Tak nějak příroda dovede docela překvapit a to když chceme, nebo i čistě náhodou. Loni jsem si jen tak zaexperimentoval a nasadil brambory v únoru do netopeného skleníku. Světe div se počátkem května jsem sklízel (ne jako v tom fóru to co jsem vsadil). Loňský rok byl alespoň u nás velmi špatný. Jedinou zeleninu, kterou jsem krásnou vypěstoval byla opět ta ve skleníku zasazená koncem února a opět bez topení. Přes léto díky dešťům košťálová zelenina vůbec nešla a tak jsem se zase těšil na tu podzimní, kterou vysévám počátkem srpna a v listopadu sklízím. Bohužel ani to se nepovedlo. Netuším proč ale mladé rostlinky nechtěly růst, šílené rozdíly ve velikostech rostlin, takže to nakonec všechno skončilo jako krmení slepic. Jednu kapustu jsem tam ale jen tak pro srandu nechal. Je nedorostlá a tak jsem zvědav co bude dělat dál. Říkal jsem si, že pokud zmrzne, (běžně pro ni není problém -5°C), tak skončí zase u slepic, které uvítají obohacení zimního krmení. Občas si chodím posedět do skleníku s fenou a kocourem, kteří se tam navzájem vyblbnou a najednou jsem zjistil, že mi tam vyrážejí mladé rostliny kopru, z venku tam prorostla máta a krásně tam jde a na místě, kde jsem na jaře přirychloval majoránku jedna také roste byť vůbec netuším, kde se tam vzala, protože na tom místě byly přes léto papriky, které se neustále plejou. Všechno toto kupodivu roste v netopeném skleníku, který je 30 metrů od baráku naprosto nekrytý, takže od počátku zimy se tam pohybovaly noční teploty v rozmezí od 0°C po -7°C a minulý týden -11°C. Kupodivu ale jak kapusta, tak kopr, máta i majoránka jsou stále bez úhony byť venku tedy mimo kapusty stačí -1 nebo -2°C a je po nich. Takže mám pro tento rok zase nápad co budu zkoušet. Asi se dá pěstovat i bez použití drahého vytápění. První experiment je již připraven. Příští týden jdou do skleníku brambory, takže by tentokrát mohly být ještě dříve než loni a opět bez topení. Za zkoušku to prostě stojí. Níže jsou fota toho, co popisuji.