Tak zozbierajte semená a rozhoďte ich na tej lokalite. Semená by mali byť bez viróz a naviac Vás nik nechytí "pri krádeži"

Ano, to by bylo nejlepší řešení. Pokud není populace na Medníku kriticky slabá (což myslím není), bude lepší do ní umělým posilováním nezasahovat. Ale je to samozřejmě vaše rozhodnutí, jen jsem sdělil svůj názor. A nejde ani tak o viry, jako spíš o houby. Samozřejmě je možné je přinést i na botách, ale na přímém hostiteli by to bylo asi "jistější".
Medníku by prospěla spíš důsledná ochrana stanoviště ve smyslu zachování současných podmínek (která myslím prováděna je), aby se kandík mohl sice pomalu, ale jistě šířit z "místních zdrojů". Na druhou stranu, četl jsem, že některými odborníky je místní populace považována za zavlečenou a v historických dobách se kandík u nás přirozeně nevyskytoval.
Ať tak či onak, kytka je to krásná, ochranu si zaslouží ať už jako relikt,nebo jako zavlečená či zplanělá.
Jinak příklady zániku přírodních populací druhů, které byly posilovány zpětně vysazovanými jedinci původně pocházejícími z těchto populací, kteří přinesli na lokalitu nové patogenní organismy, existují - týká se to například některých druhů ryb z čeledi Goodeidae.
T.

To asi bude nejlepší řešení, díky za typ.

Napadla mne ještě jedna věc. A co třeba vybrat podobnou lokalitu,kde by se mu mohlo dařit a založit tam výsevem novou skupinu?

To dělat nechci ale myslím že by to mělo šanci na úspěch. U mě roste pod smrky, takže je dosti tolerantní k podmínkám. Pokud by ale lokalita nebyla chráněna tak by to nakonec někdo vybíral .

Nojo,to je také pravda. Místo toho,aby si lidi vážili,že volně v přírodě rostou ještě takovéto skvosty,tak to vykopou a odnesou domů. Kdo tomu nerozumí a nedá tomu takové podmínky jaké to potřebuje,tak za pár roků to je mrtvé.

Nu, ale k čemu by to bylo? Vnesení cizorodého prvku na nějakou zachovalou lokalitu, pokud by bylo úspěšné, navždy změní její ráz - a z cenného přírodního stanoviště se stane další kus kulturní krajiny, který už nikdy nebude odrazem přirozeného vývoje. To je myslím lepší zarubova myšlenka předání kytek či semen případným zájemcům o pěstování na zahrádce (abych se vyhnul osočení z toho, že mám sám zájem , uvádím rovnou, že ho nechci - u mne nejsou podmínky pro jeho úspěšný růst).
Viděl jsem osobně místo, kde ho p. Záruba pěstuje - ve společnosti bramboříku C. hederifolium a C. coum. Ty se u nás taky nevyskytují, zato rostou tam, kde je kandík skutečně doma, ve Středomoří; p. Záruba má tedy na své zahrádce celkem pěkně pasující společenstvo kytek, které k sobě patří.
Pamatuji se na článek v časopisu Živa, nazvaný "A vyšel rozsévač..." nebo tak nějak, ve kterém autor popisoval, jak sbírá semena vzácných a chráněných rostlin a roznáší je po české zemi všude tam, kde mu připadá, že by ty kytky měly růst. Asi dva nebo tři roky nato vyšel v Živě článek tvrdě kritizující takovou činnost - pokud by se výsevy "podařily", nedozvíme se už nikdy hodnověrné informace o skutečné druhové skladbě zasažených míst a budeme si lámat hlavu, proč někde roste něco, co tam ve skutečnosti nepatří.
No nic.

T.

Ale pamatuji se, že na nějakém místě které melo být zničeno (snad zatopením přehradou nebo stavbou dálnice) vyrývali cibulky bledule letní a orchidejí ochranáři a přemísťovali je jinam. Snad by o tomhle měl vždy rozhodnout odborník. Obraťme list- Podražec Aristolochia grandiflora (Pelicanflower):

Paphio: Působí to na mě jako hybrid A. gigantea x A. elegans. A. grandiflora má ty největší smradlavé květy s dlouhým přívěskem. Gigantea by měla vonět po citronu, ale má výrazné spodní laloky a větší květy, které působí takovým trochu pomačkaným způsobem.

No jo, nenapadlo mě. že je to Pelicanflower a nemá zobák! To druhé poupě s hnědými žilkami je z jiné rostliny, také koupené jako grandiflora. Květ trochu smrděl.