Nechcem diskutovať za každú cenu, ale napíšem niektoré rozdiely medzi L. anceps a L. speciosa, ktoré považujem za podstatné.
L. anceps, výška 1200 - 1600m. L. speciosa speciosa, výška 1900 - 2500 m.
L. anceps rastie na neopadavých stromoch v stálezelenom lese. Napriek tomu, že má výhľad na zasnežený Pico Orizaba, teplota klesá na 10°C, zďaleka nie k nule, ako u L. speciosa, ktorá rastie na opadavých duboch. Z toho vyplýva aj veľký rozdiel svetla, hlavne v zime.
L. anceps rastie v oblasti s podstatne kratším obdobím sucha a dostane mnohonásobne vyšší ročný úhrn zrážok, ako L. speciosa.
Doba a spôsob kvitnutia. L. anceps kvitne v novembri na dorastených pahľuzách, ale u nás, pravdepodobne nedostatkom sumy tepla, sa kvitnutie prenáša až do nasledujúceho roka, kedy by rastlina mala odpočívať a nie vytvárať kvety. L. speciosa
kvitne v máji a to na začiatku vegetácie, keď najkôr vyrastie kvetný výhon, list a až potom rastie pahľuza. V období sucha je naozaj v kľude.
Zdraví Miro.
http://www.asimina.sk/SK/orchidey.html

Diskusi s věcnými argumenty považuji za prospěšnou, hádku nikoli
Oni oba druhy mají obrovský areál rozšíření a z toho pramení také jejich přizpůsobivost. Já jsem viděl L. anceps mezi městy Ciudad del Maiz a Mante v SLP. Myslím, že například od Xalapy u Orizaby je to hodně daleko. Zimní minimum 3°C, poloopadavé duby a poměrně suchá krajina i s kaktusovou vegetací. Srážkové úhrny sice větší než v Aquascal. nebo GTO ale určitě ne v násobcích. To je to co píši. V kultuře rozdílná teplota přezimování a rozdíl v sušení. V době vegetace snesou oba druhy vody spousty za předpokladu že kořeny během dne oschnou.
Rostliny jsou ale velmi přizpůsobivé. Jak jsem již někde napsal. Kaktusy které jsou v přírodě celoročně na plném slunci tak ve sbírkách kvetou zcela bezproblémově. Pokud je rostlina v dormanci tak je jí skoro jedno jestli je na slunci nebo ne. Jinak si to vysvětlit nedovedu, proč kaktusům to nevadí a u L. speciosa je to důvod že neochotně kvete. Spíše si myslím že u nás v kultuře v zimě málo seschne, zejména pokud ji někdo občas porosí nebo je někde kde je vlhčeji a proto nenasadí na květ. V přírodě jsem viděl kvést rostliny, které měly pouze listy na posledních pahlízách, jinak byly holé. Také jsem viděl sluncem spálené rostliny téměř bez listů a přesto kvetly.
Pěstuji oba druhy vedle sebe v období jaro-podzim a rostou Ok. Myslím, že i z habitu obou druhů je vidět, že jejich podmínky v přírodě nejsou zas tak diametrálně odlišné aby se nedaly pěstovat v kultuře ze 70% stejným způsobem. Vy jste L. anceps viděl možná na extremně vlhké lokalitě a já zase na extremně suché. To je možné. Dokonce jak jsem zjistil, tak ani Stanhopea tigrina není tak vlhkomilná jak se traduje. Aleš Dvořák mi řekl, že je viděl v přírodě i na stejném stanovišti jako Cataseta a já asi 300m po vrstevnici od Catasetum integerrimum. To vypovídá o veliké přizpůsobivosti různých druhů. To jsou mé postřehy z přírody a kultury obou druhů a více asi nemám co k danému tématu sdělit.

Laelia anceps a L. gouldiana:

Laelia anceps:


Miro.

Laelia eyermaniana:

Laelia autumnalis a L.aut. alba Ana Lilia:


Miro.

Všechny jsou skvělé, díky za obrázky. Nejvíc se mi líbí typická anceps, má prostě zvláštní půvab

Já vlastním pouze dvě co mi kvetou. Laelia anceps ze SLP jak jsem psal a L. autumnalis z Michoacanu. L. speciosy mám také.
Rostou v pohodě, ale zatím nekvetly. Mám je krátce a tak teprve experimentuji.

Krásně Vám to kvete pánové

Prekrásne sú

všechny jsou nádherné ! Nejvíc se mi líbí Laelia eyermaniana, jak květem, tak rostlina je naprosto úžasně narostlá.