Vodivost se asi mění s teplotou neboť na mém úplně obyčejném konduktometru bylo napsáno že má v sobě kompenzaci měření s ohledem na teplotu. To ten Váš určitě také. Venku v sudu mám 12uS a jinak nic neřeším . Okolo orchidejí mi přijde 95% činností důležitějších a zábavnějších než pobíhání s konduktometrem . Kvalita a měkkost vody je v pěstování klíčová- to ano.
Ale řešit jestli 9uS nebo 17uS to už je pro kytky nedůležité.
Vaši otázku určitě ale zodpoví Paphio či někdo jiný fundovanější nežli já. Myslím, že se tu již řešilo že voda a její vodivost je ovlivňována i z ovzduší v sudu. Ztvrdnout sama ale asi nemůže

Už jsem to myslím psal, vodivost dešťové vody pod 10 je nepravděpodobná, ale to je jen akademický údaj a v podstatě do několika desítek je to jedno. Zas tak extrémně citlivých je málo orchidejí. Pro mnoho z nich není však trvalé používání vody kolem stovky optimální, i když přežívají. Příkladem je mnoho Paphiopedil, maličké semenáčky a řada rostlin pěstovaných na kůře. Urputně se drží zaměňování solnosti za tvrdost a nesmyslné tvrzení, že demineralizovaná, popřípadě destilovaná voda je pro rostliny škodlivá. Jistě, nelze s ní zalévat trvale, zvláště kytky bez substrátu. Ale několikrát se opakuji, viz třeba http://forum.orchidej.net/viewtopic.php?f=16&t=2584&start=10. Před dotazem si prosím projděte stará vlákna. Děkuji.

Jen jsem to napsal jako postřeh,jako zajímavost. Ale je pravda,že měřím každou zálivku do které přidávám hnojivo.

Ode mne to bylo pouze takové osobní konstatování- nic proti nikomu . Také je určitá možnost že třeba ta kompenzace teploty u konduktometru se může porouchat.

Asi před 14ti dny jsem získal takovou zajímavou zkušenost. Rozmíchal jsem hnojivou zálivku Kristalon podzim. V návodu se píše, dvě odměrky na 10l vody. Provedl jsem namáčení i kropení rostlin na kůrách. Pak mi ale nějak došlo, že na Kristalonu květ a plod se píše jedna odměrka na 10l vody. Řekl jsem si, že tedy přeměřím vodivost vody, protože ten rozdíl dávkování se mi nějak nezdál. Docela jsem se zhrozil, protože po přepočtu jsem dostal hodnotu cca 1000uS! Nějak si nedovedu vysvětlit že v návodu bylo míchání na takhle vysokou vodivost. Říkal jsem si, že jsem odepsal špičky kořenů které roztok spálí. Nakonec ale ke spálení nedošlo a špičky kořenů nerušeně rostou dále. Asi také záleží při té přehnané koncentraci jaká je vlhkost vzduchu v ZZ, jaká je teplota prostoru a jak rychle kořeny oschnou. Znovu jsem si potvrdil že v pěstování všechno souvisí se vším. Rozhodně to tu nepíši jako nějaký návod k experimentování. Spíše naopak, pro mne je to zkušenost že bych neměl spoléhat na návody výrobců a měl jsem ten konduktometr možná používat častěji. Také je to ale zkušenost že i u druhů s citlivými kořeny nemusí za jistých podmínek dojít ke spálení kořenů i při tak vysoké koncentraci jako je 1000uS.
Všem bych ale radil něco podobného nezkoušet!

Já jsem jednou omylem zalil semenáčky Vand hnojivem 4 g/l a ty jen poskočily. Jenže zalévat trvale vysokou koncentrací solí je malér. U jednorázového hnojení je důležité i pH substrátu. Kůra nebo humozní substrát funguje jako měnič iontů. Můžeme si to představit jako úplně nerozpustnou kyselinu. Když ji nasypeme do vody, nestane se nic, voda je jen voda. Jenže při zalití roztokem solí uvolní kyselá kúra ionty vodíku a pohltí draslík nebo amonium- a ejhle, z hnojiva je kyselina. Samozřejmě to u alkalického substrátu funguje podobně, ale na druhou stranu. Prakticky na to narazíte, když čerstvou (a pěkně kyselou) borovou kůru zalejete silnějším hnojivem.

Připomínám, že moje rady zde se týkají pěstování v bytě. Reakce rostlin na suchý vzduch a zasolený substrát je v podstatě zpočátku stejná, takže při nízké vzdušné vlhkosti je třeba mít nižší zasolení substrátu nežli u rostlin ve skleníku. Při suchém vzduchu může častěji dojít k přeschnutí, které u zasoleného substrátu má za následek spálení kořenů koncentrovanými solemi. Kořeny, substrát i vyloučené soli jsou do jisté míry hygroskopické, to znamená že při určité vzdušné vlhkosti ve skleníku kytky méně snadno vyschnou "na troud". Ostatně to popisuji podrobněji na svých stránkách.

Takhle nějak jak píšete si myslím že to funguje. Odpozoroval jsem to na rostlinách. Přeschnutí velamenu při nízké vzdušné vlhkosti asi nesvědčí žádným orchidejím.

Dobrý den všem pěstitelům.

U mě se orchideje kupí tak, že je již nemám pomalu ani kam dávat konkrétně Phalaenopsis. Máte někdo zkušenosti s Growth Technology Orchid focus? (Blow nebo grow)? Já ano a celkem příznivé, a to používám "pouze" filtrovanou vodu přes filtrační konvici a orchideje rostou jak šílené (klep klep...). Sice nechtějí moc kvést, ale myslím si, že začnou nahazovat na květ nyní, jak se konečně ochladí a nebude tolik horko...

Asi nikdo nemáte změřené hodnoty vodivost těchto hnojiv od Growth technology, že? Já si konduktometr teprve plánuji pořídit. Kažopádně rovněž plánuji přejít na dešťovou vodu, zkusím experimentovat, zda to má až tak velký význam, neboť filtrovaná voda sice není dešťová, ale myslím si, že od ní nebude mít příliš daleko.
Musím ale nejprve vymyslet, kde a jak vůbec chytat pokud možno čistou dešťovou vodu - ze střechy se mi moc nechce, neboť logicky střecha každého domu je docela špinavá, hlavně, když dlouho neprší, a tak buď tuto dešťovku normálně přefiltrovat přes skládaný filtr nebo jakýkoliv filtrační papír, což by nečistoty rozhodně zachytilo.
Spíš se mi kvůli tomu moc nechce rozebírat rynu (okap), abych vložil odtokový zobák nebo jak se to jmenuje ... Nějak to vymyslím. Každopádně opravdu nemá vliv pouze hnojení, ale voda samotná, a to asi nejvíce ze všech podmínek. Samozřejmě také světlo. Zkrátka všechno dohromady, světlo, voda, teplota, živiny, substrát a přístup vzduchu ke kořenům ale i vzduch k samotným rostlinám. Blíží se podzim a zálivku a hnojení samozřejmě začnu postupně omezovat A doufám, že díky ochlazení, které bych řekl, že je startem pro naběhnutí na květ, doopravdy rostliny ke květu povzbudí.

Hmm. O tom jsme tu už psali.