To HAKI : nejprve musím říci, že ta vaše ZZ je úplně super pěstební prostor - má jiskrný pohled v očích a tiše sním jaké by to bylo něco podobného mít k dispozici;)
.....a moc díky za zde zveřejněné fotografie znázorňující atmosféru koutů vaší bezva ZZ.
HAKI,jestli mohu a stále vás ještě zajímá, co se to ve Fata Morganě za liánu plazí mezi Trigonidium a Bulbophyllum macranthum (alespoň taková byla při mé návštěvě v roce 2008 tehdy kompozice- foto 4,5,6).... tak se jedná o asijský rod liánovitě rostoucích rostlin Rhapidophora, který je možná příbuzný, nebo alespoň konvergentně podobný (tzn.- vývojově vzniklá shodná nebo podobná adaptace a tím i výsledná podobnost stavby těla či orgánů na stejný způsob života u dvou navzájem nepříbuzných rodů ) k jiho(středo)americkému rodu liánovitých rostlin Monstera. Na toto téma, z mého pohledu coby naprostého systematologického botanického laika a amatéra, jsem zkoušel kdysi vést trochu troufalou a odvážnou diskusi s p.doktorem Studničkou, současným ředitelem botanické zahrady v Liberci....asi jistě všichni tušíte, jak jsem dopadl a jak mi dal "zavyučenou"
....jo není radno zkoušet poučovat mistry svého řemesla....ne, vážně p.Dr. Studničky si nesmírně jinak vážím a mám od něj přečtené vše knihy, bez jakýchkoliv námitek je to odborník na slovo vzatý a světově uznávaný.
Foto č.1,2,3 patří exponátu z Liberecké botanky, rozporuplně údajné Monstera dubia , jehož oddělek jsem se kdysi touto neomalenou cestou formou diskuse o vývojových vztazích snažil získat do svého paludária. Tvrdil jsem mu totiž, že v pavilónu jihoamerických tropů jejich vystavená Monstera dubia, není tou za kterou ji mají, ale že jde o jistý druh asijského rodu Rhapidophora a načež by tato rostlina měla být správně umístěna v pavilónu starosvětského (Asie +Afrika) deštného lesa. Aby jste alespoň trochu rozumněli, rod Monstera se systematology obecně předpokládá za výlučně Americký rod čeledi Araceae, kdežto rod Rhapidophora se zdá se vyskytuje, podle všech dostupných zdrojů, pouze v pralesích jv.Asie až Austrálie a jejich vzájemné prolínání je vyloučené, nebo alespoň nedoložené- tímto společným místem výskytu obou rodů by byla zřejmě Austrálie či Afrika - kdysi zde existoval superkontinent Pangea-jak všichni víme. Toto přesvědčení jsem mu pochopitelně nevnucoval na základě jaksi "ničeho", ale minimálně týden jsem věnoval porovnávání druhů dle fotografií z důvěryhodných zdrojůs tím, který jsem tehdy u nich vyfotografoval, a který mne svou životní strategií -vše porůst, coby dostat se na co nejexponovanější místo-dokonale zaujal.
Co se týče fotografií, jak vámi pořízených ve Fatě, tak i těch mnou předložených -foto 4,5,6 , tak zde jde o další liánu rodu Rhapidophora, což potvrzuje i fakt, že jako jediná botanka v ČECHÁCH mají zřejmě v tomto jasno a maji od rodu Rhapidophora zaneseno v katalogu pěstovaných druhů botanických zahrad celkem dokonce 14 rozdílně vypadajích druhů-viz více zde-(
http://www.florius.cz/)-konkrétně v tomto případě u zdi s orchidejemi jde, o zatím neurčený druh z Vietnamu-http://www.florius.cz/troja/l.dll?cll~166491.....musím přiznat, že i mne by se tento druh velmi líbil zkoušet pěstovat, ale mám smůlu, protože nedisponuji tak vysokou vitrínou...¨je pravdou že neznám rychlost přirůstání této rostliny, ale je nutno zvážit, že tyto rostliny se plazí po kmenech stromů až nad jejich spodní větve k výsluní. Takže přestože jde o pozorovatelsky velmi zajímavou adaptační strategii kopírování povrchu svými listy, která má několik důvodů- jednak tyto listy zastiňují svým povrchem citlivé a jemné příchytné kořínky, tímto důmyslným mechanismem je plně podpořena životně důležitá funkce možnosti postupu růstu vzhůru, dále a o tom se zatím vedou spory, takto ploché a těsně přiléhající listy k povrchu jsou možná řešením, jak vespod listů na jejich rubu může kondenzovat voda, která vzikne díky jejich dobré izolační schopnosti oddělit povrch pod nimi od okolního klimatu, čímž vlastně zajišťují vláhu svým kořenům (podobnou funkci zdá se mají i vaky u Dischidií-konkr. u druhů D.pectenoides a D.raflesiana.
A tak nám amatérům, nevlastnících v našich pěstitelských prostorách alespoň 5-ti metrový strom, nebo kmen (.... snad tak ještě únosné do vyšších ZZ a to pouze za předpokladu ji vysadit u paty kmene, podobně jako Monsteru, - ona se pomalu poplazí vzhůru za světlem), zdá se musí stačit díky skladnějšího vzrůstu - již zmiňované Dischidie- velmi podobnou strategii kopírování povrchu svými listy mají druhy - např. D.imbricata a D.platyphylla.
To tommy: rád bych se zeptal, ty vlastníš skutečnou Monsteru dubia?....pokud ano, rád bych se s tebou domluvil na odnoži...pokud by byla k dispozici. děkuji
Foto údajné Monstera dubia -1,2,3:
http://obrazku.cz/t665299_Monsteradubia01.jpghttp://obrazku.cz/t665300_Monsteradubia02.jpghttp://obrazku.cz/obr665301_Monsteradubia03.jpgFoto Rhapidophora sp. Fata Morgana
http://obrazku.cz/t665302_Rhapidophoradetail.jpghttp://obrazku.cz/t665298_Bulbophyllummacranthum.jpghttp://obrazku.cz/t665388_zlevavpravoTr ... anthum.jpgPřece jenom tam mají hlídanější , lepší podmínky.
