Komerčně prodávaná hnojiva

[Věra]

Vápenec nebo dolomit- to je vlastně tvrdost. A té moc škodí, proto je dolomitický štěrk nejlepší, protože se nejpomaleji rozpouští, a také proto že tu je i hořčík který ve vápenci či mramoru není. Z vápence či mramoru se vápník uvolňuje rychleji, pH i vodivost výluhu ze substrátu rychleji stoupá. Nejrychleji z mleté suroviny, která by mohla nejcitlivějším rostlinám spálit kořeny.

Ten mletý mám já ale moc ho nepoužívám...

[HAKI]

Vápenec nebo dolomit-

Rozumím . Ten dolomitický štěrk(snad se uvolňuje pomaleji) jsem tenkrát sehnala (taky jste ho měl)dávala jsem ho do substrátu je divný že pH bylo tak nízké 5,5. Pak by zřejmě nebylo na škodu přidat trochu vápence.

[zaruba]

Těch způsobů asi bude hodně. Jeden hodně amatérský praktikuji já. Koupil jsem hrubě mletý dolomitický vápenec do trávníku v OBI. Jednu kávovou lžičku nasypu do 1l vody a zamíchám. Vznikne na pohled mírně mléčný roztok. Zhruba polovina až dvě třetiny toho hruhého sednou na dno konvice. Prach zůstane rozptýlený ve vodě a tímto roztokem pak zaliji ty vápnomilné. Toto opakuji 2x v roce. Na rostlinách nepozoruji ani dobře ani špatně, takže to není něco co bych mohl nějak doporučovat. Pak jen lakmusovým papírkem přeměřovat a podle toho dávkovat. Myslím, že je to něco podobného jako ta zálivka plavenou křídou jako doporučoval Mácha. Tak dobře jako on to ale zmáknuté nemám.
Haki: Když se tak diskutuje to Ph, tak mi to nedalo a šel jsem přeměřit do sudu včera napršenou dešťovku a zjistil jsem, že má něco mezi Ph 5,5 až 6. Těžko říci kolik má ta voda co používáš z reverzní osmósy. Možná, že ten "bordel" v dešťovce je i k něčemu prospěšný

[HAKI]

Hrubě mletý vápnitý dolomit taky dávám a dost pravidelně to není vůbec amatérský . Nechá se to rozpustit přes noc a pak prolévám měřím hodnotu µS . Dešťovku mám taky změřenou -aktuální foto- je to takový amatérský měření. Ale mám šutry dolomitu v sudu z dešťovkou ted i trochu vápence.Dešťovou vodu používám hodně voda z RO je jen dodatek .Voda mě jde nakonec filtrace přes kolonu z dolomitem pH vyšlo minule 5,5 .Myslím že 5-6 pH v pohodě.Přírodní plavená křída (uhličitan vápenatý (CaCo3) zůstanu asi u toho co jsem už zkusila.Pan Mácha to zmáknutý má o tom žádná.
Jen jsem se tě chtěla zeptat dolomitický štěrk dá se to někde sehnat v menším než 25kg. Nevíš musíš mít šutry zmáknutý jako kaktusář.

[zaruba]

Tvoje Ph měření - amatérské, ale jak se tedy nazývá to moje pouze lakmusovým papírkem? Možná diletanství Se štěrkem Tě asi zklamu. V kaktusové zemině mám pouze přimíchanou mramorovou drť 4-8mm která je běžně k dostání v OBI. Jinak kačírek, písek a trocha kompostu. Ph jsem ještě od přesazování neměřil. Koření to ale krásně. Je to samej šutr. Po zálivce mokré a za chvíli zase na prach vyschlé. To se kaktusům líbí
Já nějak nerozumím těm odlišnostem Dolomitický vápenec a vápenec. Myslím si, že Dolomitický vápenec je normální vápenec z Dolomit v Itálii. Má tu někdo nějaké informace že vápenec právě z Dolomit je pro kytky nějak speciálně vhodný? Dělal někdo nějaké pokusy na kytkách nebo alespoň rozbory? Také si myslím, že i v Dolomitech se budou vlastnosti z jednotlivých lomů podstatně lišit a to nejenom barvou.
Také rozdíly Vápenec a Mramor mi nepřipadají podstatné. V mramoru je možná ten hořčík a také více jiných prvků a je tvrdší, ale je to podstatné když hnojím s hnojivem se stopovými prvky? Když přidám mramor tak bych možná měl hnojit hnojivem které neobsahuje hořčík či železo? To bádání pak ale nemá konce. I u lidí se přeci zjistilo, že pokud někdo vyrůstá v optimálním prostředí tak je nakonec náchylnější k chorobám, protože jeho imunitní systém skoro nefunguje. Možná ne úplně nejlepší přirovnání .
Mě stačí vápenec do trávníku jako jemná součást vápnění a mramorová drť jako přídavek do substrátu.
Čas který takto ušetřím věnuji pozorování a pěstování kytek

[Paphio]

Ještě jednou: vápenec a mramor je chemicky totéž CaCo3 to znamená že v mramoru téměř není hořčík. Dolomit je uhličitan vápenatý a hořečnatý v rovném poměru tedy CaCO3.MgCO3. Dolomitický vápenec je směs dolomitu a vápence. Dolomit se rozpouští v substrátu i v kyselině pomaleji. Pro orchideje je vhodný štěrk ne prášek.
Nevím co myslíte optimálním prostředím, snad při "optimální" tedy vysoké dodávce dusíku rostliny méně kvetou více rostou, jsou zelenější, na pohled vypadají lépe a jsou choulostivé k fyziologickým, bakteriálním a houbovým chorobám.

[zaruba]

Paphio: Tak díky za vysvětlení. Stejně ale nedovedu poznat od sebe dolomit, dolomitický vápenec a vápenec. Jedině asi chemickým rozborem. Nevím tedy jestli to co mi někde nabídnou bude to pravé.
Prášek používám do vody v nepatrném množství a pak zálivkou tímto roztokem, což doufám nevadí- alespoň jsem si ničeho nevšiml. Snažil bych se tímto způsobem vybalancovat i tu dešťovku, pokud by byla hodně kyselá. Je to vápnitý dolomit hrubě mletý do trávníku.
"Optimálními podmínkami " jsem myslel sladění všeho co rostlina potřebuje k životu úplně ideálně. Myslím si, že pokud by se to povedlo, způsobí to zchoulostivění rostliny a snížení její vitality. Naopak menší "pěstitelské chyby", např. ne úplně optimální zastoupení živin posílí rostlinu v překonávání těchto anomálií. Vždyť v přírodě téměř nikdy nedostane rostlina to co by si "přála" a ještě k tomu v pravou chvíli. Jinými slovy: Přizpůsobování se něčemu dělá rostlinu odolnější. Je to ale čistě moje představa

[Paphio]

Dolomit, popřípadě jeho zastoupení v dolomitickém vápenci se pozná podle rychlosti rozkladu po přelití vzorku zředěnou kyselinou solnou, tedy chlorovodíkovou. Dolomit reaguje nejpomaleji, někdy až po zahřátí.
Je fakt, že tvdší podmínky, to je teplotní šoky, přeschnutí atd. podporují velmi často nasazení květů.

[zaruba]

Paphio: Díky za informace, i když nevím jestli je někdy využiji, nejsem až takový výzkumník Poznat na kytce že jí chybí vápník bych stejně asi nedokázal.

[Paphio]

Odumírají listové špičky. Ale to může mít taky více jiných příčin.