pH čili reakce substrátu

[zaruba]

Jak píše virens " dnes máte všichni internet, ale dříve......" Na jednu stranu internet pomůže, na druhou stranu je to obrovský zloděj času- kterého je v dnešní době málo. Informace tam mnohdy nejsou košer a tak ten posun kupředu ve skutečnosti není zas tak obrovský jak by se mohlo zdát

[virens]

zaruba, net je doslova nabyt informacemi a je mnohdy otázkou pár vteřin a můžete najít odpověď. Horší je jak tu informaci hledat zadáním správné otázky. Jinak s vámi souhlasím je to zloděj času a já se třeba musím krotit. Využívám pozdních hodin a rychlého netu. Ale budu vám oponovat, posun je to obrovský Jen těch nádherných fotek (sice ne každá je správně popsaná) takže si můžete určit docela dost kytek které jste koupil. A pak se docela divíte.

mácha, můj dotaz asi zapadl ale ještě jednou , můžete popsat přesně jak provádíte měření pH?? Mám k disposici jen tyto dva měřáky. Měřák za 10 000 ale kupovat nechci

[zaruba]

virens: Posun k lepšímu to rozhodně je to uznávám. Ale dost často se mi stane, že na otázku vyhledám několik odpovědí, všechny jsou od odborníků a jsou každá jiná, někdy až protichůdné- takže vlastně úplně k ničemu a jsem zase na začátku
Nebo např. někdo, kdo má špatnou kvalitu rostlin tak radí všem jak to pěstovat a odborník který odpověď zná tak mlčí aby něco neprozradil někomu jinému I takhle to bohužel na internetu vypadá. Je to ale pořád mnohem lepší než když internet nebyl a informací pomálu a kdo nechtěl nic prozradit tak to neudělal ani tehdy

[mácha]

Mám starý typ vyřazený při likvidaci laboratoře a oddělenou kombinovanou elektrodu, t.j. kombinace argentchloridové srovnávací a skleněné měřicí elektrody. Elektrodu uchovávám v standartním pufru pH 4 s přidaným KCl na 10%. Mašinku mám stabilní, takže stačí kalibrovat standartními pufry po několika týdnech. Kalibrace je podstatná, komerčním pufrem pH 7.00 nastavuju jako prvním a nastavuju knoflíkem pro nulování na pH 7. Pak opláchnu a nastavuju strmost druhým knoflíkem. Používám pufr 1g kyselého ftalanu draselného na 100 ml, má pH 4 a je dostupný komerčně. Jde taky použít borax jako standart, má při 2g na litr pH 9.18. Vtip ji v tom, že závislost pH a napětí je přímka mimo počátek, takže je třeba nastavovat na dva body. Pokud chcete, asi za týden vám pár gramů kyselého ftalanu draselného a boraxu můžu poslat. Komerčního pufru pH 7 mám malinko. Pufry vydrží aspoň rok, v koncentrované 10x silnější podobě léta. Pokud pH metr nemá kalibraci, zkontroloval bych ho aspoň pufrem pro pH 4. Když hodnota nesedí, jde odečíst čísla pro dva pufry a zjistit skutečné hodnoty z přímkového grafu. Přesnost je asi 0.05, jedna desetina není důležitá chyba. Prostě destilkou nebo deionizkou z postřikovače stříkám s přestávkami na substrát a nachytaný průsak měřím. Objem by měl být malý, doba pro protékání by měla být delší než dvě minuty. A při měření pH i při kalibraci je třeba počkat, až se displej ustálí, může to při starší elektrodě trvat taky 10 minut.

[mácha]

Zaruba: To znám, když jsem před léty s orchidejemi začínal, nechtěl nikdo nic říct. Naštěstí se v pražském klubu přece jen jakési informace daly získat. Od dr. Guta jsem dostal semena křížence Phalaenopsisu a ing Hynek poskytl recept na medium. Zpočátku jsme se my mladší učili z vlastních chyb.

[virens]

mácha, mám kalibrační roztoky 4,00 a 6,86. Borax jsem jako nepotřebný rozhodil po zahradě! Ale je to levná záležitost. pH metr v levo na foto je možné kalibrovat na 4,00 -- 6,86 a 9,18 takže borax zas koupím. Zatím jsem vždy kalibroval na první dva. Kalibračních roztoků ve formě prášku mám dost. V každém zataveném balení je to zásoba na 250ml. Myslím, že se to taky u nás běžně prodává. Mám toho na 5 let.
Já jsem roky používal na měření tento postup který mě radil starý orchidejář chemik Ing. Chalupa. Přes substrát se prolil 100ml dest. vody a nechalo se to v ní stát do druhého dne cca 12 hod. Pak se měřilo. Ovšem tehdy cca 40 let zpět jste žádný pH metr nekoupil tak jsem to nosil zas jemu a výsledek byl druhý den. Je to ovlivněno drenáží rostliny --pokud byla vysoká výsledek byl naprosto jiný. Dobře se měřily Phal. ty jsem sázel bez drenáže. Musím říct, že u Phal. jsem nikdy neměl s růstem problémy. Horší to bylo s Paph. Tam se občas objevily problémy s růstem po přesazení které jsem nebyl schopen pochopit. Zlepšilo se to po aplikaci B-komplexu na list a přidání Sequestrenu (železo) do zálivky. Co víc pomohlo nevím. Chce to spec. laboratoř. Co se mi ale později osvědčilo proti všem anomáliím v růstu bylo přidávání sušeného kravince a občasné přidání dolomitického vápence. Od Dr. Guta jsem dostal dost dobrých rad a navštívil jsem ho asi 10x . Dodnes si pamatuji jeho nejlepší radu. Na dotaz "jak to že mu tak všechno báječně kvete" řekl "co stabilně nekvetlo tak jsem vyhodil"

[mácha]

Virens: Substráty měříme jen do pH 8, tak je zbytečné kalibrovat boraxem. Navrch je větší možnost chyby kvůli vlivu CO2. O boraxu jsem se zmiňoval hlavně kvůli nekalibrovatelné mašince a nízké ceně tohodle standartu. Když necháte proteklý roztok stát celý den před měřením, uteče z něj CO2 a podle mých zkušeností stoupne pH asi o 0.4. Já primárně vycházím z pH pufrovaného media pro výsevy, kdy optimum je 5-6 a vliv CO2 či stání je malý. Takže měřím hned a při pH 6.2 jsem u kříženců Phalů viděl světle zelené nové přírůstky a špatný růst, kořeny ale rostly dobře na rozdíl od pH 4.8. Při 4.8 vypadaly listy podobně, ale kořeny nerostly. Na obrázku je semenáček při pH 6.2

[mácha]

Ještě dodatek- na obrázku je vidět, že starší část listu je tmavozelená, čili semenáček měl železa dost. Závěr je, že při nevhodném pH špatně fungují kořeny, nejdřív neberou železo. U silněji postižených kytek jsou vidět zvlněné kraje listů a pak i jejich deformace, čili kořeny přestávají adsorbovat také draslík a kytka vykazuje nadbytek dusíku. Po přihnojení síranem draselným listové deformace mizí, ale chloroza zůstává.

[virens]

mácha, díky za radu. Teď jsem vylahvovával několik flašek a jen tak pro zajímavost jsem měřil v čem to do poslední chvíle rostlo.
Nikdy jsem to neměřil tak mne to zajímalo. Byl jsem docela překvapen co s tím rostliny udělají. To, že byla každá flaška jiná jsem neočekával ale že v jedné špatně rostoucí bude pH 3,8 bylo překvapení. Měřil jsem to několikrát a dvěma měřáky a furt 3,8-3,9. Jinak všechno šlo do hodnot 4,5-5. Domníval jsem se, že MES udrží přijatelnější hodnoty. Nejlépe dopadlo Sophr. brevipedunculata tam hodnoty jsou kolem 5. Vše nastavuji na 5,5 . Protože to jde všechno do nízkých hodnot asi budu nastavovat 5,6 -5,7. Neměl by to být problém. Měřil jste někdy po roce a půl hodnoty media?

[mácha]

To není stárnutím media, ale spotřebou živin kytkama. Pokles pH je příčinou, že najednou začnou semenáčky žloutnout a pak chcípat v celé flašce. Dokonce mám dojem, že růst v substrátu je do značné míry řízen množstvím draslíku, jistý si ale nejsem.