Tak jsem koukal, že ta moje E. citrina je zrovna 10 roků stará. Docela se rozrostla. Letos bude mít 8 nových pahlíz. Snad na té větvi ještě několik roků vydrží. Ta od Elsner takhle možná bude vypadat za 10 roků

obdivuji....jsem ráda za 1 pahl. za rok...

Ona mě zprvu přirůstala také jednou pahlízou za rok. Postupem času se ale vrcholy dělí.

Niektoré sa rozvetvujú ľahko, iné nie. To je lepšie odrezať posledné 3,4 pahľuzy, ošetriť rezy a počkať si na pokračovanie zo spiaceho očka. Medzitým je nová rastlina na svete.
Miro.

Jedna věc je množení a druhá rozrůstání trsu ve větší. Uřezáním pahlíz se sice zrychlí dělení ale zase zpomalí zvětšování. Získáte sice nové rostliny, ale veliký trs až za hodně hodně dlouho.
Asi bude tento druh částečně variabilní při dělení jakož i v ostatních vlastnostech.
Dle mého názoru má ale největší podíl na dělení kondice rostlin. Pokud má rostlina zdravé kořeny a ve vegetaci dostatek vody, ale v optimálních okamžicích, tak má přebytek energie a dělí se často.
Pokud má ale zdravé kořeny pouze na konci rhizomu a ve vegetaci strádá vodou a živinami tak se třeba nerozdělí ani jednou za několik roků. Navíc jak tu psal Karlos, tak rostlina vyvázaná na kůru si buduje 2-3 roky kořenový systém a až potom začne nějak bujněji přirůstat. O tom již jsem se přesvědčil. Takže to dělení nelze očekávat dříve než asi za dva až tři roky.
Myslím, že E. citrina je zrovna druhem, kterému se daří více na kůře, nežli zasazené v květináči. Navíc je obrovská výhoda, že můžete vizuálně kdykoli kontrolovat stav starých i nových kořenů.

V kvetináči by to asi ani dobre nešlo. Vždy som ju videl rásť iba ako zavesenú smerom dole.
Variabilná je a dokonca bolo popísaných viac druhov. Otázne ale je, či skutočne ide o ďalšie druhy (o tom pochybujem), alebo len snahu o popísanie nových.
Miro.

Na netu jsem kdysi našel také nějakou E. karwinskiana, ale připadala mi stejná jako E. citrina. Tenkráte mi připadal rozdíl pouze ve velikosti. Dále jsem se tím nezabýval a dal si k rostlině jmenovku E. citrina. Nikde se mi nepodařilo najít jestli v oblasti San Juan del Estado se vyskytuje citrina nebo karwinskiana a ani jsem nezjistil čím se vlastně liší a odkud pocházejí. Tím jsem s pátráním skončil

Přeji hezký den.
Vždycky jsem si myslel, že rod Euchile má jen dva druhy, E. citrina a E. mariae. A ony jsou tři. To mě zaujalo, a tak jsem trochu zagooglil. Zjistil jsem toto:
1. Správný název je Euchile karwinskii, nikoliv karwinskiana. Je to vcelku detail, ale při hledání v databázích to je rozdíl. Navíc je tu i problém, že ne všichni botanici uznávají rod Euchile za platný a zmíněné druhy řadí do rodu Encyclia či Prosthechea, což dále komplikuje hledání.
2. Zdá se, že E. citrina i E. karwinskii mají stejnou oblast výskytu včetně výškového intervalu, takže se mohou vyskytovat společně, viz třeba informace na www.orchidspecies.com.
3. Oba druhy jsou si vzhledem a velikostí velmi podobné a často jsou zaměňovány, či přesněji zahrnovány oba pod E. citrina. Jako rozdíly jsou uváděny:
- bílý okraj pysku u E. citrina, viz třeba tady: http://www.orchidboard.com/community/ca ... nskii.html
- odlišný tvar pysku, viz třeba tady: https://microplanta.wordpress.com/2007/ ... arwinskii/
Pro ty, co neumí španělsky, uvádím překlad:
Pod názvem Encyclia citrina se popletly přinejmenším dva různé podobné druhy.
Nyní se tento soubor druhů, společně s E. mariae, zařadil do odlišného rodu Euchile (čte se eukile). Euchile znamená něco jako krásný ret a dělá narážku na krásu pysku u těchto druhů, ale předpokládám, že se to týká hlavně E. mariae. Pravděpodobně druh komplexu E. citrina, který je běžnější v pěstování v údolí México, je snad E. karwinskii. Ten se liší od pravé E. citrina tím, že má spodní část pysku rovnou (pysk je celý rovnoběžný se sloupkem), zatímco E. citrina ho má zakřivený (konkávní), takže dává květu tvar jako vajíčko.
4. Je třeba počítat i s tím, že oba podobné druhy jsou nejen zaměňovány, ale že jako "botanické" E. citriny mohou být prodávány i nechtěné hybridy.
Snad tyto informace aspoň trochu pomůžou.
S pozdravem
Lukáš Křesina

Děkuji za podrobné nastudování a uveřejnění .
Já se o to zas tak podrobně nezajímal. Z toho co jste uvedl tak mám možná spíše tu E. karwinskii, protože okraj pysku není bílý. Je ale světleji žlutý, nežli část pysku nad okrajem. Já si ale spíše myslím, že v přírodě tyto dva druhy přecházejí plynule a že by je bylo možno chápat spíše jako dvě krajní formy druhu E. citrina. Samozřejmě je to pouze můj neodborný pohled na věc.
Když ale vidím, co jsou botanici schopni udělat tak jejich názory beru dosti s rezervou. Dokáží oddělit jeden druh ve dva jen podle jinak ohnutých okrajových plátků květu a trochu jiné velikosti semen při stejném povrchu testy. Kdyby se ale stejně malé rozdíly použily pro všechny druhy kaktusů tak by počet všech druhů ihned nabobtnal 10x!
Je zvláštní, že když už se dají vyhledat všechny ty údaje o odlišnostech tak se nikdo nezajímal o rozšíření těchto dvou druhů. Jestli se ale v přírodě nevyskytují odděleně a navíc mají hodně podobné květy kvetoucí ve stejnou dobu, vonící stejně tak je hodně pravděpodobné že se v přírodě kříží a tak by vlastně většinu rostlin bylo možné považovat za přírodní křížence obou druhů. To mi už samo o sobě přijde hodně ujeté.
E. citrina se vyskytuje na větším území i v poměrně velikém rozptylu nadmořské výšky a tak si spíše myslím, že je variabilní jak ve velikosti rostlin, tak i v tom kvetení. Navíc hodně rozdílů bez většího zkoumání vzniká odlišným pěstováním. Např. protáhlé či kulaté pahlízy, velikost rostliny, dlouhé nebo široké listy, četnost dělení rhizomu atd,
Možná Estraca nám v tom trochu zamíchá, když ji viděl v přírodě
Nevím co to mám, ale je to každopádně krásný druh a jmenovku si asi měnit nebudu, protože mi voní po citronech

Ještě dám snímek z druhé strany mé rostliny kde přirůstá a tvoří nové výhony. Zajímalo by mne, jestli botanici by měli v tomto případě jednotný názor, nebo by každý tvrdil něco jiného

Pane Zárubo, asi to vidíme docela stejně.
A jen poznámka k těm areálům rozšíření. To je někdy také těžké, často jde spíše o stupeň prozkoumanosti daného území. A pokud jsou si rostliny tak podobné, že je mnozí botanikové nerozlišují, pak je to už vůbec problém. A buďme upřímní, je to tak i u nás. Bude-li v okresním muzeu botanik - specialista na orchideje, bude okres na orchideje bohatý. Bude-li tam specialista na pampelišky, bude okres bohatý na pampelišky a orchideje jako by tam nerostly. A pak se ty neúplné údaje zanesou do mapy a vymýšlí se teorie, proč někde orchideje rostou a jinde ne.
Lukáš Křesina