečnost a účinnost. Data k bezpečnosti a účinnosti se budou sledovat i nadále, aby se doplnily všechny relevantní informace - a opět to není nic nestandardního, u mnoha moderních léků dobíhá výzkum i po registraci a uvolnění do klinické praxe - pozná se to podle toho, že na začátku dokumentace k danému léku, která je dohledatelná na stránkách SÚKLu nebo EMA, je malý černý trojúhelníček postavený na vrchol. K výtkám, že jiné vakcíny jsou testovány podstatně déle - třeba československá varianta Salkovy vakcíny proti dětské obrně se před "ostrým" nasazením testovala zhruba dva roky, tedy ne o moc déle, než současné anti-SARS-CoV-2 vakcíny.
Za sebe musím říct, že je mi dost smutno, když vidím, jaká skepse kolem vakcín panuje v zemi, která dala světu takové velikány, jako byli doc. Slonim nebo prof. Raška. Na druhou stranu obavy chápu, když vidím a slyším tu komunikační ne-strategii, kterou naše vláda a zodpovědné orgány zaujaly. Nedávno jsem byl v Izraeli a když si vzpomenu na tamní lidi, jejich náladu, postoj k životu a podmínky, které panují v okolí jejich státu, tak se vůbec nedivím, že tu pandemii tak dobře zvládají. A jejich postoj k očkování a vývoj epidemie v Izraeli je myslím dost jednoznačnou odpovědí na otázku, jestli vakcíny k něčemu jsou. Koneckonců, i náš český (a i celosvětový) příběh s dětskou obrnou nebo pravými neštovicemi jasně ukazuje výhody očkování, a návrat spalniček pak zase ukazuje, jak to dopadne, když se od očkování ustoupí.
T.