Jedna zkušenost s L. speciosa. Slýchal jsem, že tento druh nechce kvést a když už se to podaří tak obvykle jednou za dva roky. Nyní vidím, že kvetení je opravdu vysilující. Květy jsem nechal na rostlinách po celou dobu kvetení tedy cca 14dní. Květy jsou vzhledem k velikosti rostliny opravdu obrovské.

-Na největší rostlině(vzorek č. 1) se to odrazilo vlastně kladně. Loni totiž dělala dvě pahlízy na rhizomu a ta druhá podzimní byla slabá nedorostlá. Letos udělala pouze jednu pahlízu na rhizomu ale mohutnější než byla ta loňská.
-Vzorek č. 2, rostlina udělala na obou rhizomech pahlízy ještě větší nežli loni i přes to, že oba výhony kvetly.
-Vzorek č. 3 nová pahlíza je o něco menší nežli ta loňská kdy rostlina nekvetla.
-Vzorek č. 4 obě nové pahlízy jsou menší nežli byly ty loňské kdy rostlina nekvetla.

Jsem zvědavý jak se to odrazí v kvetení příští rok ale to že rostliny dávají do kvetení hodně energie je u tohoto druhu obzvláště patrné.

Přikořenění tohoto druhu k podložce je opravdu robusní. Rostliny se dokáží díky tomuto systému napít i při teplotě 10°C velmi rychle.

Nyní mi L. speciosy shazují některé staré listy. Jsou od konce září na sucho v kakt. skleníku a ani moc neseschly. V přírodě na extrémních stanovištích zůstávají trsy i zcela bez listí a nové narůstá až na jaře společně s květy. To ale není ideální stav. Lepší je pro rostlinu pokud jí zůstane alespoň loňské listí.

Možná spíš záleží na velikosti pahlíz než na jejich olistění.

No ono to spolu souvisí. Na malých pahlízách jsou malé listy ale na velikých silných jsou tuhé silné. Na těch nejextrémnějších stanovištích v Mexiku jsou to úplní chcípáčci a také mnoho trsů uschne úplně jen proto že prostě dlouho neprší. Ztráta všeho listí je ale spíše záchrana před smrtí a rostlině to určitě dobře nedělá. Myslím že tak dvoje listí na rhizomu je pro rostlinu optimální.
Rostlinu hodně vysiluje kvetení takže po květech pahlízy narůstají o poznání menší než na místech kde rostlina nekvetla. To ale je tak asi u většiny orchidejí.

Tomu se dá do značné míry odpomoci odříznutím vyzrálého květu. Nějakou cizí ženu by určitě potěšil.

Rozhodující bude letošek, do jaké míry rostliny nasadí na květ. Třeba ten velký trs rozjíždí 5 výhonů a pahlízy má stejné. Stále nevím jestli se dá podle průřezu poznat jestli v nich budou květy, ale připadá mi že ano. To bych viděl jako úspěch. Přitom tam byly květy 14 dní a i semeník se vyvíjel. Rostlinu nic neoslabilo protože je roky zakořeněná na větvi. U těch třech vzorků z Mex. ale kvetení způsobilo, že nové pahlízy jsou o poznání menší než ty loňské. Jsou to ale rostliny které byly pouze jeden rok přikořeněné a tak měly málo kořenů. Po loňské sezoně mají ale kořenů 3x tolik. Tak snad již budou dostatečně silné aby je kvetení neoslabilo. Někde jsem četl že L. speciosa v kultuře kvete většinou ob rok, pokud tedy kvete. Bude to mít asi souvislost s tím vysílením kvetením. Takže pokud letos nenasadí tak do příště zesílí sama. Pokud nasadí tak budu pozorovat vývoj nového výhonu a pak podle jeho síly zvolím dobu kdy květ odstřihnu.
Mám ale jiný problém. Loni jsem na Cyrtopodiích a i na L. speciose dodatečně zjistil Třásněnku západní. Samozřejmě že ožere poupata a otevírající se květy. Chtěl bych letos provést preventivní postřik Vertimecem proti těmhle přezimujícím škůdcům. Nevím ale na kdy by bylo nejlepší postřik načasovat aby kvetení bylo bezdefektní.

Na třásněnky je taky biologie, Amblyseius cucumeris je dravý roztoč velikosti asi 0,5 mm. Vyhledává, napadá a vysává larvy třásněnek. Je schopen se vyvíjet i na sviluškách či na pylu. Vývoj z vajíčka do dospělosti trvá v závislosti na teplotě a potravě 6-10 dnů. Dospělý roztoč denně vysaje asi 3 larvy třásněnek. U tohoto roztoře jsem našel na internetu, že žere i tzv. nepravou svilušku Brevipalpus. Vertimec ho ovšem zabíjí. Má ale krátkou ochrannou lhůtu, tak by to snad šlo zkombinovat a nasadit ho třeba týden po postřiku. Nevím kdy začne prodej malých balení, myslím v březnu.

Na tie potvory, čo nechcú kvitnúť, idem vyskúšať niečo, čo som našiel na španielskom fóre.
Vyzerá to tak, že chlapec vie o čom hovorí.
Kôra z 1 pomaranča zaliata 250ml vody. V zatvorenom pohári v chlade a tme 2 týždne. Potom zriediť 1:5 na postrek. Vraj sú v tom nejaké enzýmy... Za pokus to stojí.
Ja som použil mnou vypestovaný, nestriekaný pomaranč.
http://foro.infojardin.com/threads/abon ... nja.98463/
Miro.

Vypadá to zajímavě. Opíši si ten recept. Jsem zvědavý jestli Vám to zafunguje. Pokud ano tak bych v tom vyšplouchal na podzim to své Dendrobium senile .
Ty L.speciosy mi přijdou že chtějí od jara do podzimu letnění, hodně vody, slunce přes lehkou stínovku a nechat je dlouho venku. Od začátku října plné slunce a nebát se je přes den kropit aby pahlízy byly napité. Pak suchý kaktusový skleník a pomlžit max. 1x za 6 týdnů. Teplota 10-15°C stačí. Jarní sluníčko pak kytky probudí. Ta kulturní už má čudlíky cca 5mm, ty ostatní ještě spí. Doufám, že letos nějaké květy vytlačí ale jistý si tím nejsem.

Paphio: Já je mám v kakt. skleníku a tam mi vyhovuje chemie. Navíc ten Vertimec mám odzkoušený na svilušky a třásněnku.