Dobrý večer,

přidám tedy pár fotek, po pravdě jsem nečekal, že se do toho ponořím až tak, zakoupil jsem literaturu a začal studovat původní zídku kterou jsem udělal již v loni, jsem tak přes zimu v hlavě znovu promyslel a z jara předělal. Ještě pořád je co zlepšovat, ale s výsledkem jsem přeci jen spokojenější než v začátcích. Bohužel, situace v podobě koronaviru mi znemožnila navštívit několik skalničkářů, abych posbíral další inspiraci a stejně tak byly zrušeny i jarní výstavy. I přes to, se mi podařilo sehnat přes 50 druhů netřesků, pro které byla zídka primárně určena. Drtivá většina už se ujala a zdárně roste, začínám mít slabost právě pro "pavoučí" netřesky...
Letos mě čeká ještě mnoho další práce, takže je zídka i skalka prozatím u ledu a pokračování bude na podzim nebo v průběhu příštího roku..plány v hlavě už jsou

pokud je tu někdo kdo se zabývá skalničkami rád se na podzim podělím o některé netřesky, výměnou za jiné skalničky, jen bohužel přesné určení u netřesků chybí, hodně jsem jich v začátcích dostal bez jmenovek..

případné rady určitě rád vyslechnu:)

za sebe si dovolím tvrdit, že výsledek je perfektní. Je to přesně můj šálek čaje. Skvělá volba materiálu i výsledné provedení. Těším se na další fotky
Hezký den
Pavel

Safiricon,

tohle se mi moc líbí - oceňuji geometrii a hlavně výběr jednotného materiálu... Nemám moc v oblibě kombinace různých, zvláště barevně odlišných, kamenů. Já šel trochu jinou cestou - vznikla mi protáhlá díra mezi zdí na okraji pozemku a zámkovkou, dost hluboká - místy i přes půl metru. Nechtěl jsem další záhon, který bych musel moc plít, tak jsem to jednoduše zasypal kamenivem granulace 16/32, sem tam jsem do toho vhodil lopatu nepraného písku. Jistotu, že to neproroste, jsem rozhodně neměl, ale taky jsem neměl čas . Do drti jsem nasázel netřesky a delospermy a vždycky na jaře do toho vysypu semena bramboříku Cyclamen hederifolium, která posbírám ve skleníku. Netřesků jsem vzhledem k ploše měl málo, takže jsem je nasázel jednotlivě s dost velkými mezerami; jak jednotlivé růžice obrůstají dceřinými, tyto odděluji a odsazuji o kousek dál, abych co nejrychleji pokryl většinu povrchu - cílem ale není zakrýt kamenivo úplně, spíš chci nadělat "ostrůvky" jednotlivých druhů nebo hybridů, oddělených "přiznaným" kamenivem. Většinu "výplně" zatím tvoří běžný S. tectorum, který postupně nahrazuji jinými druhy a hybridy. V tomhle záhonu roste S. tectorum a podobné výborně, kupodivu se v těchhle podmínkách moc nedaří S. calcareum, do kterého jsem vkládal velké naděje (a je to můj nejoblíbenější velký netřesk). Také S. arachnoideum roste a množí se dost pomalu. Na delospermy je to asi přeci jen moc chudé a vysychavé, takže zatím spíš přežívají - sice kvetou, ale nijak bohatě. Bramboříky klíčí a rostou dost pomalu - letos v zimě to bylo ve stadiu prvních lístků. Nedaří se Sedum acre, což mne taky dost překvapilo - asi díky hrubosti substrátu; naopak výborně roste S. hispanicum (je vidět vpravo při hraně zámkovky), který zatím beru na milost. Na fotce je dnešní stav, tedy cca 2 roky po založení (léto/podzim 2018). Vzhledem k tomu, že netřesky začaly konečně kvést, získal původně hodně plochý záhon jistou vertikální složku. Položené kusy břidlice jsou jen značky u jednotlivých položek, pod nimi je vždycky položená jmenovka (pokud jsem kytku získal se jménem) - nechtěl jsem tam mít jmenovky zapíchané, protože by mě to rušilo, a taky tu máme dost agilní kosy, kteří rádi jmenovky čtou - a protože asi špatně vidí, tak si jí vytáhnou a pak ji už nevrátí zpátky (já jim to ale promíjím, mám kosáky rád ).

Co ale oceňuji nejvíc je absolutní bezúdržbovost, resp. nízkoúdržbovost - jednou za měsíc to projdu a vytáhnu tak deset semenáčů mléče, smetánky a asi celíku, které jsou schopné v té poušti vyklíčit; vzhledem k povaze substrátu to jde krásně vytáhnout.

Sice jste se neptal na zdroje, ale dovolím si zde upozornit na specializované delospermo-netřeskové zahradnictví v Troubsku, kde jsem koupil pěkné kytky: https://zahradnictvichaloupka.webnode.cz/. Spousta inspirace se dá najít také na http://www.srgc.net/site/; jedním z nejoceňovanějších stavitelů skalek i v takových institucích, jako je třeba RHS Wisley Garden, je Čech Zdeněk Zvolánek, přezdívaný Stone Rider . Jeho specialitou jsou skalky z vertikálně sesazených plocháčů s pískovými výplněmi mezer.

Tom

Dobrý den,

děkuji za kladné reakce, počátečním impulsem byl pokus o spárovou skalku, ale nejprve bylo třeba oddělit výškový rozdíl. Kamení v té době bylo z výkopových prací před počátkem stavby nového RD dostatek. Tak jsem začal budovat zídku a postupně jsem obestavil větší část domu. Pak přibyli železniční pražce a cihly tato část je zatím ve výstavbě cihly musely vystřídat kámen, který začal bohužel docházet.. Takže zatím je to v takovém "rozdělaném" stavu a pokračovat se bude až bude zas víc času.
Jen pro představu, v té suché zídce je kvůli drenáži a zpevnění vysypaná jedna V3S šterku 16/32mm...

Spárová skalka je plánovaná právě pod suchou zídkou co je na fotu.. ale na tu musím nejprve sehnat dostatečné množství materiálu. A to bohužel není nic jednoduchého, tak uvidíme - plánů je spousta ale času už je o poznání méně..

Už si začínám pohrávat s myšlenkou že, část na sluneční straně obsadí i zimuvzdorné kaktusy apod.

Tak jedna dnešní.. už se těším až se list rozevře. Kamarád mi ji přivezl z Thajska. Půl roku se nic nedělo, a během týdne po přendání do tepla a vlhka nasadila na lupen...

A povíte nám, co to je? Nebo mi něco uniklo?

Omlouvám se, neuniklo zapoměl jsem vložit název. Myslím si, že by to měl být Proiphys amboinensis. Ale 100% jistý si nejsem, jméno cibule jsem měl pouze v thajštině a s překladem jsem měl docela velký problém, ale podle listu to vypadá, že to bude pravda..

Moc zajímavá rostlina

Jen taková zajímavůstka. Obrovský rozdíl mezi květem české brambory a původního druhu z Ekvádoru. Také nádherně voní obrovské až 160cm vysoké rostliny, které indiáni zřejmě podebírají, protože neodcházejí jako ty naše a hlavně nově narostlé hlízy dokáží také hned vyrážet a vytvářet nové.

A hlízy chutnají stejně? A dorostou stejné velikosti?